Dkuju za clanek a karmu Vam pane Jilku. Pripomel jste mi clanek "Basnikuv zivot visi na vlasku". Vysel na jare 1968 v Literrnich Listech, kdo ho napsal uz si nepamatuju. Autor se snazi proniknout do mysleni lidi kteri se odhodlaji k cinu tak zoufalemu, jako sebevrazda. Uvadi jako priklad, sochare Svece, jehoz dila byla ruznymi rezimy nicena, Sochu TGM mu znicili naciste, sochu gen. Pattona v Plzni komuniste a jeho monumentalni dilo, sochu Stalina, zase, jen trochu jini komuniste. Svecovo dilema; patrne pocit marnosti. Dale se autor zabyva sebevrazdou basnika Konstatntina Biebla a projevem jeho kolegy Vitezslava Nezvala na jeho pohrbu,ktery byl jaksi mimo stranickou linii (tehdejsi). Podle ni ni bylo ukolem basniku a spisovatelu hlasat jasot a optimizmus, radost nad budovanim nove spolecnosti. K. Biebel svymi pocity bezvychodnosti, se proti tomu provinil... Smrt K.Biebla oznamilo tehdejsi zpravodajstvi jen velmi strucne, o pricine smrti nic.

i já si ve svém nedávném blogu vzpomněla na tohoto našeho nesporného génia-spíš než to, že umělci bývají citlivější než běžný člověk mě však zaujalo, že přestože se tolik zasloužil o chválu Boha a tím i církve ta se k němu zachovala naopak dost macešsky a odmítla ho pohřbít s patřičnými poctami a obřadem-přestože mluví o toleranci pochopení a milosrdenství, se zoufalstvím a duševními problémy tohoto velkého člověka neměla slitování Zmíněný pan Svoboda pak kromě uměleckých a osobních problémů jistě existencionální jako Ryba řešit nemusel-a vinit paní Vendulu by bylo jistě nespravedlivé-je na každém muži aby uvážil zda svazek s mnohem mladší partnerkou psychicky unese

Nevím, jaká kritéria tenkrát používali pro hodnocení, zda jde o sebevraždu v pominutí smyslů či z jiných důvodů. V jednom životopise jsem před léty četl, že měl milenku. Nevím, zda je to hodnověrně podloženo, proto jsem to nezmiňoval. I to mohlo hrát roli.

"... učitelů, ti si ve všech časech ztěžovali na nízké příjmy."

Učitel si může ztěžovat svoji práci. Na nízké příjmy si může pouze stěžovat. Je to příbuzné slovu stížnost.

To už není jen pravopisná chyba, to je záměna významu.

Ano, už si vzpomínám, že kdysi byla v každé prodejně byla Knihy přání a stížností a že jsem se podle toho řídil ve psaní s/z a teď jsem zapomněl. Děkuji za upozornění.

Duše umělců (těch opravdových) jsou prostě jiné. Vidí jinak, vnímají jinak, z toho viděného a vnímaného tvoří a jsou toho schopni právě proto.

Utíkají pak ke kde-čemu. Do náručí žen, k alkoholu, drogám...nebo prostě sami sobě utéci nedokážou. Občas nad tím přemýšlím, když čtu nějaký krásný text, nejlépe poezii. Že člověk, kerý dokáže takhle vidět a takhle psát to prostě na světě nemůže mít jednoduché.

Vám

Někteří říkají, že za každý dar se platí nebo že to, co dostal na jedné straně navíc, mu na druhé straně bylo ubráno.