Výročí dvou bitev
V květnu 1645 přitáhlo k Brnu švédské vojsko pod vedením generála Torstensona. Švédský velitel věděl, že v Brně je jen malá posádky a navíc má nedostatek střelného prachu, nabídl proto Brnu čestnou kapitulaci. Byl překvapen odmítnutím. Začal tedy město dobývat a byl opět překvapen houževnatostí obrany. Když se mu podařilo 17. července rozstřílet bašty na Špilberku, přišla průtrž mračen a rychlá povodeň zatopila švédské zákopy. Generální útok zahájili Švédové 15. srpna. Podle pověsti generál slíbil vojákům, jejichž bojová morálka nebyly moc dobrá (mnozí švédští vojáci dezertovali), že pokud hradby nepadnou do poledne, útok skončí. Skutečně se na několika místech dařilo Švédům dostat se na hradby. Obránci v 11 hodin viděli, že je bitva prohraná. V tom začalo zvonit na Petrově poledne a švédští vojáci to zabalili. Podle jedné verze zvoník, který viděl, že bitva je prohraná, si chtěl naposledy zazvonit, proto zvonil poledne již v 11 hodin. Podle jiné verze někteří Brňané věděli, co slíbil velitel vojákům. A to, že zvonili poledne v 11 hodin, byla válečná lest. Podle historiků se podařilo vojáky, kteří se dostali přes hradby zabít a bojovalo se až do večera. Večer Torstenson požádal o vydání těl mrtvých švédských vojáků. Ráno mu je dali. Všichni mrtví vojáci byli umyti, byli oblečeni do pohřebních rubášů a uloženi v dobrých rakvích. Z toho Torstenson usoudil, že obránci města jsou v dobré kondici a odtáhl. Ve skutečnosti byli obránci se zásobami i se silami na nule. Na paměť této události se 15. srpna na Petrově zvoní poledne v 11 hodin.
K bitvě u Varšavy došlo poté, co se Rudé armádě podařilo porazit „bílé“ a v roce 1920 pokračovala směrem na Varšavu s cílem podnítit socialistickou revoluci v Evropě. Konkrétně počítali se silným levicovými silami v Maďarsku, Německu a Francii. V létě 1920 stanula Rudá armáda pod velením Tuchačevského před Varšavou. Polská armáda byla několikanásobně slabší a navíc byla špatně vyzbrojená. Československo se jí snažilo dodat zbraně, vlaky však byly v Ostravě zastaveny. Mezi nádražáky převládalo levicové smýšlení, proto vlaky nepustili dál. Pouze prošla vojenská pomoc z Maďarska, kterou převezly vlaky přes Slovensko. Některé polské jednotky tehdy neměly pušky, vojáci dostali kosy. Jak za husitů. Z Varšavy odešli všichni diplomaté. Zůstal tam pouze britský vyslanec a papežský nuncius.
Rudoarmějci zahájili útok 12. srpna a postupovali ve všech směrech. Dne 14. srpna jednotka složená ze skautů a gymnazistů vyrazila pod Ossovem k protiútoku. V jejím čele běžel kněz Skorunka. Neměl zbraň, v ruce držel zvednutý kříž. Rudí se dali na útěk, ačkoliv měli přesilu. V noci na 15. srpna mezi vesnicemi Wólka Radzymińska a Móstki Wólczańskie zaútočila jednotka pod vedením poručíka Stefana Pogonowského. I zde se rudí dali na zběsilý úprk. Toho dne skončil taky boj o město Nasielsk. Podařilo se ho ubránit, i když bylo celé zničené. A do třetice se dne 15. srpna podařilo vytlačit rudé z města Radziminu. Tím se karta obrátila a střední Evropa byla prozatím uchráněna od experimentu s komunizmem. Tato bitva s nečekaným výsledkem, je často označovaná jako „Zázrak na Visle“. Je možné očekávat i „zázrak na Dněpru“?
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část II - Kolonie
Vzpomínám si, že v padesátých letech minulého století mnoho lidí na argument, že ve Francii, Velká Británii či jiné západoevropské zemi mají vysokou životní úroveň, odpovídal: „Díky koloniím mají vysokou životní úroveň.“
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část I - Války
Již mnohokrát se stalo, že někdo přišel s novou myšlenkou, která chytla. Všem lidem bylo jasné, že to je ono, nadchli se pro ni, realizovali ji – a nakonec se ukázalo, že to nefunguje.
Ladislav Jílek
Poznámky k eutanazii
Vím, že většina lidí má vyhraněný názor na dobrovolné ukončení života. Pokud někdo na toto téma ještě chce vést úvahy, doporučuji zvážit níže uvedená fakta.
Ladislav Jílek
Něco k huti Liberty
My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.
Ladislav Jílek
I já se vyjadřuji k Benešovi
Několik blogerů v souvislosti s datem 15. března se vyjádřilo k prezidentovi Edvardu Benešovi. Většinou ho hodnotili spíše negativně. Přidám svůj pohled.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Pomstím Palestinu, psal ve Francii podezřelý z únosu a znásilnění Židovky
Policie ve Francii zadržela dvaatřicetiletého muže z pařížského předměstí Gennevilliers, který čelí...
Pronájem moderního 1+kk v novostavbě na Žižkově
Olgy Havlové, Praha 3 - Žižkov
18 000 Kč/měsíc
- Počet článků 421
- Celková karma 18,35
- Průměrná čtenost 521x