Gregoriánský kalendář

Při výročí VŘSR se vyrojilo mnoho článků a ve většině z nich bylo upozorněno na to, že říjnová byla podle juliánského kalendáře, podle gregoriánského byla až listopadová.

Juliánský kalendář vycházel z toho, že délka tropického roku je 365,25 dne, proto byl každý čtvrtý rok přestupný. Koperník a řada dalších astronomů však upozorňovali na to, že přesná délka je 365,2422 dne. Z toho plynulo, že v případě, že každý čtvrtý rok je přestupný, dojde za 127 let k posunu o jeden den a neměl by se tedy pak vkládat přestupný rok. První křesťané měli problém se stanovením data velikonoc, židé totiž používali lunární kalendář, v Římské říši se používal sluneční kalendář. Datum velikonoc stanovil koncil v Niceji v r. 325. Roku 1582, kdy papež Řehoř (Gregor) rozhodl o opravě kalendáře, již došlo k posunu o 10 dnů právě tím, že se přestupný rok vkládal každé 4 roky. Proto papež rozhodl o odstranění chyby. Oprava spočívala v tom, že po 4. říjnu 1582 bude následovat 15. říjen. Papežovo rozhodnutí přijaly jen katolické země. Protestantské země a Anglie ho přijímaly s větším či menším zpožděním, většinou na nátlak obchodníků, kterým rozdílnost kalendářů dělala problém. Švédsko ho přijalo až v r. 1753. Pravoslavné země ho jednoznačně odmítly. Rusko ho nakonec přijalo v r. 1918, Rumunsko v r. 1919 a Řecko v r. 1923. Ovšem jenom v občanském životě. Pravoslavná církev se drží juliánského kalendáře dodnes. Když v Moskvě či Petrohradě přijdete k pravoslavnému kostelu, pak někde u vchodu najdete pořad bohoslužeb. Uváděná data jsou podle juliánského kalendáře, zpravidla však v závorce uvádějí datum podle občanského kalendáře.

V historii byly i další pokusy o nový kalendář. Velká francouzská revoluce zavedla revoluční kalendář, dlouho nevydržel, v Sovětském svazu zavedli v r. 1929 sovětský kalendář, který nahradil sedmidenní týden pětidenním týdnem a platil do r. 1940. Za mého mládí se v OSN projednával návrh nového kalendáře, který by měl každý rok stejný počet pracovních dnů. Dnešní kalendář to nemá, někdy připadnou některé svátky na neděli. To činí potíže podnikatelům a ekonomům. Neprošlo to. Mnoho zemí, například Čína či Japonsko, používá vlastní kalendář, v mezinárodních obchodních smlouvách se však i tam používá gregoriánský kalendář.

Ještě jednu zajímavost. Dne 4. října 1582 zemřela významná světice Terezie z Ávily. Pohřbena byla následující den, tedy 15. října. Pokud vám jméno Terezie z Ávily nic neříká, pak vězte, že napsala několik knih, které se stále vydávají. Když jsem na internetu zadal tituly Cesta k dokonalosti, Hrad v nitru nebo Kniha o zakládání vyskočila mi řada knihkupectví, které ji mají na skladě v češtině.