Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Titanium Valley

8. 01. 2017 17:50:10
Asi vám tento termín nic neříká. Já jsem se s ním setkal pouze v zahraničních (amerických) odborných časopisech věnovaných zpracování kovů. Tyto časopisy si celkem pravidelně pročítám na internetu.

Pokud si myslíte, že Titanium Valey je v USA, pak se mýlíte, tímto termínem americké odborné časopisy označují místo v Rusku, konkrétně ve Sverdlovské oblasti. Sverdlovská oblast je v jižní části Uralu a jejím hlavním městem je Jekatěrinburg, který se za komunistické éry jmenoval Sverdlovsk.

Američané byli na špici ve výrobě automobilů nebo ve vývoji počítačů. Byly však některé obory ve vojenské technice, v nichž byli na špici Rusové. Například výrobu titanu či přesněji slitin titanu a jejich použití při výrobě letadel zvládli Rusové dříve. Výroba titanu je komplikovaná, protože jsou 3 technicky důležité materiály, totiž hliník, křemík a titan, jejichž oxidy nelze redukovat uhlíkem, protože mají vyšší afinitu ke kyslíku než uhlík. Hliník se proto vyrábí elektrolýzou roztavené směsi bauxitu a kryolitu, ale oxid titanu nelze v ničem rozpustit ani ho nelze snadno roztavit, tak elektrolýza nefunguje. Vypráví se, že americkým špionům to trvalo dlouho, než se dostali k tajemství této výroby.

To bylo tenkrát. Dnes je situace jiná. Firmy Boeing i Airbus jsou zaplněny zakázkami na dodávku velkých dopravních letadel do Číny, Indie a dalších zemí. Americká firma Alcoa a ruský podnik VSMPO založily v roce 2013 společný podnik Alcoa and VSMPO-Avisma, který má sídlo v Samaře v Rusku. Je to dnes největší výrobce titanu na světě. Například z titanu dělají zápustkové výkovky do hmotnosti 3500 kg a volné výkovky do hmotnosti 14 500 kg. Asi před 2 nebo 3 roky, ohlásili ruští výzkumníci, že zvládli kování alumnidu titanu. Alumnid titanu je intermetalická sloučenina TiAl. Intermetalické sloučeniny jsou většinou tvrdé a křehké. Teď jsem se dočetl, že Maxim Smirnov, ředitel toho společného podniku, oznámil, že z alumnidu titanu začnou vyrábět lopatky turbín a součásti podvozků pro velká letadla. Doposud se lopatky turbín dělaly ze slitin niklu a konstrukce podvozku byla z oceli. Důvod je jasný, jde o lehčí materiál a každé kilo, o které snížíme hmotnost, má velký dopad na spotřebu paliva.

Té technické stránce celkem rozumím, čemu však nerozumím je, že ačkoliv se o úspěšnosti tohoto podniku píše docela často, o nějakých sankcích jsem v této souvislosti nic nečetl.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 8.1.2017 17:50 | karma článku: 14.51 | přečteno: 265x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Tak trochu návrat socíku

Piráti odstartovali svou volební kampaň. A hned od počátku nás nenechali na pochybách, jaké téma hodlají vařit.

25.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 45.56 | Přečteno: 6969 | Diskuse

Tomáš Flaška

Neschopnost a arogance státu

Zase jsem se nestačil divit. Zákony platí pro soukromníky a stát ne? Kdo má jít příkladem v dodržování zákonů, když ne státní organizace?

24.5.2018 v 11:15 | Karma článku: 32.50 | Přečteno: 1187 | Diskuse

Josef Barta

Neumíš počítat? Nevadí, na Ministerstvu práce a sociálních věcí tě rádi vemou !

Doby, kdy museli ministerští úředníci ovládat i počty jsou pryč. Na MPSV nezvládají základní početní úkony a dokonce sčítají i „hrušky s jabkama“. Za co platí úředníky daňoví poplatníci? Kdo ví ???

23.5.2018 v 15:15 | Karma článku: 24.93 | Přečteno: 943 | Diskuse

Hana Šťastná

Kde do práce není Čech

“Už jsme skoro tady. U koho se máme hlásit?” ptaly se provozního Tomáše po telefonu studentky, přihlášené na brigádu do kuchyně. Dostaly od něj pokyn dostavit se pro instrukce přímo do restaurace.

23.5.2018 v 6:07 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Mikulas Splitek

Čas neběží vždy stejně

V šedesátých letech minulého století si matematik Benoit Mandelbrot povšiml toho, co zkušení obchodníci dávno věděli, totiž že čas na burze neběží vždy stejně.

21.5.2018 v 11:02 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 1137 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.