Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bývali kuřáci…

1. 06. 2017 22:19:49
Ano, bývali to suverénní jonáci a my nekuřáci jsme se jen velmi nesměle pokoušeli protestovat. Nastoupil jsem do práce v r. 1966 a posadili mne do kanceláře s panem K. Byl to silný kuřák a já jsem nic nenamítal, to tenkrát nešlo.

Záhy mne svitla naděje: Panu K. začaly potíže se srdcem a lékař mu řekl, aby přestal kouřit. Nakonec se domluvili, že kouření omezí na 10 cigaret denně. Pan K. to dal slavnostně na vědomí všem v práci i v rodině. Měl jsem z toho radost, ale záhy jsem zjistil, že kouří stejně. Jednou jsem se odvážil mu říci: „Pane K., je 10 hodin a v popelníku je 9 nedopalků.“ – „Ty tam jsou od včerejška.“ – „Ne, ráno jsem popelník vysypal.“ – „Byl tady M., ten tady kouřil.“ – „Pan M. zde vykouřil 1 cigaretu.“ nedal jsem se. Dosáhl jsem však pouze toho, že pan K. vyhazoval nedopalky z okna. Bylo to v zimě a tenkrát ještě v zimě býval sníh. Když na jaře roztál, podíval jsem se z okna a konstatoval jsem: „Pod naším oknem je plno špačků! To asi vyhazují ti nad námi.“ Pan K. jen zaskřípal zubama. Pak nastoupil další mladík V., a šéf nás přesadil. Mladík V. seděl s panem K. Opět V. byl nekuřák, ale na rozdíl ode mne protestoval, že sedí s kuřákem. Marně, šéf to nevzal v úvahu. Na to V. přinesl lékařské potvrzení, že vzhledem k astmatu nesmí sedět v zakouřené místnosti. A šéf přikázal panu K. kouřit na chodbě. Pan K. si každý den uvařil kafe a šel ho pít na chodbu, poněvadž byl zvyklý při pití kávy kouřit. Každému vykládal, že mu to nařídil šéf. Krom toho se začalo mluvit o tom, že V. udělal tu či onu chybu. Každému mladému se vždy vysvětlilo, co má jak dělat, ale v té kanceláři toto nefungovalo. Tak nakonec V. odešel. Ve vedlejší kanceláři však seděl S. který kouřil a při prvních zdravotních potížích na rozdíl od pana K. skutečně přestal kouřit. A pak prohlašoval: „Kuřákům by se nemělo říkat, že kouření škodí zdraví, ale mělo by se jim vylíčit, jak je to fajn, když člověk nekouří. Já ráno cítím velké blaho, když nekašlu.“

Já jsem měl štěstí, že jsem pak vždy seděl jen s nekuřákem. Pouze jsem občas chodil na porady, kde se kouřilo – a hodně. Když někdo z nekuřácké menšiny měl námitku, usadili ho argumentem: „Začni taky kouřit a nebude ti to vadit!“ Polovina účastníků se totiž na poradě nudila, proto kouřili více. Nebo to bylo tím, že lidé chtěli vypadat, že přemýšlí. To měli odkoukáno z detektivek: Komisař vyšetřující zločin tenkrát většinou kouřil, při tom vraštil čelo a diváci věřili, že přemýšlí, kde pachatel udělal chybu.

Mnohé věci jsou pořád stejné, pokud však jde o vztah ke kouření, pak musím konstatovat, že se hodně změnil. Kdyby mne tenkrát někdo řekl, že se v hospodách nebude kouřit, tak bych mu řekl, že je fantasta.

Autor: Ladislav Jílek | čtvrtek 1.6.2017 22:19 | karma článku: 19.91 | přečteno: 946x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Hlavně andělé a pištci

Letošní výstava Hefaiston měla k dispozici mnohem menší prostory, poněvadž hrad Helfštýn se opravuje. Či spíše dostavuje. Některé části dostanou skleněnou střechu, kterou nebude zvenku vidět, protože hrad musí zůstat zříceninou.

16.9.2018 v 12:20 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 130 | Diskuse

Ladislav Jílek

Poznámka k Doznání

Mám na mysli film Doznání, který včera který včera večer běžel na ČT2. Film líčí osud Artura Londona na základě stejnojmenné knihy, kterou napsal po svém propuštění.

19.8.2018 v 15:29 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 826 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 17. Kovy končí ve šrotu

A to je moc dobře. Podle některých pramenů až 95 % kovů se recykluje, což se u jiných materiálů nedaří. Dnes se recykluje i beton z bouraček. Rozdrtí se, armatura se vybere a drť se znovu použije.

6.8.2018 v 21:56 | Karma článku: 16.80 | Přečteno: 371 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 16. Dodatek k minulému

Poslední pokračování končilo slovy: „I překují své meče na radlice...“ a to mi nedá, abych neudělal odbočku k budově OSN v New Yorku. Tam stojí socha inspirovaná těmito slovy.

2.8.2018 v 20:55 | Karma článku: 12.90 | Přečteno: 200 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Jak se baví dámy v nejlepších létech

Úplně obyčejná hospoda v centru dvacetitisícového města. Pondělní večer, vcházíme s manželkou dovnitř. U baru sedí pár štamgastů, jeden stůl má cedulku „reserved,“ u dalšího se baví skupinka hostů.

18.9.2018 v 20:23 | Karma článku: 20.54 | Přečteno: 753 | Diskuse

David Vlk

Děckám sa už dneska alkohol nenalívá.

"Tož ale štrůdl sa jest nenaučil, to sa děckám zakazuje pit dobré víno a pak jich zabije upečená šupka z jabka. Chceš trochu vody šohajku?"

18.9.2018 v 16:52 | Karma článku: 29.43 | Přečteno: 658 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 432 | Diskuse

Václav Poddaný

Naučme se žít ve městech bez policistů, lékařů a hasičů aneb bohatší budou ještě bohatší

Dle průzkumů nových pravidel ČNB na hypotéku může zapomenout 1/5 až 1/4 lidí. Super zpráva pro policisty, lékaře,učitele, hasiče a všechny osoby s příjmem pod 30 000kč a mladé co ještě nemají životního partnera

18.9.2018 v 14:36 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 3104 | Diskuse

Tomáš Pluháček

Horké a suché letní počasí může ovlivnit cenu piva

V čase, kdy je produkce zemědělských surovin negativně ovlivněna nepřízní počasí, se ve společnosti více než jindy diskutuje o vlivu počasí na ceny potravin a nápojů.

18.9.2018 v 12:05 | Karma článku: 5.28 | Přečteno: 168 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 16.70 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz