Po celý život se k ní vracíme. Nutí nás k tomu děti, když chodí do školy, naše generace již provází do školy vnuky. Když míjím budovu školy, často ve mně budí asociace a někdy si ji i vyfotím.
Před sto lety a dříve se školy stavěly v klasicistním stylu. Na mne působí dojmem solidnosti a spolehlivosti.
Začal jsem ve Fulneku, tam působil Komenský.
Gymnázium v Poličce.
Většina škol je velmi pěkně opravená.
Později se sloh zjednodušil.
I tak však působilo solidním dojmem. Pak se veškeré ozdoby odstranily. Dnes jsme to nahradily pestrostí barev.
Tuto školu ozdobily záhonky s konifery. Možná proto, aby se děti naučily, co je koule a co je kužel. Následující škola nás přivede do současnosti.
Existují však školy, které se této řadě vymykají.
Toto byla nejlepší vojenská škola v Rakousku. Studovali na ní všichni druhorození synové císaře, ti byli určeni pro vojenskou službu. Dnes působí stroze, tenkrát možná vypadala lépe.
Vítkovické železárny byly před sto lety v rukou vídeňských bank, úředním jazykem byla němčina a budovy se stavěly z režného zdiva. I radnice, hotel, kostel a školy.
Petřkovice jsou vesnice na Hlučínsku, do bylo do r. 1920 součástí Pruska a Německa. Režné zdivo tam bylo taky oblíbené. Jak je vidět, nechá se z něho postavit i pěkná škola, dokonce má hodiny. Mimochodem, do této školy chodila zpěvačka Hana Zagorová. A ještě jedna odlišná škola.
Ano, vlevo přistavěli k zámku tělocvičnu a mají školu.
V dnešní době velmi narostly univerzity. Některé mají budovy roztroušené po celém městě, některé mají kampus. Podívejme se do kampusu Vysoké školy báňské v Ostravě.
Spíše to připomíná průmyslovou budovu. Je v ní největší počítač u nás a v sousedních státech.
Mineralogické sbírky jsou možná také nejrozsáhlejší u nás. Zvědavci tam mohou být celý den.
Některé balvany vypadají jak moderní plastiky. Ty tam jsou ostatně taky.
To je vše, komentáře nechám na čtenářích.
