Většinu fotografií jsem pořídil na mezinárodním setkání uměleckých kovářů Hefaiston na Helfštýně v srpnu, některé jsou z červencového krajského setkání uměleckých kovářů na hradě ve Slezské Ostravě.
Bloger Jiří Turner tady nedávno napsal, že většinu blogů pochází od amatérů. Tento blog taky. Umění nerozumím vůbec. Celý svůj profesní život jsem sice spolupracoval s kovárnami, ale jen s těmi průmyslovými. Přesto navštěvuji výstavy uměleckých kovářů a pokud o nich neudělá blog někdo povolanější, udělám ho já. Začnu užitým uměním.
Rovněž mnohé mříže a další jsou práce učňů.
Jelikož jsem parkrát vzal kleště a žhavé železo a pokusil se kladivem z toho něco udělat (kladivem tak často ne, většinou byl k dispozici malý buchar), vím o čem to je. Vykovat jednotlivé díly a pak je spojovat. Nejjednodušší je to svařit, většina vystavených děl však využívala mnohem náročnější techniky spojování. U mnohých děl jsem neodhalil, jak to autor vytvořil.
Mezi užité umění lze nakonec zařadit i tento pranýř, i když na něm mnoho uměleckého není. Zrovna maminka do něho dala své děti a fotila si je. - Teď k ostatním uměleckým dílům.
Plastik inspirovaných hudbou tam bylo hodně.
Některá díla vyvolávala až filozofické otázky.
Nevím, jestli na popisce nebyl překlep, možná tam mělo stát: Hra osudu.
Možná by správný překlad měl být Ručičky.
Mnozí kováři dělají figurální díla.
Někdy kováři používají zkratku.
Různí živočiši byly rovněž častou inspirací.
Všechna díla budila zájem, o toto dílo byl zájem největší. Na vysvětlení dodávám, že ten orel vyletěl ze zrcadla.
Drápy byly chromované, pařáty byly ze slitiny mědi, možná byla ta slitina nanesena jen na povrch...atd. Bylo to velmi precizně vypracováno.
