Baroko a náš národ

17. 09. 2017 21:19:31
Je vhodné se na jednotlivá historická období podívat z více hledisek. Navrhuji podívat se, co z tohoto období zůstalo v našem národě.

Třicetiletá válka u nás znamenala decimování obyvatelstva. Přesná čísla chybí, někteří historici udávají, že počet obyvatelstva poklesl o 1/3, jiní o 1⁄2 a další uvádějí ještě větší ztráty. V Ostravě bylo po Třicetileté válce obydlených nějakých 90 domů a 70 domů bylo prázdných. V každé vesnicí v okolí Ostravy bylo osídleno méně jak 10 domů. V Praze byla polovina domů prázdná. V některých vesnicích nezůstal jediný člověk, ty pak zanikly nebo byly později znovu osídleny a získaly přídomek „Pustý“ nebo „Pustá“. Lidé však byli radostní: Přežili, válka skončila.

Pokud jde o hudbu, tak lidi odložili staré melodie a žili barokní hudbou. Ve slovenských lidových písních se uchovaly melodie z doby před Třicetiletou válkou, u nás se staré melodie udržely pouze v úzkém pásu okolo Slovenských hranic, jinde je lidé odložili a drželi se pouze nové hudby – barokní. Naše lidové písně a lidové hudba tímto obdobím žila hodně dlouho. Na hudbu se kladl velký důraz na jezuitských školách. Brzy se objevila řada skladatelů: Michna z Otradovic, Pavel Josef Vejvanovský, Jan Dismas Zelenka, Bohuslav Matěj Černohorský, Šimon Brixi, František Ignác Tůma a mnoho dalších. Mnoho našich hudebníků hrálo v Mannheimském orchestru, nejvýznamnějším hudebním tělese té doby. Dirigoval ho náš Jan Václav Stamic. O Čechách se tenkrát říkalo, že jsou konzervatoří Evropy.

V té době přišla k nám cizí šlechta. Španělské šlechtičny měly nafoukané rukávy, šlechtici měli úzké kalhoty. Venkovští lidé tuto módu převzali. Tak vznikly naše národní kroje. I když se móda u horních společenských vrstev mnohokrát změnila, náš venkov si však tuto módu držel do 19. Století, mnohé oblasti Moravy a Chodsko až do 20 století. Dodnes patří k folkloru či jako kostýmy do Prodané nevěsty.

Baroko znamenalo nebývalý rozmach stavebnictví. Asi většina našich zámků, chrámů či měšťanských domů má znaky baroka. To by vydalo na více blogů. Já bych upozornil na jedinou věc. Někdy v polovině 19. Století byla situace našich sedláků taková, že si mohli začít budovat výstavné domy. A rozhodli se je stavět v barokním slohu, ačkoliv byl v té době „pasé“. Přesto si sedláci postavili domy napodobující barokní sloh. Dnes mluvíme o venkovském baroku. Nejvíce jich je v jižních Čechách.

Studenti na jezuitských kolejích se kromě studia věnovali hudbě a na svátky připravili divadelní představení. O velikonocích kolegium studentů hrálo na dvorech domů hru o utrpení Páně, ukřižování a zmrtvýchvstání. Hra končila tím, že ženy šly ke hrobu, zjistily, že je prázdný a rozhlašovaly to po městě. Vojáci je rozháněli. Poslední scénu si študenti vychutnali a přetáhli i ženy mezi divačkami. Odměnou hercům bylo pohoštění. Hru pak převzala mládež a provozovali ji nakonec i po vesnicích. Dnes z toho zůstala jen poslední scéna – pomlázka. Kolegium chodilo i o vánocích, většinou s betlémem a zpívalo písně, dnes označované jako koledy. Opět se z toho stala mnohaletá tradice. I na Tři krále chodili studenti s tříkrálovou hrou a písněmi po domech. Je možné, že i Jízda králů na Slovácku a i jinde vznikla na základě některé z těchto her. U nás se v době národního obrození hrálo mnoho her, pak se objevily různé kočovné společnosti, ale žádná z jejich her již nepřešla do folkloru. Jak je vidět, něco z barokní doby přežívá až do dneška.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 17.9.2017 21:19 | karma článku: 13.78 | přečteno: 274x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Ještě k návštěvě papeže ve Spojených arabských emirátech (SAE)

Počátkem února navštívil papež František SAE a při té příležitosti podepsal s Ahmedem at-Tajíbem, vrchním imámem káhirské univerzity al-Azhar, dokument o lidském bratrství.

21.2.2019 v 10:05 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 138 | Diskuse

Ladislav Jílek

Za mého mládí se dožívali vyššího věku

V mládí jsem si dal závazek, že až budu starý, nebudu říkat, že za mého mládí byla tráva zelenější a voda mokřejší. Teď poprvé ho musím porušit, poněvadž se tenkrát fakt dožívali vyššího věku.

17.2.2019 v 20:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 884 | Diskuse

Ladislav Jílek

Ještě ke zneužívání dětí

Občas se v mediích objeví zpráva o zneužívání dětí, z níž vyplývá, že šlo o více dětí a trvalo to delší dobu. To je velmi znepokojivé.

10.2.2019 v 15:23 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 419 | Diskuse

Ladislav Jílek

Poznámky k Janu Palachovi

O činu Jana Palacha bylo napsáno velmi mnoho – a přece mi ještě mnohé chybí. Jeho čin nebudu hodnotit, to udělali jiní a většinou lépe než bych to dokázal já.

24.1.2019 v 20:13 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 463 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

René Melichar

Obyčejný den aneb Majestas moje žena

Za důkaz, že je ráno a že ještě nejsem ve svém pokročilém středním věku po smrti, i když si naše dcera drze myslí něco úplně jiného (stejně jako já jsem v jejích sedmnácti letech uvažoval o pětačtyřicátnících),

21.2.2019 v 9:05 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 160 | Diskuse

Helena Vlachová

Třetí pohlaví

Tak se mi nějak zdá, že ten okolní svět hloupne čím dál tím víc. Vždy jsem si totiž myslela, že existují pohlaví dvě. Mužské a ženské. Jenže někomu toto nestačí a chce nám tu podsouvat jakési třetí.

21.2.2019 v 8:49 | Karma článku: 20.68 | Přečteno: 389 | Diskuse

Martin Faltýn

Kontemplace po japonsky

Pokud nevíte o co jde, vězte, že je to nejvyšší forma modlitby a přímého nazírání na Boha. Buddhisté by řekli prostěji: meditace na Buddhu.

21.2.2019 v 8:08 | Karma článku: 4.22 | Přečteno: 105 | Diskuse

Pavla Kolářová

Blízká setkání nečekaného druhu

Občas se mi stane i šest nemožností už před snídaní: omylem vstanu o hodinu dříve, uvařím si kafe, i když normálně piju po ránu čaj, polohlasně si prozpěvuju, usmívám se, jdu vzbudit ostatní, aby nezaspali a pak zjistím, že je...

21.2.2019 v 7:47 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 126 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Žiju, zatím jo!

Dieta je fakt věc smrtelná. Kdybych ji nedržela, tak si dojdu na plněné knedlíky s bílým zelím, protože jsem na ně měla velkou chuť. Ale to já ne, to já tedy hubnu, tak ji dodržím. Vůbec se nechovám jako Řekyně, která se má ráda.

21.2.2019 v 6:25 | Karma článku: 18.85 | Přečteno: 426 | Diskuse
Počet článků 173 Celková karma 18.44 Průměrná čtenost 498
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.

Najdete na iDNES.cz