Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gregoriánský kalendář

19. 11. 2017 11:00:26
Při výročí VŘSR se vyrojilo mnoho článků a ve většině z nich bylo upozorněno na to, že říjnová byla podle juliánského kalendáře, podle gregoriánského byla až listopadová.

Juliánský kalendář vycházel z toho, že délka tropického roku je 365,25 dne, proto byl každý čtvrtý rok přestupný. Koperník a řada dalších astronomů však upozorňovali na to, že přesná délka je 365,2422 dne. Z toho plynulo, že v případě, že každý čtvrtý rok je přestupný, dojde za 127 let k posunu o jeden den a neměl by se tedy pak vkládat přestupný rok. První křesťané měli problém se stanovením data velikonoc, židé totiž používali lunární kalendář, v Římské říši se používal sluneční kalendář. Datum velikonoc stanovil koncil v Niceji v r. 325. Roku 1582, kdy papež Řehoř (Gregor) rozhodl o opravě kalendáře, již došlo k posunu o 10 dnů právě tím, že se přestupný rok vkládal každé 4 roky. Proto papež rozhodl o odstranění chyby. Oprava spočívala v tom, že po 4. říjnu 1582 bude následovat 15. říjen. Papežovo rozhodnutí přijaly jen katolické země. Protestantské země a Anglie ho přijímaly s větším či menším zpožděním, většinou na nátlak obchodníků, kterým rozdílnost kalendářů dělala problém. Švédsko ho přijalo až v r. 1753. Pravoslavné země ho jednoznačně odmítly. Rusko ho nakonec přijalo v r. 1918, Rumunsko v r. 1919 a Řecko v r. 1923. Ovšem jenom v občanském životě. Pravoslavná církev se drží juliánského kalendáře dodnes. Když v Moskvě či Petrohradě přijdete k pravoslavnému kostelu, pak někde u vchodu najdete pořad bohoslužeb. Uváděná data jsou podle juliánského kalendáře, zpravidla však v závorce uvádějí datum podle občanského kalendáře.

V historii byly i další pokusy o nový kalendář. Velká francouzská revoluce zavedla revoluční kalendář, dlouho nevydržel, v Sovětském svazu zavedli v r. 1929 sovětský kalendář, který nahradil sedmidenní týden pětidenním týdnem a platil do r. 1940. Za mého mládí se v OSN projednával návrh nového kalendáře, který by měl každý rok stejný počet pracovních dnů. Dnešní kalendář to nemá, někdy připadnou některé svátky na neděli. To činí potíže podnikatelům a ekonomům. Neprošlo to. Mnoho zemí, například Čína či Japonsko, používá vlastní kalendář, v mezinárodních obchodních smlouvách se však i tam používá gregoriánský kalendář.

Ještě jednu zajímavost. Dne 4. října 1582 zemřela významná světice Terezie z Ávily. Pohřbena byla následující den, tedy 15. října. Pokud vám jméno Terezie z Ávily nic neříká, pak vězte, že napsala několik knih, které se stále vydávají. Když jsem na internetu zadal tituly Cesta k dokonalosti, Hrad v nitru nebo Kniha o zakládání vyskočila mi řada knihkupectví, které ji mají na skladě v češtině.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 19.11.2017 11:00 | karma článku: 14.14 | přečteno: 334x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Dvě poznámky k nové vládě

První poznámka se týká toho, že novou vládu vede premiér vyšetřovaný kvůli dotačnímu podvodu a zhruba polovině lidí to nevadí. Druhá poznámka se týká toho, že za její podporu budou komunisté něco chtít.

13.7.2018 v 19:49 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 398 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 13. Vliv na politiku – Napoleon

O Napoleonovi byly napsány stohy publikací. Jedny se zaměřují na jeho politické úspěchy, druzí rozebírají roli Napoleona jako vojevůdce, třetí pitvají jeho milostné avantýry a nedávno tady byl blog popisující jeho nemoci.

9.7.2018 v 22:03 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 221 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 12. Vliv na politiku – antika

Tímto málo srozumitelným názvem chci říci, že pokračuji v historii zpracování kovů a pokusím se poukázat, že výroba kovů měla i politické dopady, což chci v toto pokračování dokumentovat příklady z antiky.

8.7.2018 v 20:12 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 224 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 11. Hudební nástroje

Probral jsem všechny běžné výrobky, které se v historii dělaly z kovů. Zbývá poslední skupina výrobků, které se výjimečně též dělaly z kovů a to jsou hudební nástroje.

28.6.2018 v 17:18 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 197 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Svoji diplomku jsem taky celou opsal. No a co?

V nynějších časech, kdy se studují vysoké školy nikoliv za účelem nabytí skutečného vzdělání, ale jen kvůli vyšším platům absolventů „vysokých škol“, mi přijde lpění na originalitě diplomových prací zhola směšné a zbytečné

18.7.2018 v 17:12 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 142 | Diskuse

Milan Čierny

Tarzan ze Svibice

Čas dovolených je zde, a to zároveň ve mně vyvolává vzpomínku na jednu letní příhodu, kterou mi ve slabé chvilce vyprávěl parťák Romek ze Svibice (část města Českého Těšína s rozsáhlou sídlištní zástavbou).

18.7.2018 v 15:18 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 116 | Diskuse

Petr Omelka

Přijeďte do Valtic, mají tu pro vás valtickou horečku

Valtice jsou jediným místem v republice, kde se můžete bezstarostně opít, aniž by vaše pověst došla úhony. Mají tady totiž valtickou horečku.

18.7.2018 v 12:51 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 573 | Diskuse

Jan Klar

Ten, jemuž tikaly biologické hodiny

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

18.7.2018 v 12:05 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 551 | Diskuse

Helena Vlachová

Plagiátorská skvadra

To jsme ještě v České republice neměli. Jak to tak vypadá, co ministr, to plagiátor. Jako by se s plagiátory roztrhl pytel, a tak jeden za druhým odcházejí. Kolik jich ještě bude?

18.7.2018 v 5:14 | Karma článku: 34.47 | Přečteno: 2869 | Diskuse
Počet článků 141 Celková karma 17.23 Průměrná čtenost 487
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz