O sv. Václovovi toho historie ví velmi málo. Píše se o něm v legendách zejména v Kristánovi. Jenže legendy nezachycují skutečnou historii ale o jedná se zachycení vlastní představy tak, aby cíleně působila na další generace a pronikla jim „pod kůži“. A to se skutečně podařilo. Sv. Václav se stal patronem české země, Čechové jeho „družiníky“, na jeho hlavě v pozdějších staletích spočinula koruna českých králů.

Patrně spíš křesťanský než politický vůdce, názory se rozcházejí - tak to bylo co svět světem stojí...

Oslavujeme ho zejména proto, protože on přikázat vyvézt do Německa každý rok sto volů.

Ale nikdo si z toho nevzal příklad.

Příběh knížete Václava mi vždycky připadal nějaký podivný. Proč Češi oslavují někoho, kdo se proslavil tím, že byl zabit? Pro jistotu jsem si teď zopakoval českou a německou Wikpedii a doporučuju velmi podrobnou a jaksi objektivní německou. Získal jsem z ní docela plastickou představu, co se to vlastně tehdy dělo. Tak Václav vládl v malé oblasti kolem Prahy, konstatují Němci, a i tam měl problémy. Nedokázal se chopit pevně moci. Válčil s nějakým náčelníkem z Kuřimi. Vyhrál, ale nechal ho žít. Je otázka, do jaké míry byl ˇbrán místními jako Čech, když jeho bába i matka byly cizinky...Prý mu Češi vyčítali, že je moc nábožný, což je pravděpodobné, protože lid to byl tehdy ještě pohanský. Malé Čechy ještě navíc nebyly dost silné, aby vzdorovaly Velké Moravě, Uhrům a Němcům---resp. Sasům a německému králi. Byly sevřené v kleštích. Tehdy se zřejmě slabý středočeský kníže dostal do konfliktu s německým králem, v němž neměl spojence. Historici nicméně označují za jeho politický úspěch, že se vyhnul prohrané válce s králem, který toužil jenom po české poddanosti, a jinak asi měl jiné starosti než okupovat Čechy. ... Části Čechů se zřejmě Václavův postup nelíbil a došlo k převratu, kdy byl Václav zavražděn. Moc poté uchopil Boleslav, který ale ani po 14 letech válčení nezískal suverenitu. To je příběh patrona české země - jeho hlavní význam je zřejmě náboženský, více než politický. A tak ho můžeme vskutku chápat spíše jako duchovního, křesťanského vůdce než úspěšného politika nebo vojevůdce. -- Co k tomu dodat? Ze Češi prostě mají vždycky nějaké specifikum - třeba nespěšného náčelníka. Jakož i dnes jsou tu specifika. Ale problém suverenity je starý, věčně prohrávaná česká bitva.

Lze se na tuto dobu dívat z různých stran. Prvně bylo třeba jednotlivé kmeny v Čechách sjednotit. Je možné se domluvit po dobrém, většinou se to však dělo po zlém, tedy zbraněmi. Často to udělal někdo ze zahraničí, například kupec Samo. Ruské kmeny sjednotil Wiking Rurik. Václav asi chtěl po dobrém, nakonec to udělali jeho následovníci po zlém. Součástí sjednocování bylo i vyvraždění Slavníkovců apod. Nakonec se to podařilo. Pobaltští Slované se nesjednotili a nepřijali křesťanství. Pomaličku byli poněmčováni. Jejich poněmčování bylo dovršeno ve 20. století.

karma a díky za doplnění. V tomto období se pohybujeme převážně v oblasti legend, a ty jsou tvořeny k obrazu svému, stejně tak jako kroniky. Klidně to mohlo být, jak píšete, co se stáří týče. A ty poplatky...nic nového pod sluncem, jak správně uvádíte, platil je nakonec i Boleslav.