Historie zpracování kovů 6. Nástroje
Nejrozšířenějším nástrojem bylo kladívko. Vyrábělo se a stále se vyrábí v různých velikostech a tvarech. Používali ho kováři, kameníci, truhláři a členové mnohých dalších profesí až po soudce, kteří si ještě dnes kladívkem zjednávají ticho v sále. Zajímavé je, že kladívko si udrželo pozici nejrozšířenějšího nástroje až do konce 20. století, tedy po dobu 3000 let. Pak ho počítače odsunuly na druhé místo.
Dalším rozšířeným nástrojem je sekera. Všimněme si vývoje výroby tohoto nástroje. Prvé sekery vznikly zřejmě tak, že na dřevěný hák, který používali první zemědělci ke kypření půdy, připevnili čepel tak, že ji omotali lýkem nebo jinými vlákny.
Později v horní části sekery udělali dutinu, upevnění k násadě tvaru háku bylo snadnější.
Tyto sekery se vyráběly jednoduchým postupem ohýbání plochého předkovku, je to vidět na sekeře zcela vlevo..
Teprve později se objevily sekery s objímkou pro jednoduchou násadu, které se postupně zdokonalovaly a pak zcela převládly. Kovaly se většinou s využitím kovářského svařování. Postup kování kvalitní sekery je níže.
Sekyry podobného typu se nejvíce uplatnily při kácení lesů při osidlování Ameriky, proto se jim říká americké. Ostří se během použití samy, měkčí ocel na bočním povrchu se rychleji odírá. Před léty mně jeden kovář vykoval stejně kvalitní sekeru tak, že vrstvu z tvrdé oceli na počátku kování navařil do místa budoucího ostří obloukem.
Ještě se podívejme na historii výroby vidlí.
Pocházejí z 1. stol. př. Kr. a byly nalezeny v blízkost Lince v Rakousku. Při jejich výrobě byla použita technologie spojování vrstev z ocelí různé tvrdosti, tedy stejný postup, který požívali při kování kvalitních mečů. Takto vykovali dva díly a spojili je nýtem. Šlo o velmi kvalitní vidle. Mnohem později se vidle začaly kovat takto:
Kvalita se dosáhne tak, že se použije ocel s 0,6% uhlíku (ta se používá na většinu nástrojů) a tepelně se zpracovává tak, aby vidle měly bainitickou strukturu. Pak se neohnou ani nezlomí, i když je přejede traktor. Dneska v železářství dostanete také vidle vyrobené svařováním. Jejich výroba je produktivnější, ale musí se použít ocel s nižším obsahem uhlíku, aby bylo možné jednotlivé díly svařit. Takové vidle se mohou ohnout a mají nižší životnost.
Ještě před sto léty se v některých odlehlých oblastech používaly i dřevěné vidle.
Největší koncentrace kovářů vyrábějících nástroje, o které jsem kdy slyšel, byl Medzev na východní straně slovenského Rudohoří. Už ve 13. století tam uherský král přivedl německé řemeslníky, kteří tuto výrobu zavedli. Údolím protéká řeka Bodva, na ní postupně vzniklo 109 hamrů poháněných vodními koly. U nich bylo celkem 198 výhní. Říkalo se tehdy, že je to nejdelší kovárna na světě. Ty hamry byly podél řeky v délce větší než 10 km. Výroba tam prý ještě běžela v 60. letech minulého století. Jen pro srovnání: Za První republiky, kdy ještě kováři pracující ve velkých podnicích používali výhně, v automobilce Tatra v Kopřivnici měli v provozu 16 výhní. V tom Medzevu si ekonomiku vylepšovali tak, že pro výrobu nástrojů používali vyřazené kolejnice. Kolejnice se dělají rovněž z oceli obsahující 0,6%, čím vyšší obsah uhlíku, tím lepší otěruvzdornost. Nad 0,6 % se už nemůže jít, hrozil by lom. (U některých nástrojů, například nůžek, jehel či některých nožů se používají oceli s vyšším obsahem uhlíku, tyto nástroje se však nenamáhají na ohyb.)
Když už jsem se dostal do současnosti, pak dodám, že dnes na světě pracují stovky výzkumníků na zvýšení životnosti jedné skupiny nástrojů. A to jsou nástroje, na kterých se za studena lisují díly pro auta nebo nástroje, na kterých se za tepla kovou součástky podvozků, ojnice, klikové hřídele, polotovary ozubených kol, kulové čepy a mnohé další. Když jsem začínal, udělali na jedné soupravě nástrojů s bídou 3000 kusů a nástroje byly opotřebené. Dneska stihnou udělat několikanásobek a stále nejsou spokojeni. Představitelé amerických automobilek před několika lety neskromně prohlásili, že by chtěli nástroje, na kterých udělají půl milionů kusů.
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část I - Války
Již mnohokrát se stalo, že někdo přišel s novou myšlenkou, která chytla. Všem lidem bylo jasné, že to je ono, nadchli se pro ni, realizovali ji – a nakonec se ukázalo, že to nefunguje.
Ladislav Jílek
Poznámky k eutanazii
Vím, že většina lidí má vyhraněný názor na dobrovolné ukončení života. Pokud někdo na toto téma ještě chce vést úvahy, doporučuji zvážit níže uvedená fakta.
Ladislav Jílek
Něco k huti Liberty
My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.
Ladislav Jílek
I já se vyjadřuji k Benešovi
Několik blogerů v souvislosti s datem 15. března se vyjádřilo k prezidentovi Edvardu Benešovi. Většinou ho hodnotili spíše negativně. Přidám svůj pohled.
Ladislav Jílek
Je 0,03% zanedbatelné množství?
Mnozí lidé popírají, že růst průměrné teploty způsobuje vypouštění CO2 do ovzduší a jsou alergičtí, když uslyší Green Deal.
Ladislav Jílek
Blíží se jaro
A to nás inspiruje k různým aktivitám. Cítíte již takové nutkání? Mám tady námět, který by třeba mohl někoho zaujmout.
Ladislav Jílek
Kroutím hlavou
Dosti často mně něco přiměje k tomu, že kroutím hlavou. Asi před půl rokem se na zastávce Konzervatoř objevil billboard, kterému jsem nerozuměl.
Ladislav Jílek
Anekdoty D
Myslel jsem, že během Silvestra zveřejním celou abecedu starých anekdot. Děti a známí mě vtáhli do jiné zábavy. Pokračuji anekdotami o dětech a domorodcích.
Ladislav Jílek
Básně vhodné k dnešnímu dni
Následující rýmovačky jsem posbíral podobně jako anekdoty. Žádnou z nich jsem nevymyslel. Myslím, že by se mohly na Silvestra hodit.
Ladislav Jílek
Anekdoty ABC
Zítra je Silvestr, pokud byste se náhodou nudili, můžete zkusit níže uvedené anekdoty. Samozřejmě jsou všechny staré a autoři jsou anonymní.
Ladislav Jílek
Poznámka k předvánoční tragedii
Případ střelby na filozofické fakultě propírají všechna media i diskuzí fóra. Je neuvěřitelné, že tento student nikomu nepřipadal nebezpečný či alespoň zvláštní.
Ladislav Jílek
Krakovský betlém
Prvý betlém, jak známo, vytvořil František z Assisi v roce 1223 v Graccio. Do jeskyně dal figury a vedle nich živá zvířata. Líbilo se to a za těch rovných 800 let se betlém v nejrůznějších verzích rozšířil po světě.
Ladislav Jílek
Ztracené výkresy
V roce 1967 jsem se stal členem velké party, která projektovala Východoslovenské železárny, jejichž výstavba v Košicích byla tenkrát v plném proudu.
Ladislav Jílek
Vzpomínka detektivní
V roce 1978 jsem byl zařazen do nově vytvářené skupiny, která měla na starosti výrobu náročných komponent pro jaderné elektrárny. Brzy naše skupinka dosáhla počtu čtyř pracovníků.
Ladislav Jílek
Velký omyl
Zase máme výročí svržení komunistického režimu a opět slyšíme a čteme rozdílné hodnocení, od nadšených oslavných článků a projevů přes méně nadšené a rozpačité až po ty odmítavé.
Ladislav Jílek
Před 60 lety zemřel papež Jan XXIII.
Bližší údaje o Janu XXIII., občanským jménem Angelo Roncalli, lze nalézt snadno. Já vzpomenu jenom jedinou jeho důležitou vlastnost: smysl pro humor.
Ladislav Jílek
Otevřený konec
Včera jsem ukončil zveřejňování povídky na pokračování. Některým lidem se nelíbil otevřený konec. Na svoji obranu bych chtěl uvést, že příběhy, v nichž je něco nedořčeno, se vyskytují, kam lidská paměť sahá.
Ladislav Jílek
Lukáš, Jitka a Irena - 16/16 Boj o Irenu
Druhý den poté, co jsem Irenu odvezl do léčebny, jsem začal jednat. Ohlásil jsem se v našem podniku u generálního ředitele Tomáše Kolaříka, který začínal v konstrukci a byl taky mým zástupcem. Přijal mne hned další den.
Ladislav Jílek
Lukáš, Jitka a Irena - 15/16 Irena v krizi
Po této ráně Irena se ani nesnažila skrývat to, že pije. Přestala chodit do fitcentra, do kosmetického salonu a přestala o sebe dbát.
Ladislav Jílek
Lukáš, Jitka a Irena - 14/16 Irena začíná s alkoholem
A pak přišel větší problém. Začalo to docela nevinně. U Ireny v práci nastoupila nová pracovnice Tereza.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 420
- Celková karma 17,90
- Průměrná čtenost 522x