V několika příspěvcích jsme mohli číst, že někdo z Východu či Západu rozdmýchal občanské nepokoje tam či onde. Toto tvrzení se mi jeví jako nepřiměřené.
Rozhodující je, podle mne, vnitřní nespokojenost způsobená vysokou mírou korupce, potlačováním lidských práv a podobně. Jestliže je významná část lidí nespokojená, může to vyvolat nepokoje. Mohou mít formu poklidných demonstrací nebo násilných střetů, to závisí na kulturní vyspělosti země. Zahraniční pomoc může být vítaná při násilných střetech, při pokojných demonstracích nemá valný význam.
Vezměme si například naši zemi. Část disidentů v Praze dostávala západní valutu, či spíše bony. Mohli si tedy na různé oslavy a mejdany kupovat alkoholické nápoje v Tuzexu. Havlovy hry se hrály v zahraničí apod., důvod pro přísun prostředků tady tedy byl nebo se našel. Ostravští chartisté nedostávali žádné podpory, a když byli na výslechu na StB, tak jim předhazovali, kolik valut dostávají pražští chartisté a oni nedostávají nic. Domnívali se, že se naštvou a budou ochotni donášet. My jsme podporovali komunistickou stranu ve Velké Britanii. Vydávala tehdy noviny Morning Star, naklad byl myslím 20 000 výtisků. Polovina se prodala či rozdala v Britanii, polovina šla k nám. Bylo to jediné noviny v angličtině, které bylo možné koupit i v Ostravě. Bylo v nich hodně inzerátů na zboží z Československa. Platba za ty inzeráty bylo to, co noviny drželo při životě. Když v Británii delší dobu stávkovali horníci, dostávali od nás podporu, vozili jsme je do Vysokých Tater na dovolenou a podobně. Naše finanční podpora britských komunistů byla mnohem vyšší než západní podpora chartistů, přesto komunisté v Británii se ani nepokusili převzít moc, zatím co komunismus u nás se sesypal. U nás byl totiž míra nespokojenosti s režimem mnohem vyšší, a to rozhodlo, nikoliv ta finanční podpora ze zahraničí.
Dalo by se psát o našich dodávkách zbraní komunistům do Indonésie. Pamětníci si možná vzpomenou, že začátkem 60. let minulého století se natáčel film o boji Vietnamců proti francouzské kolonizaci. Natáčelo se to v Indonésii a byla z toho aféra, poněvadž se tam pro natáčení nepřivezli nefunkční zbraně, ale zbraně funkční, které se předávaly partyzánům. Nebo by bylo možné psát o dalších případech, to však přenechám povolanějším.
