Miroslav kardinál Vlk v závěti neurčil, kde má být pohřben, pohřbili ho v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, kde je pohřbena většina pražských arcibiskupů. Někteří tam však nejsou.
Tak prvý pražský arcibiskup, Arnošt z Pardubic, je pohřben v Kladsku ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Důvod neznám. Má tam však pěkný náhrobek a z Náchoda je to pěkný výlet.
Arcibiskup Jan z Jenštejna po sporech s králem Václavem IV. opustil Prahu a život dožil v jednom klášteře v Římě, je pohřben v kostele sv. Praxedy. Arcibiskup Zbyněk Zajíc zemřel sice v Bratislavě (tenkrát Prešpurku) a byl tam pohřben, ale po skončení Husitských válek ho v r. 1436 převezli do Prahy a pochovali v katedrále. Pak dva arcibiskupové, v době husitských válek žili mimo Prahu a tam také byli pochováni. Arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu zemřel v r. 1667 ve Vídni a na jeho přání ho tam pochovali, aby se nevyhazovaly peníze za převoz. Naproti Tomu Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka (+1676) je na vlastní přání pochován takto: Tělo je uloženo v Broumově, srdce v katedrále a vnitřnosti v benediktinském klášteře na Starém Městě. Podobně se však v té době nechávaly pochovat i jiné osobnosti. Vilém Florentin Salm-Salm je na vlastní přání pochován v kostelíku v Kamenici u Prahy. Václav Leopold Chlumecký (+1810) je sice pochován v katedrále sv. Víta, znak na náhrobku je však na jeho přání obrácený. Tím chtěl naznačit, že jím vymřel rod Chlumeckých. Arcibiskup Lev Kardinál Skrbenský byl v r. 1916 císařem Františkem Josefem I. přinucen abdikovat, protože odmítal horovat pro válku. Je pochován v Olomouci. Na jeho místo císař protlačil Němce Pavla Huyna, ten byl zase nepřijatelný po vzniku Československa, žil pak v klášteře v Itálii, kdy v roce. 1946 zemřel. Přál si být pochován v klášteře v Rajhradě, to mu bylo splněno až v říjnu 2016, kdy ho tam brněnský biskup Cikrle pohřbil. Arcibiskup Karle Kašpar (+1941) je sice pochován v katedrále, stojí však za zmínku, že se nezúčastnil pohřbu prezidenta Masaryka. Podrobnosti neznám, jestli je někdo zná, přivítám, když je zde uvede.
Nakonec si zaslouží zmínku ještě arcibiskup Josef Beran, který byl od roku 1942 v koncentračním táboře, v roce 1946 se stal arcibiskupem. Zúčastnil se pohřbu prezidenta Beneše a pronesl řeč, ve které mj. zesnulému děkoval, že byl vzorem pracovitosti, vzorem vlastenectví a vzorem nerozlučitelnosti manželství, i když nebylo požehnáno dětmi. Pak však arcibiskup skončil v internaci, ze které se dostal tak, že ho v roce 1965 papež jmenován kardinálem, i když byl mimo úřad. Úřady mu dovolily jet si do Říma pro kardinálský klobouk, nedovolily mu však návrat. Zemřel v roce 1965. Vatikánští úředníci jednali s našimi úřady o převozu těla do Prahy. Komunisté se však báli i mrtvého arcibiskupa a převoz nepovolili. Papež Pavel VI. rozhodl, že bude pochován v kryptě baziliky sv. Petra, kde jsou pochováváni pouze papežové. Máme tam tedy tuto raritu. Vlastně tam máme dvě rarity. Při budování této papežské baziliky bylo rozhodnuto, že tam budou sochy světců, kteří mají význam pro celou církev. Vyskytl se tam jeden český šlechtic (prameny neuvádí jeho jméno), který nabídl, že zaplatí oltář se sochou svatého Václava. Návrh byl přijat a na pravé straně baziliky je tato socha čistě národního světce.
