Jen malé doplnění.

Ohledně Tuchačevského a čistky v armádě. Stalin už měl výrobu procesu "předpřipravenou" ještě před podvrženými dokumenty z Německa (ostatně spekuluje se, že prvotní impuls o chystaném "spiknutí" přišel od Sovětů a Němci sedli na lep zpravodajské hře).

Přímo k únoru 48. Gottwald (resp. komunisté) byli Moskvou přesně instruováni, ale z archivních dokumentů zatím vyplývá, že Molotov 22.2. v depeši Zorinovi vyloučil jakékoli přemísťování vojsk (KSČ žádala aspoň přesuny podél hranic), přičemž uvedl, že mediální kampani bude vyhověno (to se ihned v Pravdě stalo). Zorin dostal i poučení, že další pokyny pro Gottwalda jsou zbytečné (zřejmě bylo vše pod kontrolou jinými cestami; každopádně i Zorin byl svázán jasnými instrukcemi).

Tuchačevský byl podle jednoho současného ruského historika neschopné individuum s příliš velkými ambicemi, a pokud za tím něco nebylo něco jiného, tak připravoval vojenský puč. Nebo něco podobného. Čirou náhodou jeden anglický novinář Werth odposlechl na počátku války rozhovor dvou českých důstojníků v Leningradě, že v návštěvě v Mariánských lázních Tuchačevský se v opilosti vyjadřoval o Stalinovi velmi nelichotivě.

Současný ruský historik se plete. Tuchačevskij nemusel být takový génius, jak byl představován ("rudý Napoleon"), ale neschopný určitě nebyl. Ohledně spiknutí existují nějaké nepotvrzené domněnky, ale jako daleko věrohodnější se jeví vysvětlení, že Tuchačevskij se stal, stejně jako statisíce dalších lidí v jiných oblastech života, obětí tzv. velkého teroru.

Karma. Tyhle čachrymachry nám samozřejmě soudruzi ve školách nepřiznali. Díky za osvětu.

Ale přiznali, a mnohem více, jak ve škole, tak i v novinách. Každý se rád pochlubí vlastní chytrostí a mazanosti.

Karma, dík za historickou osvětu.

Jednim z mych nejlepsich sefu byl byvaly student co v unoru 1948 tahnul na hrad, byl vyloucen ze studii a zatcen. Nasledovne zarazen do vyroby a vecerne pak v sedesatych dostudoval.

Velice děkuji, že o tom píšete. Je třeba stále připomínat.

Také někdy zavzpomínám na vyprávění pamětníků z té doby (zejména 1945-1946) na Slovensku. Co se dělo v zákulisí před volbami. Komunisté dobře věděli, že na Slovensku zdaleka nemají takovou podporu, jako by si přáli. Agenti dokonce obcházeli venkovské katolické farnosti a pokusili se iniciovat vznik jakési nové "Slovenské křesťanskodemokratické strany", která podle představ komunistů měla odebrat hlasy Demokratické straně a drobit politickou scénu. Tento plán se nezdařil, a tak byly narychlo založeny dvě další strany (Strana práce a Strana slobody), které měly za cíl stáhnout k sobě voliče. (Mezi jiným je také třeba připomenout, že Agrární strana, která by jinak měla na Slovensku velice silný vliv, byla zakázána. A volebního práva byli zbaveni občané maďarské a německé národnosti)

Ale výrazně evangelicky orientovaná Demokratická strana se přes původní značnou vzájemnou nedůvěru dokázala s katolíky domluvit a volby na Slovensku přesvědčivě vyhrála Dosáhla výsledku 61 %

Na Oravě byl před volbami zavražděn oblíbený politik, který měl u lidí velkou autoritu (jméno si teď bohužel nevzpomenu). Cíl byl jasný, teroristickou akcí zastrašit občany (nihil novi sub sole!) Vraždu provedlo pro-komunistické komando složené z bývalých partyzánů. Ale takové brutální akce komunistům k vítězství na Slovensku nepřispěly, možná spíše naopak. Proto si komunisté k celkovému vítězství na celostátní úrovni nakonec pomohli špinavým trikem, že sečetli dohromady hlasy, které obdrželi čeští komunisté v české části státu a slovenští komunisté ve slovenské části. Což bylo v rozporu s volebním zákonem, který politickým stranám zakazoval působit při volbách celostátně.

Demokratická strana pak byla cíleně rozeštvávána, k čemuž byly využity rozpory ovlivněné vzájemným pnutím mezi evangelíky a katolíky. Na likvidaci Demokratické strany po únoru 48 se prý významně podílel Gustáv Husák.

Zde aspoň jeden odkaz se zajímavou analýzou: https://www.postoj.sk/13870/volby-v-roku-1946-boli-pre-slovakov-planou-nadejou

Hodně zajímavý blog, ode mne karma.

Zasloužená karma