Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Připomínka 21. srpna 1968 – Hlavně o roli rozhlasu

19. 08. 2017 18:01:03
Pražské jaro začalo v lednu 1968, kdy na zasedání pléna ÚV KSČ slovenští zástupci projevili nespokojenost s prvním tajemníkem (a taky prezidentem) Novotným a odhlasovali jeho sesazení.

Na jeho místo byl zvolen sympatický a oblíbený Alexander Dubček. Byl málo energický a nikdo se ho nemusel obávat. V březnu pak byl Novotný donucen odejít z funkce prezidenta. Na jeho místo byl zvolen Ludvík Svoboda, starý a hodný pan, avšak politicky slabý. Za komunistů se nikdy neměnili funkcionáři, když jim skončilo funkční období, ale když se vytvořila dostatečně silná klika pro jejich sesazení. Důvod nespokojenosti Slováků byl v tom, že je Novotný v létě 1967 na oslavách Matice slovenské v Martině urazil. Dále Slováci cítili, že nemají paritní zastoupení v různých institucích, dokonce i na území Slovenska. V době po válce bylo na Slovensku vybudováno mnoho průmyslových podniků, ale na mnohých vedoucích místech seděli Češi. Například východoslovenským železárnám, vlajkové lodi slovenského průmyslu, řediteloval Čech, který se jmenoval Knížek nebo Knížka. Všeobecné rozladění vyvolaly ekonomické potíže, kvůli nimž bylo na počátku 60. let nutné zrušit dva pětileté plány. Tisk začal toto kritizovat, pak kritizoval i jiné věci, jako nedostatek demokracie a mnoho dalšího. Nakonec se začalo otevřeně psát o všem, co kdo měl na srdci. A začaly vznikat různé aktivity, například klub K231 (klub osob odsouzených podle tohoto paragrafu) a Klub angažovaných nestraníků KAN. To se nelíbilo sovětským komunistům, tlačili na naše vedení, ať obrodný proces zastaví. Naposledy vyvinuli na naše představitele nátlak při jednání v Čierné nad Tisou v červnu 1968.

Jelikož však u nás nedošlo k zastavení obrodného procesu, obsadila nás vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a NDR). Z NDR se akce účastnily pouze štábní útvary, vedení neposlalo řádové vojáky, poněvadž se obávalo, že by se stavěli na stranu Čechů a Slováků. Rumunsko bylo zásadně proti zásahu. Sověti se oháněli zvacím dopisem anonymních soudruhů, kteří se nikdy k podpisu nepřiznali. Hned po příchodu vyřadili sovětští specialisti z provozu všechny telefonní ústředny a televizní síť. Zatkli Dubčeka a další představitele a uvěznili je na území Sovětského svazu. Svobodu nechali ve funkci. Na sovětském velvyslanectví v Praze již byl shromážděná dělnicko-rolnická vláda v čele s Aloisem Indrou, kterou naložili do auta a vezli do rozhlasu na Vinohradské třídě, aby ohlásili národu, že přebírají vládu. A tady nastal prvý zádrhel. Lidé holýma rukama jim bránili ve vstupu do rozhlasu. Rozhlas vysílal reportáž z tohoto boje před budovou rozhlasu. Reportér si byl vědom, že nemají proti ozbrojeným okupantům šanci, sdělil, že jakmile bude obrana prolomena, zahrají hymnu. Skutečně po chvíli hymna zazněla. Po jejím skončení opět pokračoval stejný reportér, že ještě nejsou uvnitř a pokračoval v reportáži. Po chvíli zazněla hymna podruhé a pak se jen ozvalo: „Náhradní vysílačko, jeďte!“, trochu to zaškrčelo a ozval se další reportér. Vysílací zařízení na Vinohradské bylo poškozeno, oznámení o nové vládě nebylo možné zveřejnit, ale vysílání rozhlasu pokračovalo z neznámého místa. I na to byla okupační armáda připravena. Okamžitě narukovaly hledačky vysílaček. Nebyly však schopné nic najít: „Vypadá to, že tady vysílá každý dům.“ hlásili specialisti. Ani další den se nepodařilo národu ohlásit, že moc přebírá revoluční vláda. Sovětskému vedení nezbylo, než přivézt z vězení do Moskvy Dubčeka a spol., z Prahy přiletěl Svoboda a zahájili s nimi jednání. Jednání je silné slovo. Předložili jim k podpisu protokol, kterým se budou řídit. Podepsali ho nakonec všichni kromě Františka Kriegela a pustili je domů, aby to plnili. Na letišti zjistili, že s nimi není Kriegel. „Bez něho neodletíme!“ prohlásil Svoboda a vymohl, že Kriegel se vrátil do Prahy. Svoboda se v tomto okamžiku projevil jako starý voják.

Stávající vedení státu však přijalo diktát a normalizace mohla začít. Mnichovský diktát podepsali představitelé západních států, moskevský diktát podepsali naši představitelé. Jsme malý stát a máme důležitou polohu, občas nám toto hrozí. Ochránit by nás snad mohlo členství ve větším funkčním bloku států.

Ještě k tomu rozhlasu. Asi o rok později jsem se setkal s jedním Rakušákem, který uměl česky. Říkal, že 21. srpna poslouchal náš rozhlas a že to překonalo všechny thrillery, kterými je krmí televize. A jak to bylo s vysíláním rozhlasu ze záložního stanoviště, které nebylo možné odhalit? Jednoduše: Vysílali z nějakého domu v Praze a jako anténu použili trolejovou síť, která je natažena prakticky po celé Praze. Hledačky vysílaček byly v koncích. Nevím, kdo na to přišel, ale zasloužil by si velký metál. Díky tomu pobyli Dubček a spol. v ruském vězení jen krátkou dobu.

Autor: Ladislav Jílek | sobota 19.8.2017 18:01 | karma článku: 19.74 | přečteno: 506x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Pirátská vlajka zapadla v rudohnědé sněmovně

Piráti se podle mne definitivně odkopali. Nemají kulturu, nemají esprit, už mají funkce a vezou se na vlně prebend. Fujky fuj, hanba! Sněmovna doporučila na vyznamenání levicového fanatika Sýse a pomateného neonarcistu Dolečka.

26.5.2018 v 16:32 | Karma článku: 8.16 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jiří Míka

Británie obvinila Rusko za útok satirou

Londýn oficiálně obvinil Kreml za srandu, kterou si někdo udělal z ministra Borise Johnsona. Prý takový útok mohlo provést pouze Rusko, protože dovolat se ministrovi vyžaduje nejmodernější technologie Ruska.

26.5.2018 v 13:34 | Karma článku: 31.72 | Přečteno: 684 | Diskuse

Pavel Kamas

Založím veřejnou sbírku. Ať není poslancům zima

Jistě mnoho z vás napadlo, že se poslanci mají dobře a proč by se běžní občané měli ze svých průměrných mezd skládat na pohodlí poslanců. Odpověď je jednoduchá. Nebude sbírka, zatopí si počítačem na náklady daňových poplatníků.

25.5.2018 v 23:42 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 435 | Diskuse

Jaroslav Polák

Sex na švédský způsob aneb kterak se překladatelská „perla“ stala memem

Lidská blbost nezná mezí. Například co se týče nové švédské definice znásilnění. Tedy její české interpretace.

25.5.2018 v 22:27 | Karma článku: 30.45 | Přečteno: 3148 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Co předcházelo operaci Overlord, vylodění v Normandii

Robert Marshall z BBC v 1/2000 v dokumentu “Churchillova tajná armáda “ uvedl, že Henri Déricourt /1919-1962/ byl dvojím agentem v režii MI6, stejně jako sám Nicholas Bodington, viz můj článek

25.5.2018 v 19:54 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.