Jilm
Pracoval sice na jiném oddělení, oba jsme však pocházeli z vesnice (on ze Slovácka, já z Vysočiny) a chodili jsme zpívat do stejného chrámového sboru. Byli jsme přátelé. Václav měl básnického ducha, byl velmi citlivý a každý silnější podnět převtěloval do básně, které přepisoval se šesti průklepy na psacím stroji (je tomu více jak 40 let, počítače nebyly) a rozesílal je kamarádům. Občas mu nějaká básnička vyšla v závodním časopise, nevím, že by mu něco otiskli i jinde.
Náhle Václava zasáhla rána: jeho žena vážně onemocněla. Přišla k lékaři pozdě, nádor sice vyoperovali, ale její stav se zhoršoval. Trvalo to několik měsíců a pak konec. To Václava srazilo do kolen. „Lkal jsem jak holubice,“ stálo v jedné básni, kterou tehdy napsal. V této situaci jsme se dohodli, že ho zavezu na návštěvu k jeho přátelům na Českomoravské vysočině. Václav totiž neřídil auto. Jeli jsme k mým rodičům, kde jsme se ubytovali. Další den jsme navštívili Starou Říši u Jihlavy, kde žilo několik potomků Josefa Floriána, překladatele a vydavatele, který zemřel v roce 1941. Většina jeho dětí se věnovala malování. Maloval i Floriánova dcera Marie. Ta byla provdaná za Ottu Stritzka, který taky maloval. Přítomna byla i jejich dcera Juliána, provdaná za básníka Ivana JIrouse zvaného Magor, který však byl zrovna ve vězení. Václav předal Juliáně hrst papírů se svými básněmi. Ta je hned přečetla a pochválila. Navštívili jsme ještě Jana, Metoděje a Gabriela Floriánovi. Jan a Metoděj malovali, Gabriel byl dělník a zajímal se o astronomii a další vědy. Druhý den jsme jeli do Petrkova u Havlíčkova Brodu, kde jsme navštívili syny básníka Bohumila Reynka Jiřího a Daniela. Všichni věděli, jak těžké období Václav prožívá a všichni se snažili v něm probudit chuť do dalšího života.
Když jsme byli u mých rodičů, Václav si s nimi popovídal, patrně mu připomínali jeho zesnulé rodiče. Pak se prošel po zahradě a zaujal ho strom. „Co to je?“ ptal se, - „Jilm,“ odpověděl jsem. Václav pocházel z vinařské oblasti na Slovácku, tam jilmy nerostou a neznal je. Jilm obcházel a prohlížel zprava i zleva. Po návratu napsal báseň o mém otci a přirovnal ho k tomu jilmu. Pevně stál a v bouřích a vichřici chránil rodnou usedlost, tak nějak to v ní stálo. Mne na tom udivila jedna věc: Otcův otec, tedy můj dědeček, ten jilm zasadil, když se narodil můj otec.
Uplynulo více jak deset let. Jilm začal schnout a otcovi taky ubývaly síly. Další rok jilm uschnul, poněvadž se rozšířila nemoc zvaná grafióza a na ni zahynuly všechny jilmy v širokém okolí. A také tatínek v tom roce zemřel. Bratr strom skácel a nechal z něho vyrobit nábytek do kuchyně a jídelny. Strom to byl mohutný, byly z něho skříňky i velký stůl, protože bratr měl hodně dětí. Vždy, když tam přijedu, tak si my čtyři sourozenci, kteří ještě žijeme, spolu s dalšími potomky, sedneme kolem toho stolu, popovídáme si a já si vždy na tu báseň (kterou jsem při stěhování ztratil) vzpomenu.
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část IV – Vzdělanost
V době renesance se začala prosazovat vzdělanost, před tím se více cenilo umění válečnické. A taky se v renesanci začaly hlásat pansofistické myšlenky. U nás byl významným zastáncem těchto myšlenek Jan Amos Komenský.
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část III – Revoluce
Když jsem studoval za minulého režimu, říkali nám ve škole, že revoluce jsou lokomotivami dějin. I mnoho nekomunistických historiků vyzvedá revoluce. Oprávněně?
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část II - Kolonie
Vzpomínám si, že v padesátých letech minulého století mnoho lidí na argument, že ve Francii, Velká Británii či jiné západoevropské zemi mají vysokou životní úroveň, odpovídal: „Díky koloniím mají vysokou životní úroveň.“
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část I - Války
Již mnohokrát se stalo, že někdo přišel s novou myšlenkou, která chytla. Všem lidem bylo jasné, že to je ono, nadchli se pro ni, realizovali ji – a nakonec se ukázalo, že to nefunguje.
Ladislav Jílek
Poznámky k eutanazii
Vím, že většina lidí má vyhraněný názor na dobrovolné ukončení života. Pokud někdo na toto téma ještě chce vést úvahy, doporučuji zvážit níže uvedená fakta.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Český rozhlas slaví 101. narozeniny a zve na Den otevřených dveří
V sobotu 18. května slaví Český rozhlas (ČRo) 101 let od zahájení pravidelného vysílání Dnem...
Byl milý, říkají sousedé o atentátníkovi. Jeho byt s ním prohledalo komando
Sousedé atentátníka, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se shodují, že Juraj C. byl...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 423
- Celková karma 17,88
- Průměrná čtenost 518x