Asi vám tento termín nic neříká. Já jsem se s ním setkal pouze v zahraničních (amerických) odborných časopisech věnovaných zpracování kovů. Tyto časopisy si celkem pravidelně pročítám na internetu.
Pokud si myslíte, že Titanium Valey je v USA, pak se mýlíte, tímto termínem americké odborné časopisy označují místo v Rusku, konkrétně ve Sverdlovské oblasti. Sverdlovská oblast je v jižní části Uralu a jejím hlavním městem je Jekatěrinburg, který se za komunistické éry jmenoval Sverdlovsk.
Američané byli na špici ve výrobě automobilů nebo ve vývoji počítačů. Byly však některé obory ve vojenské technice, v nichž byli na špici Rusové. Například výrobu titanu či přesněji slitin titanu a jejich použití při výrobě letadel zvládli Rusové dříve. Výroba titanu je komplikovaná, protože jsou 3 technicky důležité materiály, totiž hliník, křemík a titan, jejichž oxidy nelze redukovat uhlíkem, protože mají vyšší afinitu ke kyslíku než uhlík. Hliník se proto vyrábí elektrolýzou roztavené směsi bauxitu a kryolitu, ale oxid titanu nelze v ničem rozpustit ani ho nelze snadno roztavit, tak elektrolýza nefunguje. Vypráví se, že americkým špionům to trvalo dlouho, než se dostali k tajemství této výroby.
To bylo tenkrát. Dnes je situace jiná. Firmy Boeing i Airbus jsou zaplněny zakázkami na dodávku velkých dopravních letadel do Číny, Indie a dalších zemí. Americká firma Alcoa a ruský podnik VSMPO založily v roce 2013 společný podnik Alcoa and VSMPO-Avisma, který má sídlo v Samaře v Rusku. Je to dnes největší výrobce titanu na světě. Například z titanu dělají zápustkové výkovky do hmotnosti 3500 kg a volné výkovky do hmotnosti 14 500 kg. Asi před 2 nebo 3 roky, ohlásili ruští výzkumníci, že zvládli kování alumnidu titanu. Alumnid titanu je intermetalická sloučenina TiAl. Intermetalické sloučeniny jsou většinou tvrdé a křehké. Teď jsem se dočetl, že Maxim Smirnov, ředitel toho společného podniku, oznámil, že z alumnidu titanu začnou vyrábět lopatky turbín a součásti podvozků pro velká letadla. Doposud se lopatky turbín dělaly ze slitin niklu a konstrukce podvozku byla z oceli. Důvod je jasný, jde o lehčí materiál a každé kilo, o které snížíme hmotnost, má velký dopad na spotřebu paliva.
Té technické stránce celkem rozumím, čemu však nerozumím je, že ačkoliv se o úspěšnosti tohoto podniku píše docela často, o nějakých sankcích jsem v této souvislosti nic nečetl.
