Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V květnu jezdíme na Hukvaldy

29. 05. 2017 16:02:33
S manželkou tam jezdíme každý rok kvůli kvetoucím kaštanům, ale nejen kvůli nim. Dalším důvodem jsou daňci a kořeny. Ano, kořeny stromů. Vysvětlím to dále.

Okolo hradu je obora, v ní je pěkná procházka. Nedávno ji v restitucích získalo Ostravsko-opavské biskupství.

Projevilo se to tím, že obora má novou bránu.

Právě byla dostavěna obvodová zeď.

Místy jde však jen o obyčejný vysoký plot. Pokud však jde o stromy, tak jsou tam ty staré.

Třeba tyto lípy, ty něco pamatují. Část obory je rezervací, stromy se tam nekácejí. Je tam mnoho přestárlých stromů.

Tak do dutiny této lípy se s oblibou schovávají děti. Líbí se jim tam, protože na druhé straně je po ulomené větvi okno.

Že by to byla nějaká obdoba chůdových smrků na Šumavě?

Stačí pohled odzadu a je jasné: stará lípa zahynula a z pahýlu roste další. Půda je ušlapaná od dětí, které tam prolézají.

Tady jedna taková nesmrtelná lípa dělá třínožku.

Na odumírajících stromech se vyřádí datli. Taky na nich rostou choroše.

Jeden veliký byl docela nízko, pro porovnání velikosti jsem na něho položil čepici.

Jako měřítko jsem k němu postavil manželku. Stromů, které mají okolo pasu okolo čtyř metrů je tady více. No, to jsem se vyjádřil nešikovně. Tak tedy: Jsou zde stromy s obvodem přibližně 4 metry. Je mezi nimi i několik buků.

Poznáte tento strom? Je to bříza, jen má tmavou kůru, což se občas stává.

Toto je asi nějaká cizí jedle, ale mohutná. - Přijeli jsme však kvůli kaštanům.

Stromy, které rostou blíže k vrcholu kopce, mají kořeny na povrchu. Je to proto, že kopec má uvnitř skálu, jak to kopce mají ve zvyku. A na té skále je jen tenká vrstva zeminy. Proto jsou ty kořeny tak vystouplé. Každý v tom může vidět, co se mu líbí: shromáždění ještěrů, slunce či abstraktní obraz.

První stádo daňků jsme viděli odpočívat u rybníka.

Daňkům teprve roste paroží (lopaty). Třetí stádo bylo u skleníku.

Na stejných místech jsme viděli daňky i loni. Celkem jich v oboře žije 140. Taky je tam 120 muflonů, ale ty jsme nikdy neviděli.

Dalším oblíbeným zvířetem je liška Bystrouška. Nedávno ji ukradli sběrači kovů, už je tam však nová. Děti požádají otce, aby je zvedl, a pak hladí lišku po čumáku, naproti tomu ženy v nejlepších letech hladí lišku po ocase. Oba konce jsou tedy vyleštěné.

Jinak je ta liška dosti vlezlá, mají ji i na obecním znaku. A ještě malá odbočka: Liška Bystrouška Rudolfa Těsnohlídka má rodiště u Bílovic u Brna, liška Leoše Janáčka je z Hukvaldské obory. - Lze tam však spatři i další zvířata.

Hukvaldy jsou sice malá obec, ale je tam pěkný kostel, což může ilustrovat tento kousek vstupních dveří.

Vedle kostela je kašna, ovšem bez vody. Ta lyra symbolizuje, že vesnice žije odkazem svého rodáka Leoše Janáčka a mají ji i na znaku obce. Pokud u levé struny vás ruší nějaké smetí, pak to není smetí, ale visací zámek, který tam dali nějací milenci, kteří asi byli hudebně založení, jinak by zámek pověsili na most.

Na návsi rostla mohutná lípa. Uřízli jí korunu a z kmene přímo na místě vyřezali Leoše Janáčka. Šlo by taky říci tak, že Janáček byl v té lípě skrytý a sochař odřezal to přebytečné dřevo. Má to výhodu v tom, že nikdo tu sochu nemůže ukrást, jako tu lišku. Musel by ji vytrhnout i s kořeny ze země, poněvadž Janáček byl na Hukvaldech pevně zakořeněn.

Autor: Ladislav Jílek | pondělí 29.5.2017 16:02 | karma článku: 20.80 | přečteno: 303x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Pavel Liprt

Benátky pošesté

Každý den strávený ve městě má co nabídnout ze svých zásob kouzel. Benátkám to prostě sluší a ještě dlouho budou uloženy v mém srdci i duši.

26.5.2018 v 11:48 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 99 | Diskuse

Veronika Trněná

Květiny mi nenosí

Můj muž se nikdy nesnažil ohromit mě romantickými večeřemi nebo květinami. Vždy si stál pevně za svým, že kupovat si mě rozhodně nehodlá. To ty peníze propálí raději v benzínu. Tenkrát ale netušil, kolik toho benzínu nakonec bude.

26.5.2018 v 8:10 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 312 | Diskuse

Pavel Liprt

Benátky popáté

Každý den strávený ve městě má co nabídnout ze svých zásob kouzel. Benátkám to prostě sluší a ještě dlouho budou uloženy v mém srdci i duši.

25.5.2018 v 18:06 | Karma článku: 10.46 | Přečteno: 114 | Diskuse

Marta Kučíková

Jen tak koukat si do blba, a na...

“Potřebuju aspoň na den k moři,” běduju. Nejsem náročná. Stačí mi jen jeden den, jednou za rok. Díky pracovním sobotám máme volné pouze neděle. Bývají však často deštivé. Nebo jsme nemocní. Nebo další "NEBO" ...anebo zase hory.

25.5.2018 v 13:09 | Karma článku: 25.40 | Přečteno: 660 | Diskuse

Jan Vaverka

Extremadura – španělská turistika bez turistů

Extremadura je chudým krajem s bohatou minulostí. 250 kilometrů západně od Madridu vás tak čeká trochu jiné Španělsko. Omšelé, liduprázdné, ale půvabné.

25.5.2018 v 8:20 | Karma článku: 15.06 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.