Ještě paleolontog George Cuvier věřil, že své zkameněliny nalézá díky dávným katastrofám. Spolu s darwinismem přišli do módy i v geologii velmi pozvolné procesy stamiliónů let sedimentace, eroze,střídání klimatu, vrásnění, opakovaných transgresí a regresí pobřežních moří, spojování a oddělování kontinentů. Katastrofické geologické jevy znovuobjevili na americkém západě při zkoumání kaňonů i v tvrdých horninách ( záplava jezera Missoula) a r. 1980 výbuchu sopky Mt. St. Helens se vznikem vrstevnatých kaňonů a kmeny stromů připomínající zkamenělý les v Yellowstone.

V současnosti neznáme žádnou bažinu jež by přecházela v uhelnou sloj. Experimentálně je prokázán vznik uhlí za zvýšeného tlaku a teploty v řádu několika týdnů až měsíců. Čistota uhlí a především polystrátové zkameněliny svědčí spíše o rychlém překrytí specifických vegetačních ekosystémů. Jestli to byly záplavy po pádu asteroidu ( tedy blbá náhoda ) nebo řízená biblická potopa už záleží na světonázoru každého z nás. Více viz creation.com např. Coal, Vulcanism and Noahs Flood. Zde dávám jen minutové video v češtině

https://www.youtube.com/watch?time_continue=12&v=h9eXmBFl0vM

Zajímavé je, že období karbonu, v němž vznikalo kamenné uhlí, trvalo 80 milionů let. Jelikož země je stará nejméně 4 miliardy let, tak příznivé podmínky panovaly nejvýš 2 % z celkového stáří země.

Uhlí si můžete vyrobit prakticky za chvíli tímto způsobem: máte dostatečně výkonný lis a teplo, které dodáte do toho lisu. Možná i stačí to dřevo zapálit, chvilku počkat a pak ho slisovat. Podle nastavených parametrů pak můžete získat hnědé či černé uhlí.

Tohle se zjistilo už někdy cca před 40 lety.

Tedy srážka s planetkou zní celkem pravděpodobně - lesy nejprve chytly (teplo), pak se přivalila velká vlna (a spíš i více, proto ty vrstvy) navalila dřevo, na něj materiál (tlak), v další vlně další dřevo atd. Pokud se rozkolísaly i zemské desky, mohlo dojít k jejich zvlnění a tedy navalení dalšího materiálu na masy dřeva.

Za tisíc let se na dne moře vytvoří 3 mm vrstvička vápence ze skořápek mořských živočichů. Za milion let jsou to 3 metry. Za miliardu let 3 kilometry. A pak se srazila Afrika s Euroasií a máme Dolomity.

Nevím o problému naprosto nic. Nějak nechápu jak je možné, že spalování starého dřevitého odpadu (uhlí) je škodlivé a spalování na př. řepky je OK. Může mně to někdo objasnit?

Při spalování řepky či jiného "křoví" se do atmosféry uvolní jen ten CO2, který si ty rostlinky před rokem zase z ovzduší vzaly. Totéž platí o teple. Takže se nic nenaruší.

Při spalování fosilních paliv se ovšem do atmosféry vypouští CO2, které si stromy vzaly z ovzduší už velmi, velmi dávno. Totéž platí o teple (slunečním záření). Takže se rovnováha porušuje. Jestli to má či nemá nějaký významný vliv, se hádají badatelé.

Ráčil jste chodit do školy?

Dnešní lidstvo ví mnohem více než lidstvo včerejší a lidstvo zítřejší bude vědět zas o něco víc. Stále však zůstane spousta věcí, které se budou jen domýšlet.

Ono to je vůbec s tou dávnou historií všelijaké.

Nedávno jsem sledoval dokument izraelské televize, kde vystupovali izraelští archeologové. V současné době špička ve světové archeologii a mluvili o nalezených základech města. To by nebylo nic divného, kdyby stáří nebylo odhadnuto na 250 tisíc let, kdy podle našich poznatků a všeobecně uznávaných teoriích měli po světě běhat jen lidé v kůžích, mlátit se kyjem a brousit pazourky.

Vždy si při podobných věcech vzpomenu, jak se mluví, že Církev nechtěla uznat to či ono, že měla problém s Galileem. Jenomže dnešní vědecký svět má také problém něco přehodnotit co nezapadá do vědeckého konsenzu.

Ovšem vědci se z nových nálezů a objevů dokážou (nakonec) poučit. Církev svatá nikoliv.