Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poznámky k lithiu

14. 10. 2017 10:25:02
Je z toho dnes politický problém. Zřejmě ten, kdo slibuje, že lithium si vytěžíme sami a zisk z jeho prodeje dostanou naši pracující, získá body u voličů.

Kdy jsem začátkem 60. let minulého století studoval Vysokou školu báňskou, slyšel jsem, že máme velké zásoby hořčíku, lithia a myslím ještě antimonu, v ostatním jsme odkázáni na dovoz. Mohli bychom být soběstační i v hliníku, kdybychom zpracovávali nadložní jíly ze Severočeské uhelné pánve, že jsme však dali přednost dovozu bauxitu z Maďarska a v Žiaru nad Hronom z něho vyrábíme hliník. Po válce byl takovým důležitým kovem hořčík, začal se používat do hliníkových slitin. Dříve se používal dural, což je slitina hliníku s 5% mědi. Má jednu nevýhodu – menší korozní odolnost. Proto se po válce postupně přecházelo na slitiny hliníku s hořčíkem a případně i dalšími kovy. Na východním Slovensku bylo celé pohoří z dolomitů, což je nejčastější surovina pro výrobu hořčíku. V USA v té době neměli žádné ložisko hořčíkových rud. Poněvadž šlo o surovinu potřebnou pro výrobu letadel, nechtěli být závislí na dovozu a začali proto hořčík vyrábět z mořské vody. Ta totiž obsahuje kromě kuchyňské soli i významné množství hořečnatých solí. Dnes prý již v USA našli ložisko dolomitů. Výroba hořčíku není snadná, redukce uhlíkem probíhá až při teplotách nad 2000 °C. V padesátých letech jsme proto vlastními silami vyvíjeli zařízení na výrobu hořčíku. Termíny stále klouzaly, nakonec však zařízení bylo hotovo, podařilo se vyrobit hořčík, ale pak všechno shořelo. Hořčík totiž za určitých podmínek hoří. Vláda rozhodla, že na další vývoj už peníze neuvolní a tím tato akce skončila a výroba hořčíku u nás nikdy nebyla. Na Slovensku byly postaveny magnezitové závody. Z dolomitu se totiž taky vyrábějí žáruvzdorné materiály.

Hliníkové slitiny legované hořčíkem ještě asi stále převládají, ale velká pozornost se v poslední době věnuje slitinám hliníku s lithiem. Přidáním 1% lithia se hustota hliníku sníží o 3% a jeho pevnost vzroste o 5%. Takto to funguje do 4,2% lithia. To je další důvod zvýšeného zájmu o tuto surovinu.

Velké zásoby mědi, železa, wolframu, zlata, koksovatelného uhlí a dalších surovin má Mongolsko. Kdysi na několika zasedání RVHP bylo přijato usnesení, že společnými silami se začnou tyto zásoby využívat. Vždy však zůstalo jen u tohoto usnesení. K realizaci nikdy nedošlo. Hned po rozpadu socialistické soustavy přišli do Mongolska misionáři z protestantských církví a založili tam misijní stanice. S určitým zpožděním tam přišli i katoličtí misionáři, založili však méně stanic, poněvadž disponují menšími finančními prostředky. Pak tam přišli i nadnárodní společnosti a začali těžit a zpracovávat suroviny. Jeden závod stojí v Durchanu, 200 km na sever od Ulánbátaru. Proč jsem se zmínil o těch misionářích? Protože na každé misijní stanici je škola, kde se děti mj. naučí základy angličtiny. Když tam pak přijdou nadnárodní společnosti a chtějí vybudovat těžební průmysl, je to pro ně velmi cenné.

Jeden můj spolupracovník mě sklony k cestování. Někdy na počátku 90. let se nechal najmout jednou mezinárodní společností. Byl rozvedený, souhlasil s tím, že půjde zakládat průmyslové podniky do Číny. Byl úspěšný, vrátil se s čínskou manželkou a dítětem. Znám i jiné lidi, kteří v dresu nějaké nadnárodní společnosti šli budovat průmyslo do některé dříve rozvojové země.

Závěrem konstatuji, že využití nadnárodní společnosti k zahájení těžby se mi jeví jako nejschůdnější způsob, jak začít využívat tuto surovinu. Kdybychom na to šli vlastními silami a věnovali hodně milionů na vývoj, možná bychom taky uspěli, ale třeba by to bylo v době, kdy už nebude o lithium zájem, poněvadž se prosadí auta na vodíkový pohon. Využití nadnárodní společnosti má slabinu v tom, že smlouvu může připravovat nějaký Dalík č. 2 a bude sledovat i jiné zájmy, než je zájem státu.

Autor: Ladislav Jílek | sobota 14.10.2017 10:25 | karma článku: 18.06 | přečteno: 655x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Pirátská vlajka zapadla v rudohnědé sněmovně

Piráti se podle mne definitivně odkopali. Nemají kulturu, nemají esprit, už mají funkce a vezou se na vlně prebend. Fujky fuj, hanba! Sněmovna doporučila na vyznamenání levicového fanatika Sýse a pomateného neonarcistu Dolečka.

26.5.2018 v 16:32 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jiří Míka

Británie obvinila Rusko za útok satirou

Londýn oficiálně obvinil Kreml za srandu, kterou si někdo udělal z ministra Borise Johnsona. Prý takový útok mohlo provést pouze Rusko, protože dovolat se ministrovi vyžaduje nejmodernější technologie Ruska.

26.5.2018 v 13:34 | Karma článku: 32.26 | Přečteno: 698 | Diskuse

Pavel Kamas

Založím veřejnou sbírku. Ať není poslancům zima

Jistě mnoho z vás napadlo, že se poslanci mají dobře a proč by se běžní občané měli ze svých průměrných mezd skládat na pohodlí poslanců. Odpověď je jednoduchá. Nebude sbírka, zatopí si počítačem na náklady daňových poplatníků.

25.5.2018 v 23:42 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 437 | Diskuse

Jaroslav Polák

Sex na švédský způsob aneb kterak se překladatelská „perla“ stala memem

Lidská blbost nezná mezí. Například co se týče nové švédské definice znásilnění. Tedy její české interpretace.

25.5.2018 v 22:27 | Karma článku: 30.45 | Přečteno: 3180 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Co předcházelo operaci Overlord, vylodění v Normandii

Robert Marshall z BBC v 1/2000 v dokumentu “Churchillova tajná armáda “ uvedl, že Henri Déricourt /1919-1962/ byl dvojím agentem v režii MI6, stejně jako sám Nicholas Bodington, viz můj článek

25.5.2018 v 19:54 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.