Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínky na některé lidi

10. 01. 2017 22:38:00
S přicházejícím věkem člověk vzpomíná na různé známé, které potkal na jedné škole a na druhé škole a na lidi, které potkal na jednom pracovišti a na druhém. Tentokrát mi vytanuli na mysli lidé, které jsem potkal v různé době a na

Vlastík byl náš soused a začátkem 60. let minulého století jako svářeč stavěl v Indii zbrojovku. Po návratu jsem se Vlastíka vyptával na zážitky, moc jsem se však nedověděl, jen to, že tam bylo horko a indický kuchař jim dělal hlavně baraninu, tedy jehněčí maso. Za vydělané peníze si Vlastík koupil auto, to tenkrát mělo jen málo lidí. Oženil se a jeho žena auto rozbila. Znal jsem i Františka, který tu stavbu řídil a který naopak o tom pobytu vyprávěl poutavě. František, když odjížděl do Indie, byl již ženatý a žena odloučení nevydržela. Tak si František po návratu mohl koupit nové auto a musel najít jinou ženu.

Pak jsem znal Standu. Ten jel asi v roce 1965 stavět v podstatě stejnou zbrojovku do Pákistánu. Až mnohem později jsem od něho slyšel vyprávět, že když byl před odjezdem na ministerstvu pro instrukce, zeptal se, zda není divné, že před nedávnem se vrátila jedna parta z Indie a teď druhá parta jede stavět stejnou zbrojovku do Pákistánu. V té době totiž byla Indie a Pákistán ve vojenském konfliktu kvůli Kašmíru. Pracovník ministerstva mu s úsměvem řekl, že to je přeci výhoda, že když jedna armáda postoupí na území druhého státu, může používat dělostřelecké náboje z té druhé strany. Z toho, jak to Standa popisoval, jsem došel k závěru, že postavit zbrojovku v Pákistánu jsme dostali nařízeno od Velkého bratra a pracovníci ministerstva si o tom mohli myslet svoje.

Koncem 80. let jela další parta stavět podobnou zbrojovku do Sýrie. Byl v ní můj kolega z práce Mirek. Zapomněl jsem však, ve kterém městě tu zbrojovku vybudovali. Po návratu vyprávěl, že v tom městě byly nepokoje proti Háfizovi Asádovi, myslím, že v roce 1982, a při potlačování padlo více jak 10 000 lidí. Nechtěl jsem tomu věřit, protože se za minulého režimu o tom nic nepsalo. Dále vykládal, že spal v hotelu, kde bydleli cizinci, a tudíž v něm bylo možné koupit whisky, stačilo podepsat číšníkovi potvrzení. Mělo to však nevýhodu: Číšník vzbudil Mirka třeba 4x za noc, aby mu Mirek podepsal papírek a číšník mohl prodat whisky kamarádům. V devadesátých letech tam byl bratr jako turista a taky vykládal, že tam v jednom městě neměli historický střed, poněvadž při nějakých nepokojích ho nechal Asád rozstřílet. Teda lidi se tam bouřili pravidelně.

Vše to bylo za minulého režimu, tenkrát se o těchto našich aktivitách nemohlo mluvit, dnes většinu lidí zajímají novější problémy. Já bych se však rád o tom dověděl více. Šlo čistě o obchodní aktivity: my dodáme, vy zaplatíte? Nebo šlo o internacionální pomoc mezinárodnímu dělnickému hnutí?

Autor: Ladislav Jílek | úterý 10.1.2017 22:38 | karma článku: 10.35 | přečteno: 173x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Pirátská vlajka zapadla v rudohnědé sněmovně

Piráti se podle mne definitivně odkopali. Nemají kulturu, nemají esprit, už mají funkce a vezou se na vlně prebend. Fujky fuj, hanba! Sněmovna doporučila na vyznamenání levicového fanatika Sýse a pomateného neonarcistu Dolečka.

26.5.2018 v 16:32 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jiří Míka

Británie obvinila Rusko za útok satirou

Londýn oficiálně obvinil Kreml za srandu, kterou si někdo udělal z ministra Borise Johnsona. Prý takový útok mohlo provést pouze Rusko, protože dovolat se ministrovi vyžaduje nejmodernější technologie Ruska.

26.5.2018 v 13:34 | Karma článku: 32.20 | Přečteno: 698 | Diskuse

Pavel Kamas

Založím veřejnou sbírku. Ať není poslancům zima

Jistě mnoho z vás napadlo, že se poslanci mají dobře a proč by se běžní občané měli ze svých průměrných mezd skládat na pohodlí poslanců. Odpověď je jednoduchá. Nebude sbírka, zatopí si počítačem na náklady daňových poplatníků.

25.5.2018 v 23:42 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 437 | Diskuse

Jaroslav Polák

Sex na švédský způsob aneb kterak se překladatelská „perla“ stala memem

Lidská blbost nezná mezí. Například co se týče nové švédské definice znásilnění. Tedy její české interpretace.

25.5.2018 v 22:27 | Karma článku: 30.45 | Přečteno: 3180 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Co předcházelo operaci Overlord, vylodění v Normandii

Robert Marshall z BBC v 1/2000 v dokumentu “Churchillova tajná armáda “ uvedl, že Henri Déricourt /1919-1962/ byl dvojím agentem v režii MI6, stejně jako sám Nicholas Bodington, viz můj článek

25.5.2018 v 19:54 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.