Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Už nastal čas?

20. 07. 2017 21:39:10
Průzkumy předvolebních preferencí ukazují, že komunisté jsou již na druhém místě. Jak je to možné? Věřil by tomu někdo před 27 lety? Není vhodné se nad tím zamyslet?

Když se chystaly v roce 1990 prvé svobodné volby, Miloš Zeman, tehdy začínající politik vyhledávaný reportéry pro své bonmoty, prorokoval, že komunisté v nich dostanou maximálně 5%. Prorokoval, to není to správné slovo. Byl prognostik, tedy prognostikoval. To taky ne, počítač mi to podtrhl červeně, tedy jenom předpovídal. Komunisté naopak tvrdili, že dostanou více jak 10% hlasů. Mnozí komentátoři komunistům doporučovali změnit název tak, aby neobsahoval slovo komunistická. Komunisté to odmítli. Nakonec měli pravdu, i beze změny názvu dostali ve volbách 13,8% hlasů. Zeman se k tomu postavil čelem a analyzoval, proč se mýlil. Prezident Havel nečekaný zisk komunistů komentoval tak, že jejich vliv bude slábnout. Představitelé komunistů na Havlovo vyjádření reagovali výrokem, že nebude jejich vliv slábnout a že přijde doba, kdy budou mluvit do sestavení vlády. Zdá se, že opět měli pravdu.

Nezdá se vám, že už nastal čas, kdy by bylo třeba se nad tím zamyslet? Já si osobně myslím, že ten čas již nastal před těmi 27 lety, kdy jsme se měli zamyslet nad následujícím:

  • Komunisté byli za První republiky silní. Na rozdíl od sousedních států. Nejen mezi dělníky, ale i mezi intelektuály. Například většina spisovatelů a básníků se hlásila ke komunistům. Někteří sice nebyli členy KSČ, jako například Hašek, Bezruč nebo Voskovec a Werich, jejich dílo a činy však udělali pro propagaci komunizmu hodně. Připomeňme, že Jaroslav Hašek jako legionář v Rusku přešel k bolševikům. Podle Wikipedie měl různé funkce, zřejmě nařídil řadu poprav a do svobodného Československa se vrátil s úkolem připravovat převzetí moci komunisty. Voskovec a Werich svým dílem, například filmem Hej rup či reportážemi z cesty do Sovětského svaz, které předčily Fučíkovy reportáže, vykonali taky hodně pro vítězství komunistů. To v sousedních zemích nebylo.

  • V roce 1945 Klement Gottwald ubezpečil Stalina, že vojska Rudé armády mohou odejít, že komunisté jsou dost silní na převzetí moci. Na podzim 1945 RA odešla a komunisté u nás vlastními silami převzali moc. Naproti tomu v sousedních zemích musela tamější velmi slabé komunisty dosadit k moci sovětská vojska.

  • Ve volbách v r. 1946 v Čechách a na Moravě výrazně zvítězila KSČ, na Slovenku však zvítězili demokraté.

  • Komunistická strana zažívala velký příliv členů. Největší byl během normalizace. Jelikož měly podniky určité ukazatele, například že na dva dělníky mohou přijmout jednoho THP, stáli ti různí průmyslováci a vysokoškoláci ve frontě a čekali na přijetí. V žádné jiné zemi, ani v SSSR, neměli na 1000 obyvatel tolik členů strany.

  • Po pádu komunizmu se ve všech zemích komunisté přejmenovali na strany demokratické levice či podobně a většinou zanikli. Jedině u nás se nepřejmenovali a prosperují.

Jasně jsme si měli na tyto skutečnosti odpovědět. Máme tolik historiků, politologů a podobných odborníků, všichni však před touto skutečností strkají hlavy do písku. Tak bychom si měli ještě odpovědět na jednu otázku: Proč jim to žádný politik nedal jako úkol? Zde není odpověď těžká. Komunizmus pro ně není hrozbou. Vedle nás bydlel bývalý ředitel školy, velký masarykovec. V obýváku měl bystu Masaryka a obraz Beneše. Po roce 1948 vstoupil do KSČ, Masaryka s Benešem přestěhoval do ložnice. Kdyby se dožil roku 1989, jistě by je vrátil do obýváku. Podobně se chovalo mnoho dalších, snad demokratů. Já osobně spojuji tato naše specifika s naším ateismem. Kousek od nás bydlel dr. Segeťa, učil na filosofické fakultě v Olomouci. Jakožto řádový kněz byl po roce 1948 internován spolu se všemi dalšími mnichy, kteří učili na univerzitě, bylo jich dost. Všem nabídli, že když vystoupí z řádu, mohou se vrátit ke své práci. Žádný nabídku nepřijal, všichni zůstali v internaci, což se rovnalo vězení. Ve všech sousedních zemích proběhly církevní restituce bez problémů hned po pádu komunizmu, na Slovensku proběhly hladce po rozdělení státu. U nás bylo mnoho lidí proti. Např. díky odporu proti restitucím socdem vyhrála poslední volby.

Jsme jediná země v Evropě, kde jsou komunisté silní. K volbám hledí s nadějemi. Kdyby lidovci nezrušili koalici se starosty, nedostali by se do parlamentu a ANO by jednalo s komunisty o sestavení vlády. Tentokrát to zřejmě ještě nevyjde, ale později? Možná se předpověď komunistů splní.

Kdo se nepoučí z minulosti, prý si ji bude muset zopakovat. Někteří však říkají, že když šlo historicky o tragédii, pak opakování je komedie. Možná se máme na co těšit.

Autor: Ladislav Jílek | čtvrtek 20.7.2017 21:39 | karma článku: 22.85 | přečteno: 858x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Pirátská vlajka zapadla v rudohnědé sněmovně

Piráti se podle mne definitivně odkopali. Nemají kulturu, nemají esprit, už mají funkce a vezou se na vlně prebend. Fujky fuj, hanba! Sněmovna doporučila na vyznamenání levicového fanatika Sýse a pomateného neonarcistu Dolečka.

26.5.2018 v 16:32 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jiří Míka

Británie obvinila Rusko za útok satirou

Londýn oficiálně obvinil Kreml za srandu, kterou si někdo udělal z ministra Borise Johnsona. Prý takový útok mohlo provést pouze Rusko, protože dovolat se ministrovi vyžaduje nejmodernější technologie Ruska.

26.5.2018 v 13:34 | Karma článku: 32.26 | Přečteno: 698 | Diskuse

Pavel Kamas

Založím veřejnou sbírku. Ať není poslancům zima

Jistě mnoho z vás napadlo, že se poslanci mají dobře a proč by se běžní občané měli ze svých průměrných mezd skládat na pohodlí poslanců. Odpověď je jednoduchá. Nebude sbírka, zatopí si počítačem na náklady daňových poplatníků.

25.5.2018 v 23:42 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 437 | Diskuse

Jaroslav Polák

Sex na švédský způsob aneb kterak se překladatelská „perla“ stala memem

Lidská blbost nezná mezí. Například co se týče nové švédské definice znásilnění. Tedy její české interpretace.

25.5.2018 v 22:27 | Karma článku: 30.45 | Přečteno: 3180 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Co předcházelo operaci Overlord, vylodění v Normandii

Robert Marshall z BBC v 1/2000 v dokumentu “Churchillova tajná armáda “ uvedl, že Henri Déricourt /1919-1962/ byl dvojím agentem v režii MI6, stejně jako sám Nicholas Bodington, viz můj článek

25.5.2018 v 19:54 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.