Ještě za Rakouska-Uherska přijel do jednoho pražského státního úřadu kontrolor z Vídně. Byl přísný a úředníci se klepali strachy. Navíc kontrolor prohlásil, že bude pokračovat i zítra. Druhý den ráno přišel jeden z úředníků do práce a zeptal se: „Je tady z Vídně ten ras?“. A to byla chyba. Kontrolor byl zacloněn skříní a navíc rozuměl česky. Rozčílil se a hned toho úředníka a jeho výrok nahlásil nahoru. Došlo ke kárnému řízení. Při něm však všichni čeští úředníci z onoho úřadu dosvědčili, že dotyčný se při příchodu do kanceláře zeptal: „Je tady z Vídně ten pán zas?“ A tím ho zachránili.
Druhý příběh se udál při fotbalovém utkání jedné nižší soutěže. Jeden hráč v zápalu hry vykřikl směrem k rozhodčímu: „Jdi do p...či!“ Rozhodčí to dal do zápisu a dotyčný šel před disciplinární komisi. Přišli tam s ním i spoluhráči a všichni dosvědčili, že na rozhodčího zavolal: „Jdi k tyči!“ Obviněný hráč potrestán nebyl. Členové komise zřejmě usoudili, že na hřišti ho ani jinam nemohl poslat...