Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Může někdo z vnějšku destabilizovat stát?

19. 02. 2017 18:57:00
V několika příspěvcích jsme mohli číst, že někdo z Východu či Západu rozdmýchal občanské nepokoje tam či onde. Toto tvrzení se mi jeví jako nepřiměřené.

Rozhodující je, podle mne, vnitřní nespokojenost způsobená vysokou mírou korupce, potlačováním lidských práv a podobně. Jestliže je významná část lidí nespokojená, může to vyvolat nepokoje. Mohou mít formu poklidných demonstrací nebo násilných střetů, to závisí na kulturní vyspělosti země. Zahraniční pomoc může být vítaná při násilných střetech, při pokojných demonstracích nemá valný význam.

Vezměme si například naši zemi. Část disidentů v Praze dostávala západní valutu, či spíše bony. Mohli si tedy na různé oslavy a mejdany kupovat alkoholické nápoje v Tuzexu. Havlovy hry se hrály v zahraničí apod., důvod pro přísun prostředků tady tedy byl nebo se našel. Ostravští chartisté nedostávali žádné podpory, a když byli na výslechu na StB, tak jim předhazovali, kolik valut dostávají pražští chartisté a oni nedostávají nic. Domnívali se, že se naštvou a budou ochotni donášet. My jsme podporovali komunistickou stranu ve Velké Britanii. Vydávala tehdy noviny Morning Star, naklad byl myslím 20 000 výtisků. Polovina se prodala či rozdala v Britanii, polovina šla k nám. Bylo to jediné noviny v angličtině, které bylo možné koupit i v Ostravě. Bylo v nich hodně inzerátů na zboží z Československa. Platba za ty inzeráty bylo to, co noviny drželo při životě. Když v Británii delší dobu stávkovali horníci, dostávali od nás podporu, vozili jsme je do Vysokých Tater na dovolenou a podobně. Naše finanční podpora britských komunistů byla mnohem vyšší než západní podpora chartistů, přesto komunisté v Británii se ani nepokusili převzít moc, zatím co komunismus u nás se sesypal. U nás byl totiž míra nespokojenosti s režimem mnohem vyšší, a to rozhodlo, nikoliv ta finanční podpora ze zahraničí.

Dalo by se psát o našich dodávkách zbraní komunistům do Indonésie. Pamětníci si možná vzpomenou, že začátkem 60. let minulého století se natáčel film o boji Vietnamců proti francouzské kolonizaci. Natáčelo se to v Indonésii a byla z toho aféra, poněvadž se tam pro natáčení nepřivezli nefunkční zbraně, ale zbraně funkční, které se předávaly partyzánům. Nebo by bylo možné psát o dalších případech, to však přenechám povolanějším.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 19.2.2017 18:57 | karma článku: 13.96 | přečteno: 335x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Pirátská vlajka zapadla v rudohnědé sněmovně

Piráti se podle mne definitivně odkopali. Nemají kulturu, nemají esprit, už mají funkce a vezou se na vlně prebend. Fujky fuj, hanba! Sněmovna doporučila na vyznamenání levicového fanatika Sýse a pomateného neonarcistu Dolečka.

26.5.2018 v 16:32 | Karma článku: 8.16 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jiří Míka

Británie obvinila Rusko za útok satirou

Londýn oficiálně obvinil Kreml za srandu, kterou si někdo udělal z ministra Borise Johnsona. Prý takový útok mohlo provést pouze Rusko, protože dovolat se ministrovi vyžaduje nejmodernější technologie Ruska.

26.5.2018 v 13:34 | Karma článku: 31.72 | Přečteno: 684 | Diskuse

Pavel Kamas

Založím veřejnou sbírku. Ať není poslancům zima

Jistě mnoho z vás napadlo, že se poslanci mají dobře a proč by se běžní občané měli ze svých průměrných mezd skládat na pohodlí poslanců. Odpověď je jednoduchá. Nebude sbírka, zatopí si počítačem na náklady daňových poplatníků.

25.5.2018 v 23:42 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 435 | Diskuse

Jaroslav Polák

Sex na švédský způsob aneb kterak se překladatelská „perla“ stala memem

Lidská blbost nezná mezí. Například co se týče nové švédské definice znásilnění. Tedy její české interpretace.

25.5.2018 v 22:27 | Karma článku: 30.45 | Přečteno: 3148 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Co předcházelo operaci Overlord, vylodění v Normandii

Robert Marshall z BBC v 1/2000 v dokumentu “Churchillova tajná armáda “ uvedl, že Henri Déricourt /1919-1962/ byl dvojím agentem v režii MI6, stejně jako sám Nicholas Bodington, viz můj článek

25.5.2018 v 19:54 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.