To bylo v prvých stoletích našeho letopočtu, vědí mnozí. Bohužel, pronásledování kvůli víře (nejen křesťanů) se vyskytuje i dnes a nikoliv v zanedbatelné míře.
Problémem se zabývá několik organizací, jednou z nich je Center for Study of Global Christianity (CESNUR) se sídlem v italském Turínu. Informace lze nalézt například na http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17631 a jinde. Podle této instituce je na světě pronásledováno nebo omezováno kvůli víře 500 až 600 milionů obyvatel. Kvůli víře loni bylo zabito mnoho osob, nejvíce křesťanů. Těch bylo zabito 90 000. To je mírné zlepšení, v předchozích létech to bylo okolo 100 000. Nejvíce jich bylo zabito v Africe a to 63 000. Některé instituce tyto mrtvé nepovažují za oběti náboženského pronásledování, poněvadž zahynuli při kmenových nepokojích. Organizace CESNUR je zahrnuje mezi oběti kvůli víře, poněvadž téměř výlučně jde o křesťany, nikoliv o muslimy nebo animalisty. Další zabití křesťané byli v některých oblastech Indie, v Severní Koreji a jinde.
Na druhém místě v počtu zabitých pro víru jsou muslimové, kterých zahynulo více jak 60 000, a to převážně rukou muslimů jiného směru. Jestliže muslimové říkají: „My také trpíme terorizmem.“ pak mají pravdu. Vzpomínám, že za minulého režimu jsem měl nějakou diskuzi s jedním komunistou a já jsem připomenul procesy v 50. létech. On mi na to řekl, že těmi trpěli i komunisté, dokonce i Husák, tehdejší prezident, že byl zavřený. Uvažoval jsem, že bych mu řekl, že na vině jsou teze o třídní nenávistí, třídním boji a diktatuře proletariátu, ale věděl jsem, že by to nepochopil. Stejně tak by bylo možné těm muslimům říci, že na vině je učení o džihádu, ale není šance, že by to pochopili.
