Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ke staroslověnské liturgii

15. 06. 2017 16:14:09
Včerejší blog Lubomíra Čermáka o Sázavském klášteře si říká o to, abych něco více napsal o osudech staroslověnské liturgie. Tu k nám přinesli Konstantin (Cyril) a Metoděj.

V roce 868 při své cestě do Říma získali od papeže Hadriána II. slavnostní schválení pro její užívání.

Kníže Václav měl na knížecím hradě kněze Pavla, který používal staroslověnskou liturgii, ale jeho nástupce Boleslav Pavla vyhnal a nahradil knězem používajícím latinskou liturgii. Staroslověnská liturgie se později pěstovala v onom Sázavském klášteře, který v r. 1096 zrušil Břetislav II. Tedy spíše v něm usadil benediktýnské mnichy užívající latinu. Co ho k tomu vedlo, to jsem se nikde nedočetl. Měl za manželku Lukartu z Bogenu, Němku však mělo za manželku mnoho našich knížat. Podotýkám, že proti latině nic nemám. Ve středověku plnila stejnou úlohu jako dnes angličtina. Kdo se dnes zabývá hlouběji o jakýkoliv obor, musí umět anglicky.

Ale zpět k té staroslověnštině. Karel IV. se setkal se staroslověnskou liturgií v Chorvatsku a velmi se mu líbila. Přivedl staroslověnské mnichy do Prahy a zřídil jim klášter Na Slovanech neboli Emauzský, podle toho, že byl vysvěcen o velikonocích 1372, kdy se četlo evangelium o cestě dvou učedníku do Emaus. Klášter v roce 1611 za vpádu Pasovských vyplenila luza a tím u nás staroslověnská liturgie skončila podruhé. Zmizela tehdy i skvostná bible, kterou Karel IV. nechal pro klášter zhotovit. Písaři při jejím zhotovení využili 12 pergamenů, které se dochovaly z bible používané v Sázavském klášteře. Opatřili ji skvostnou vazbou zdobenou zlatem a drahými kameny. O několik století se někdo podíval na bibli chovanou jako součást královského pokladu ve Francii, na kterou přísahali při korunovaci francouzští králové, a zjistil, že je psána neznámým jazykem. Později přišli na to, že je to staroslověnština a 12 lisů že je poněkud odlišných. S velkou pravděpodobností je to bible z Emauzského kláštera. Dnes však už to zdobení nemá, za Velké francouzské revoluce zmizlo. Pokud se někomu zdá přehnané, že francouzští králové přísahali na bibli, aniž věděli, co v ní je, tak bych uvedl, že jsem slyšel, že někteří poslanci a další politici byli přistiženi, že nevědí co je v ústavě, na kterou skládali slib. To se však jistě stalo v nějaké banánové republice, nikoliv u nás.

Po vzniku Československa se staroslověnská liturgie u nás opět objevila, poněvadž ji používá pravoslavná církev a Řeckokatolická církev většinou na východním Slovensku. Pravoslavní uznávají za svoji hlavu některého patriarchu, řeckokatolíci uznávají římského papeže. Řeckokatolíků bylo u nás za První republiky asi 300 tisíc. Po roce 1948 byla řeckokatolická církev administrativně zrušena a všem bylo nařízeno uznávat za svoji hlavu moskevského patriarchu. Toto se oficiálně nazývalo Akce P a řídil ji Gustáv Husák. Více na adrese https://www.getsemany.cz/node/217. Na východním Slovensku jsem slyšel i o mrtvých, které si likvidace této církve vyžádala. Prešovský biskup Gojdič, který se stavěl proti podřízení moskevskému patriarchovi, dostal doživotí. Mnoho prostých věřících bylo odsunuto do vyprázdněných Sudet. Po roce 1989 byla činnost řeckokatolické církve opět povolena. V Ostravě se v jednom kostele konají řeckokatolické bohoslužby ve staroslověnštině. Byl jsem tam jednou, jejich zpěvy se mi velmi líbili, staroslověnštině jsem však nerozuměl, v římskokatolickém kostele rozumím, používá se tam čeština.

Autor: Ladislav Jílek | čtvrtek 15.6.2017 16:14 | karma článku: 15.23 | přečteno: 327x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Gregoriánský kalendář

Při výročí VŘSR se vyrojilo mnoho článků a ve většině z nich bylo upozorněno na to, že říjnová byla podle juliánského kalendáře, podle gregoriánského byla až listopadová.

19.11.2017 v 11:00 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 226 | Diskuse

Ladislav Jílek

Svérázné pomníky

Viděl jsem několik pomníků či pamětních desek, které mne pro svou svéráznost upoutaly. Jedna je ve Žďáru nad Sázavou, nedaleko nádraží.

14.11.2017 v 20:19 | Karma článku: 16.34 | Přečteno: 517 | Diskuse

Ladislav Jílek

Vichřice byla i v době mého mládí

Staří lidé tenkrát říkali: „Někdo se oběsil a čerti se perou o jeho duši.“ Pomyslel jsem si tenkrát, že to je divná pověra. K mému překvapení však přišla zpráva, že v sousední vesnici se skutečně oběsil nějaký muž.

29.10.2017 v 19:53 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 696 | Diskuse

Ladislav Jílek

Poznámky k 28. říjnu

Na toto téma již toho napsáno a taky nadiskutováno hodně a to historiky, novináři, politiky, ideology nebo jen obyčejnými lidmi, poněvadž se to nás všech dotýká. Omezím se na několik poznámek.

28.10.2017 v 20:20 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 299 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anička Svobodová

Miluji život a podle toho se chovám. Proč ne ?

Čím je člověk starší, tím víc a častěji rekapituluje svůj dosavadní život. A když si uvědomí, že nikdy neví, jak dlouho tady bude, začne si vážit i všedních dnů se spoustou malých radostí, které dřív kolem sebe nestihl vidět.

19.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 435 | Diskuse

Jarmila Horáková

Jiný pohled na vodu

Voda, chemická sloučenina H2O se specifickými vlastnostmi. K dispozici máme vodu balenou, kohoutkovou, jeskynní, dešťovou, pramenitou. Co když je voda ještě něco jiného... ?

18.11.2017 v 13:02 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 270 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ukradená revoluce

Předseda Studentské rady vysokých škol ve svém projevu z pódia na Albertově oceňuje mimo jiné i bojovníky proti totalitě v minulém režimu a vyzdvihuje jejich zásluhu na tom, že dnes můžeme žít v demokracii.

17.11.2017 v 16:19 | Karma článku: 37.73 | Přečteno: 1376 | Diskuse

Jan Jílek

Chtěl jsem být guitar man

17 listopad. Zažil jsem už dost sedmnáctých listopadů, abych mohl říci, jestli jsem, nebo nejsem rád, že jsem se jich dožil a prožil.

17.11.2017 v 2:15 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 278 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 16.13 Průměrná čtenost 375
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.