Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baroko a náš národ

17. 09. 2017 21:19:31
Je vhodné se na jednotlivá historická období podívat z více hledisek. Navrhuji podívat se, co z tohoto období zůstalo v našem národě.

Třicetiletá válka u nás znamenala decimování obyvatelstva. Přesná čísla chybí, někteří historici udávají, že počet obyvatelstva poklesl o 1/3, jiní o 1⁄2 a další uvádějí ještě větší ztráty. V Ostravě bylo po Třicetileté válce obydlených nějakých 90 domů a 70 domů bylo prázdných. V každé vesnicí v okolí Ostravy bylo osídleno méně jak 10 domů. V Praze byla polovina domů prázdná. V některých vesnicích nezůstal jediný člověk, ty pak zanikly nebo byly později znovu osídleny a získaly přídomek „Pustý“ nebo „Pustá“. Lidé však byli radostní: Přežili, válka skončila.

Pokud jde o hudbu, tak lidi odložili staré melodie a žili barokní hudbou. Ve slovenských lidových písních se uchovaly melodie z doby před Třicetiletou válkou, u nás se staré melodie udržely pouze v úzkém pásu okolo Slovenských hranic, jinde je lidé odložili a drželi se pouze nové hudby – barokní. Naše lidové písně a lidové hudba tímto obdobím žila hodně dlouho. Na hudbu se kladl velký důraz na jezuitských školách. Brzy se objevila řada skladatelů: Michna z Otradovic, Pavel Josef Vejvanovský, Jan Dismas Zelenka, Bohuslav Matěj Černohorský, Šimon Brixi, František Ignác Tůma a mnoho dalších. Mnoho našich hudebníků hrálo v Mannheimském orchestru, nejvýznamnějším hudebním tělese té doby. Dirigoval ho náš Jan Václav Stamic. O Čechách se tenkrát říkalo, že jsou konzervatoří Evropy.

V té době přišla k nám cizí šlechta. Španělské šlechtičny měly nafoukané rukávy, šlechtici měli úzké kalhoty. Venkovští lidé tuto módu převzali. Tak vznikly naše národní kroje. I když se móda u horních společenských vrstev mnohokrát změnila, náš venkov si však tuto módu držel do 19. Století, mnohé oblasti Moravy a Chodsko až do 20 století. Dodnes patří k folkloru či jako kostýmy do Prodané nevěsty.

Baroko znamenalo nebývalý rozmach stavebnictví. Asi většina našich zámků, chrámů či měšťanských domů má znaky baroka. To by vydalo na více blogů. Já bych upozornil na jedinou věc. Někdy v polovině 19. Století byla situace našich sedláků taková, že si mohli začít budovat výstavné domy. A rozhodli se je stavět v barokním slohu, ačkoliv byl v té době „pasé“. Přesto si sedláci postavili domy napodobující barokní sloh. Dnes mluvíme o venkovském baroku. Nejvíce jich je v jižních Čechách.

Studenti na jezuitských kolejích se kromě studia věnovali hudbě a na svátky připravili divadelní představení. O velikonocích kolegium studentů hrálo na dvorech domů hru o utrpení Páně, ukřižování a zmrtvýchvstání. Hra končila tím, že ženy šly ke hrobu, zjistily, že je prázdný a rozhlašovaly to po městě. Vojáci je rozháněli. Poslední scénu si študenti vychutnali a přetáhli i ženy mezi divačkami. Odměnou hercům bylo pohoštění. Hru pak převzala mládež a provozovali ji nakonec i po vesnicích. Dnes z toho zůstala jen poslední scéna – pomlázka. Kolegium chodilo i o vánocích, většinou s betlémem a zpívalo písně, dnes označované jako koledy. Opět se z toho stala mnohaletá tradice. I na Tři krále chodili studenti s tříkrálovou hrou a písněmi po domech. Je možné, že i Jízda králů na Slovácku a i jinde vznikla na základě některé z těchto her. U nás se v době národního obrození hrálo mnoho her, pak se objevily různé kočovné společnosti, ale žádná z jejich her již nepřešla do folkloru. Jak je vidět, něco z barokní doby přežívá až do dneška.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 17.9.2017 21:19 | karma článku: 13.11 | přečteno: 262x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Hlavně andělé a pištci

Letošní výstava Hefaiston měla k dispozici mnohem menší prostory, poněvadž hrad Helfštýn se opravuje. Či spíše dostavuje. Některé části dostanou skleněnou střechu, kterou nebude zvenku vidět, protože hrad musí zůstat zříceninou.

16.9.2018 v 12:20 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 130 | Diskuse

Ladislav Jílek

Poznámka k Doznání

Mám na mysli film Doznání, který včera který včera večer běžel na ČT2. Film líčí osud Artura Londona na základě stejnojmenné knihy, kterou napsal po svém propuštění.

19.8.2018 v 15:29 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 826 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 17. Kovy končí ve šrotu

A to je moc dobře. Podle některých pramenů až 95 % kovů se recykluje, což se u jiných materiálů nedaří. Dnes se recykluje i beton z bouraček. Rozdrtí se, armatura se vybere a drť se znovu použije.

6.8.2018 v 21:56 | Karma článku: 16.80 | Přečteno: 371 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 16. Dodatek k minulému

Poslední pokračování končilo slovy: „I překují své meče na radlice...“ a to mi nedá, abych neudělal odbočku k budově OSN v New Yorku. Tam stojí socha inspirovaná těmito slovy.

2.8.2018 v 20:55 | Karma článku: 12.90 | Přečteno: 200 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Jak se baví dámy v nejlepších létech

Úplně obyčejná hospoda v centru dvacetitisícového města. Pondělní večer, vcházíme s manželkou dovnitř. U baru sedí pár štamgastů, jeden stůl má cedulku „reserved,“ u dalšího se baví skupinka hostů.

18.9.2018 v 20:23 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 776 | Diskuse

David Vlk

Děckám sa už dneska alkohol nenalívá.

"Tož ale štrůdl sa jest nenaučil, to sa děckám zakazuje pit dobré víno a pak jich zabije upečená šupka z jabka. Chceš trochu vody šohajku?"

18.9.2018 v 16:52 | Karma článku: 29.43 | Přečteno: 661 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 432 | Diskuse

Václav Poddaný

Naučme se žít ve městech bez policistů, lékařů a hasičů aneb bohatší budou ještě bohatší

Dle průzkumů nových pravidel ČNB na hypotéku může zapomenout 1/5 až 1/4 lidí. Super zpráva pro policisty, lékaře,učitele, hasiče a všechny osoby s příjmem pod 30 000kč a mladé co ještě nemají životního partnera

18.9.2018 v 14:36 | Karma článku: 35.60 | Přečteno: 3120 | Diskuse

Tomáš Pluháček

Horké a suché letní počasí může ovlivnit cenu piva

V čase, kdy je produkce zemědělských surovin negativně ovlivněna nepřízní počasí, se ve společnosti více než jindy diskutuje o vlivu počasí na ceny potravin a nápojů.

18.9.2018 v 12:05 | Karma článku: 5.28 | Přečteno: 168 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 16.70 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz