Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křesťanské a židovské kořeny Evropy 8 – Závěr

19. 12. 2016 21:47:07
Co vypučelo z křesťansko-židovských kořenů, jsem se v hrubých rysech pokusil vyjmenovat. Závěrem by se hodilo pokusit se odhadnout, co bude dál, což je těžší.

Vzdělanost a technický pokrok vedl k blahobytu, který dnes považujeme za samozřejmost. Ovšem někteří lidé říkají, že rody a národy přežijí války, mor, nemoci, neúrodu, přírodní katastrofy, nejsou však schopné přežít blahobyt. Kdo se zajímá o dějiny šlechtických rodů, tak ví, kolik jich vymřelo v době, kdy dosáhli moci a blahobytu. Poddaní, žijící v chudobě, však přežili. Totéž prý platí pro národy.

Dalším rysem současnosti je, že významná část Evropanů se odstřihla od křesťanských nebo židovských kořenů. Projevilo se to např. rozpadem rodin, v mnohých zemích více jak 50 % dětí nežije v úplné rodině, respektive se vyměnil otec. Došlo k poklesu porodnosti pod hranici přirozené reprodukce. Ztratila se úcta k autoritám. Ztratila se ochota přinášet oběti apod. V současné době se do Evropy tlačí muslimové. Ti neuznávají rovnost lidí, neznají toleranci... Mají však pevné rodiny, porodnost je u nich vysoká, respektují autority, jsou ochotni k oběti...

Mohou nás přečíslit? Podívejme se do historie. Ve východním Středomoří existovala mocná Byzantská říše, bývalá Východořímská říše. Většina obyvatel mluvila řecky a vyznávala pravoslaví. Asi od 8. století mohamedáni obsazovali jednu provincii za druhou, až nakonec v r. 1453 dobyli Konstantinopol. Pomalu docházelo k islamizaci. Kdo chtěl nějakou funkci, třeba být výběrčím daní, musel přestoupit na islám. A lidé přestupovali, asi tak, jako u nás za socialismu lidé vstupovali do KSČ, když chtěli funkci. Nenašel jsem, kdy muslimové získali převahu, ale myslím, že k tomu došlo až v 19. století. Na počátku 20. století pak většinoví Turci částečně vyvraždili a částečně vyhnali Armény a pak vyhnali většinu Řeků. Od té doby mají Turci výraznou většinu. Podobně tomu bylo jinde: Egypt byla křesťanská země, když ho v r. 640 dobyli Arabové, nastalo vyvražďování Koptů. V roce 1798 se počet obyvatel odhadoval na 3 miliony, dnes má Egypt 94,6 milionů, z toho je 10% křesťanů, před 50 roky se udávalo 15 % křesťanů. V Libanonu je dnes 40 % křesťanů, na počátku 20. století však měli křesťané většinu. Tak by se dalo pokračovat. Podle tvrzení Chorvatů a Srbů byli v oblasti Kosova po 2. Světové válce mohamedáni v menšině.

Je tedy možné, že nás muslimové přečíslí. A co bude s těmi idejemi rovnosti všech lidí, tolerance, solidarity... které považujeme za plody křesťansko-židovských kořenů? Podle mne to jsou tak krásné ideje, že přežijí. Vždy se najdou lidé, kteří je budou vyznávat. Jaké mám důvody pro tento názor? Žádné, je to jen moje víra.

Autor: Ladislav Jílek | pondělí 19.12.2016 21:47 | karma článku: 13.42 | přečteno: 128x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 607 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 266 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 329 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.