Ještě k Jaromíru Nohavicovi

Hlavním proviněním tohoto slavného písničkáře je medaile, kterou přijal od Putina, a kterou odmítá na protest vrátit.

Líbilo by se mi takové gesto, při němž by Putinovi hodil medaili pod nohy. Jestliže to Nohavica odmítá udělat, povzdechnu si, ale budu jeho písničky poslouchat i nadále. Proč? Považuji za morální selhání, když je někdo nevěrný manželce, nebo když někde zplodí dítě, o které se odmítne starat a které má kvůli absenci otce pokažené dětství. Kdybych všechny takovéto umělce vyškrtl z okruhu mého zájmu, dost by se mi ten okruh zúžil.

Zdá se vám, že srovnávám nesrovnatelné? Vím, že je těžké porovnávat různá provinění. Možná někdo namítne, že manželskou nevěru či nezájem o vlastní dítě lze pozorovat u mnoha lidí. Tím se však takovýto skutek nestává dobrým.

Nohavicovi předhazují navíc spolupráci s StB. Ano, to je selhání. Běhají však mezi námi spolupracovníci KGB a jsou v klidu: Nikdo jim nic neodkáže. Já jsem byl upozorněn na dvě osoby podezírané ze spolupráce s KGB. Oba měli slušné postavení a sklon k alkoholu. Když v určité době přišli o místo (jeden z nich byl tehdy i trochu vláčen tiskem), zaměstnala je jedna ruská organizace. To podle mne jen potvrzuje vyřčené podezření.

Kromě informátorů StB byli u nás i takoví, kteří donášeli přímo orgánům KSČ, na ÚV KSČ měli jejich kartotéku. Například Charta 77 vydávala různá prohlášení. Orgány KSČ měly informace o tom, co se v Chartě děje. Když připravovali prohlášení třeba k ekologickým otázkám, tak několik dnů před vydáním takovéhoto prohlášení Rudé právo přineslo na téma ekologie jeden nebo více článků. Nikdy nebyli tito donašeči odhaleni.

Lidská spravedlnost je vždycky nedokonalá. Nevěřící se s tím musí smířit, věřící si musí počkat na konec.