Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J62i40r24i 38T59i68c55h11y

10. 11. 2018 17:16

Velmi dobre jste to popsal. Navic k prispevku pana Hrdlicky dodam, ze hranice mezi Polskem a Ceskoslovenskem byla uznana viteznymi mocnostmi, Polaci ji vsak neuznali, vtrhli do Tesinska a proto musela zasahnout ceskoslovenska armada, ktera je vytlacila. Pri obsazaovani pohranici nacisty vyuzili Polaci situace a vtrhli do Tesinska. Ptali se meho otce (inzenyr na dole), zdali je Cech nebo Polak. Kdyz rekl Cech, dali mu jednu hodinu na to, aby se vystehoval. Kdyz to slyseli ti ostatni, prohlasili, ze jsou Polaci a mohli zustat. Polaci se vsak dlouho netesili, brzy pote je napadli Nemci.Ti, kteri po vpadu Polaku zustali, vstoupili po valce do komunisticke strany a navrat meho otce (puvodem "Slonzak") nepovolili. Dovolim si jeste dodat. Zatimco Polaci po ziskani Kladska plne potlacili ceske obyvatele, Polaci na Tesinsku meli (maji snad i dnes) skoly a zachovali si svoji narodnost.

2 0
možnosti

"hranice mezi Polskem a Ceskoslovenskem byla uznana viteznymi mocnostmi, Polaci ji vsak neuznali, vtrhli do Tesinska a proto musela zasahnout ceskoslovenska armada, ktera je vytlacila".

To jste vzal kde? Proboha, proč píšete takové s prominutím pitomosti? Podobně jako panu autorovi, i Vám bych doporučil obeznámit se s historií Těšínska i jinak, než jen " z bájného vyprávění starců".

A mimochodem s tím Kladskem - ještě před připojením Kladska k Polsku v roce 1945 bylo původní české obyvatelstvo důkladně germanizováno. Takže spíš skončili v Německu jako vyhnanci.

0 0
možnosti

Zajímavý článek. Jen bych doplnil, že Těšínsko se definitivně stalo součástí koruny české již ve 14 století, kdy slezská knížata se stala leníky českých panovníků. Po 1 nebyl principiální nikdo, ani Polsko, které na Těšínsku operovalo národností, kdežto na svých východních územích, kde Poláci většinu neměli, historickými právy.

Hlučínsku se po anexi Pruskem v roce 1742 vyhnulo české národní obrození, naopak, pečlivá německá politika zatrhla po sjednocení Německa vyučování v češtině, čímž bylo odcizení bohužel dokonáno. Po roce 1945 bylo ovšem jediným místem v celém pohraničí (ačkoliv pracovní síly byly potřeba všude, nejen v Ostravě), kterému se vyhnul plošný odsun obyvatel hlásících se předtím většinově k Německu, odejít museli jen ti, co se hlásili vyloženě k německé národnosti, kdežto zdejší Moravci byli bráni jako větev českého národa, která byla ne vlastní vinou odnárodněna.

4 0
možnosti

Je pravda, že celý problém nastal díky Marii Terezii a pak se nesly další problémy...rok 1918 tu byl až v roce 1920 a hranicí byla určená řekou Olší. V době převálečné tu nejdříve přišli Poláci v roce 1938 a a mé spolupracovnice popisovali, jak museli utíkat k Frýdku Místku. Do dneška tu uslyšíte...to je naše,dvojjazyčné nápisypřed vesnicí, dvojjazyčné školy a školky...a já žijí v dvojjazyčném manželství...a na hloupé řeči říkám, že tedy hranici posuneme až k Bielsku Biale.VVV

4 0
možnosti

Souhlas ,kromě té Marie Terezie. Ta dělala vše proto, aby udržela co nejvíce Slezska, na Těšínsku se jí to povedlo, na Hlučínsku bohužel ne.

0 0
možnosti

:-)...........Já rodák z Vysočiny žiji v tomto kraji už šedesát roků. Moje žena pocházela z Horní Suché, blízko dolu František,(Gotwald), u velké elektrorozvodny. Třípatrový barák nahnutý tak, že se v pokojích chodilo z kopce do kopce. Poddolovaný.

Vrátím se k tématu. Měl jsem kolegu o dva roky staršího, r.36...(pocházel z Orlové), často jsme to probírali. Měl to z vyprávění svého otce, havíře na Žofince. Bylo prý to hrozné, detaily nebudu uvádět, ani si je moc nepamatuji, ale opravdu prý tu Poláci řádili. Nejsou zřejmě takové holubičí povahy, jako jsme povětšině my.

Ještě se vrátím k řeči. Když jsem sedl v Havířově do "hitláku", (kdo by si do toho dnes sedl....dřevěné lavice), při první cestě do Suché, moc jsem řečem místních nerozuměl. Obával jsem se, že jsem sedl do špatného vlaku. Postupně jsem si zvykl. Na Těšínsku je to směs špatné polštiny, špatné češtiny a špatné němčiny. Jak jste napsal....od Jablunkova, přes Těšín až HLučín se to dost výrazně mění.

R^R^R^

6 0
možnosti

Potvrzuji a dodávám. Šok a "Určitý strach", prvního výjezdu do rodiny karvinské nevěsty. Cestuji Ikaruserm - dobovou čabajkou a hledím na tu podivnou krajinu! Obrovský přerod z bruntálských lesů - Všude nějaké haldy a šutry, max břízky - Rekultivace. Vstoupím do rodiny obávaného havíře, ze kterého se vyklubal neuvěřitelně dobrotivý člověk! Šťasten, že vedle manželky a svých dvou dcer se zjevil nějaký muž! Ihned se počin musel slavit a pak to přemístění na zahrádku - popisuji dole. Tam mne pojali jako atrakci a vodili - hostili, po svých chajdách . A mluvili divnou řečí !! ... :-)

3 0
možnosti

Díky za článek, který potvrzuji svým bezprostředním sepjetím po ose - Bruntál - Milotice nad Opavou - Krnov - Ostrava - Opava - Frýdek - Místek - Karviná. Všude něco, bydlení, chajda, rodina, rodiště mé a ženy, rodiče. Místa skutečně zajímavá. Záhady objevů historie území - Řečnění Adolfa - ze stejného balkonu pak otec spolužáka, jako bývalý angažovaný předseda NF, Duch Sudet - Silnice ručně umetená vězni s bunkrem vůdce.Prvorepublikové živnostnění dědka - s jeho trudným koncem 1950. Úžasnost opět, ručního zametání veřejné silnice na Hlučínsku místními občany. Šok mluvy!, v zahrádkářské kolonii na karvinsku u tchána, kdy na mne jeho bodří kamarádi havíři promluvili podivnou řečí! Vytahovali své lihoviny a vítali mne jako mladého ženicha do agro komunity ! (Odhalil jsem je - jasný motiv úprků od rodin pod pláštíkem lepší úrody) ... :-)

4 0
možnosti

Pořádek ve vesnicích na Hlučínsku mne taky zaujal. Byly pod Pruskem asi180 let a naučili se pořádkumilovnosti a pracovitosti.

2 0
možnosti
Foto

R^moc zajímavé informace-můj ex byl přímo z Hlučína takže ten kraj i mentalitu tamní lidí trochu známR^

2 0
možnosti
Foto

Moc děkuji za článek. Mám na Těšínsku řadu přátel, ale málokdy mluvíme o historii. Jsou to skvělí lidé. U jedné známé jsem viděl doma na zdi fotografii muže v uniformě Wehrmachtu. Padl ve válce, ona ztratila otce v útlém dětském věku. Zůstala krásným člověkem a vyzařuje z ní opravdové usmíření, spousty dobré vůle.

5 0
možnosti
Foto

Jeno doplnění: Mám řadu přátel na Těšínsku i na Hlučínsku. To jen abych nemátl. Ta známá, jejíž otec zahynul za války, je z Hlučínska.

0 0
možnosti

Je to tak jak jste napsal. Ovšem tamní dřívější situaci rozumí zase jen tam žijící občané.

9 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS