Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baroko a náš národ

17. 09. 2017 21:19:31
Je vhodné se na jednotlivá historická období podívat z více hledisek. Navrhuji podívat se, co z tohoto období zůstalo v našem národě.

Třicetiletá válka u nás znamenala decimování obyvatelstva. Přesná čísla chybí, někteří historici udávají, že počet obyvatelstva poklesl o 1/3, jiní o 1⁄2 a další uvádějí ještě větší ztráty. V Ostravě bylo po Třicetileté válce obydlených nějakých 90 domů a 70 domů bylo prázdných. V každé vesnicí v okolí Ostravy bylo osídleno méně jak 10 domů. V Praze byla polovina domů prázdná. V některých vesnicích nezůstal jediný člověk, ty pak zanikly nebo byly později znovu osídleny a získaly přídomek „Pustý“ nebo „Pustá“. Lidé však byli radostní: Přežili, válka skončila.

Pokud jde o hudbu, tak lidi odložili staré melodie a žili barokní hudbou. Ve slovenských lidových písních se uchovaly melodie z doby před Třicetiletou válkou, u nás se staré melodie udržely pouze v úzkém pásu okolo Slovenských hranic, jinde je lidé odložili a drželi se pouze nové hudby – barokní. Naše lidové písně a lidové hudba tímto obdobím žila hodně dlouho. Na hudbu se kladl velký důraz na jezuitských školách. Brzy se objevila řada skladatelů: Michna z Otradovic, Pavel Josef Vejvanovský, Jan Dismas Zelenka, Bohuslav Matěj Černohorský, Šimon Brixi, František Ignác Tůma a mnoho dalších. Mnoho našich hudebníků hrálo v Mannheimském orchestru, nejvýznamnějším hudebním tělese té doby. Dirigoval ho náš Jan Václav Stamic. O Čechách se tenkrát říkalo, že jsou konzervatoří Evropy.

V té době přišla k nám cizí šlechta. Španělské šlechtičny měly nafoukané rukávy, šlechtici měli úzké kalhoty. Venkovští lidé tuto módu převzali. Tak vznikly naše národní kroje. I když se móda u horních společenských vrstev mnohokrát změnila, náš venkov si však tuto módu držel do 19. Století, mnohé oblasti Moravy a Chodsko až do 20 století. Dodnes patří k folkloru či jako kostýmy do Prodané nevěsty.

Baroko znamenalo nebývalý rozmach stavebnictví. Asi většina našich zámků, chrámů či měšťanských domů má znaky baroka. To by vydalo na více blogů. Já bych upozornil na jedinou věc. Někdy v polovině 19. Století byla situace našich sedláků taková, že si mohli začít budovat výstavné domy. A rozhodli se je stavět v barokním slohu, ačkoliv byl v té době „pasé“. Přesto si sedláci postavili domy napodobující barokní sloh. Dnes mluvíme o venkovském baroku. Nejvíce jich je v jižních Čechách.

Studenti na jezuitských kolejích se kromě studia věnovali hudbě a na svátky připravili divadelní představení. O velikonocích kolegium studentů hrálo na dvorech domů hru o utrpení Páně, ukřižování a zmrtvýchvstání. Hra končila tím, že ženy šly ke hrobu, zjistily, že je prázdný a rozhlašovaly to po městě. Vojáci je rozháněli. Poslední scénu si študenti vychutnali a přetáhli i ženy mezi divačkami. Odměnou hercům bylo pohoštění. Hru pak převzala mládež a provozovali ji nakonec i po vesnicích. Dnes z toho zůstala jen poslední scéna – pomlázka. Kolegium chodilo i o vánocích, většinou s betlémem a zpívalo písně, dnes označované jako koledy. Opět se z toho stala mnohaletá tradice. I na Tři krále chodili studenti s tříkrálovou hrou a písněmi po domech. Je možné, že i Jízda králů na Slovácku a i jinde vznikla na základě některé z těchto her. U nás se v době národního obrození hrálo mnoho her, pak se objevily různé kočovné společnosti, ale žádná z jejich her již nepřešla do folkloru. Jak je vidět, něco z barokní doby přežívá až do dneška.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 17.9.2017 21:19 | karma článku: 13.11 | přečteno: 254x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 610 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 266 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.