Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Příběhy závislosti jsou jsou většinou neblahé a často až kriminální.

Motivem pro napsání textu byl pro vás blog pana Fikáčka, otázkou je, zda-li to bylo šťastné, protože jeho text se ubírá zcela jiným směrem, než vaše myšlení. Pan Fikáček ve svém blogu na přání (sic!) kompiluje, řekněme, vědecká poznání ze zkoumání svobodné vůle a uzavírá výklad deterministickým přístupem, že svobodná vůle vlastně neexistuje, protože i rozhodnutí považovaná za svobodná, jsou něčím v podstatě předurčena. V tomto pojetí tak není ani vaše rozhodnutí dát si k snídani rohlík nebo housku projevem svobodné vůle.

Vám však zřejmě jde o činy volní, tedy z vlastního rozhodnutí, resp. s dojmem vlastního rozhodování. V návaznosti na blog pana Fikáčka bych vaše příběhy pojímal pro vyjasnění spíše jako osudy lidí, kteří se nedokázali svému neblahému konání vzepřít a změnit jej - jedno, zda svou svobodnou vůlí, či nesvobodnou. Taková neschopnost jedince má vždy negativní dopady nejen na něj, ale i na jeho okolí, v mnoha případech jsou tyto důsledky tragické.

2 0
možnosti

R^

Svobodná vůle a svobodná volba není zcela totéž. I v mantinelech determinismu máme možnost volby.

1 0
možnosti
Foto

Podle Vašich argumentů, svobodná vůle vlastně neexistuje, protože jsme neustále v zajetí nějakých vášní, emocí, nebo i těch závislostí.

1 0
možnosti

na to přišli už před staletími :)

0 0
možnosti
Foto

R^moc smutné příběhy:-/

1 0
možnosti

To je smutný článek. Tak přidám taky něco ze života.

Asi před dvaceti lety přišel k nám do církve mladý kluk, že shání bydlení a práci v Praze. No, zjistili jsme, že práci si neudrží, protože je alkoholik. Docházel na ambulantní psychiatrickou léčbu a přesto stále selhával. V zoufalství jsem ho vzal na kontaktní večer Teen Challenge ( mezinárodní organizace pro práci s narkomany, u nás pod záštitou Apoštolské církve - to je ta, co jí vyčítají podíl na restitucích, když byla registrována až v 80. letech ). Jeden mladý kluk tam vyprávěl, jak ho Bůh vysvobodil z drog, všude byla cítit láska a zájem o ztracené, že by se dal krájet. Jožin ( jméno změněno ) byl viditelně dotčen. Po několika týdnech se podařilo, aby nastoupil na roční pobyt ve středisku pro muže na chalupě v Tyře. Vrátil se zcela vyměněný.

Tady bych viděl místo biblické antropologie. Lidská duše náleží živočišné říši, má instinkty a schémata ( vrozená či naučená ) z kterých není snadné vyjít. A pak je tu lidský duch, který volá, chci být svobodný, jako ten posedlý v Gadaře. A pokud se tato touha setká s Ježíšem, dochází naplnění.

3 0
možnosti

To je krásný příběh.

2 0
možnosti

J79o29s39e78f 75N66i74k20l

27. 12. 2018 16:13

...smutné...

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS