Ladislav Jílek

Srpen 1968 – Mezinárodní dopad

21. 08. 2017 15:08:15
Komentářů k 21. Srpnu se objevilo dost, mezinárodními dopady se však zabývají málo. Podle mne to však stojí za připomenutí, zdá se mi, že mezinárodní důsledky byly velké.

Někdy v r. 1964 se konala v Moskvě Mezinárodní porada komunistických a dělnických stran, na které bylo konstatováno, že započala třetí a poslední fáze všeobecné krize kapitalizmu. Připomeňme, že podle teoretiků komunizmu byla prvá krize po 1.SV, kdy se dal na socialistickou cestu Sovětský svaz, a v r. 1924 zvítězila revoluce v Mongolsku. Mongolsko byla do té doby feudální země spravovaná kláštery (podobně jako Tibet). Revoluci tam prý provedla jedna jednotka Rudé armády, ani nebyla příliš velká. Druhá krize vznikla po 2.SV, kdy se na socialistickou cestu daly země východní Evropy, Čína a části Koreje a Vietnamu obsazené RA. Třetí fáze začala vítězstvím komunistů na Kubě, rozpadem koloniálního systému, ostrým vymezením mnohých muslimských zemí vůči USA, úspěšným nástupem partyzánského hnutí ve Vietnamu, Kambodži, Laosu a v mnohých zemích Latinské Ameriky, silným postavením komunistů v Itálii, Francii a jinde. Mezinárodní komunisté se tedy usnesli, že pád kapitalismu je za rohem. Pak však přišel srpen 1968 a mnohé komunistické strany odsoudili zásah v Československu, nejostřeji vystupovali italští komunisté. Od té doby se již nikdy mezinárodní komunisté nesešli. Nečekanými důsledky (vnesení pochybností do řad vojáků i důstojníků RA a rozkol v mezinárodním komunismu) překvapil i sovětské vůdce a nikdy už v podobné situaci nezasáhli vojensky. V 70. letech vzniklo v Polsku hnutí Solidarita a další jevy, pro Sověty mnohem nebezpečnější, neřešili je však vojensky. Můžeme se jen domnívat, že největší vliv měly tyto události na mladé komunistické vůdce v samotním Sovětském svazu. Když se jeden z nich, Michail Gorbačov, stal později nejvyšším vůdcem a rozjel perestrojku, pak se ho jeden novinář zeptal: „Jaký je rozdíl mezi perestrojkou a Pražským jarem?“ a Gorbačov odpověděl: „Dvacet let.“

V roce 1968 také probíhaly rozsáhlé stávky na západních univerzitách, většina studentů byla levicově zaměřená. Myslím, že v Mexiku byli i mrtví. Byla to náhoda? Podle mne ano. Všechny nepokoje vyvěrají z nespokojenosti lidí, tu nelze naočkovat, pouze se lze na ní přiživovat nebo ji využívat propagandisticky. Pokud u nás Pražské jaro podnítili imperialističtí agenti, jak hlásali někteří aparátčíci, pak tím agentem musel být Novotný, který urazil Slováky a ti zosnovali jeho sesazení a tím se to rozjelo.

Ještě jedna poznámka. Obsazení Československa Rusové předem ohlásili do USA. Tehdejší velitel amerických jednotek v Západním Německu, jehož jméno jsem zapomněl, vydal později paměti a v nich stálo, že před 21. srpnem 1968 dostal z USA pokyn nereagovat na pohyb vojsk, ke kterému dojde od Německa na východ. Když však tento generál viděl, kolik vojska se pohybuje v Československu, vyhlásil nejnižší stupeň bojové pohotovosti. Z USA mu přišel pokyn, ať to odvolá.

Autor: Ladislav Jílek | karma: 12.65 | přečteno: 381 ×
Poslední články autora