Výběr kandidátů je velký, mohl by si vybrat každý. Pět je bez politické příslušnosti, čtyři jsou z neparlamentních stran. To by nemělo nikomu moc vadit.
Proč jsem si vybral Pavla Fischera? Má zkušenosti z politiky, zná svět, je věřící. Má fungující rodinu. Jedno ze čtyř dětí mu zemřelo a zvládl to. Vzpomínám si, že něco podobného postihlo jednoho politika za První republiky. Jméno jsem zapomněl, třeba ho někdo doplní. Měl mít přednášku, myslím v parlamentě. Před přednáškou dostal zprávu, že jeho nemocný syn zemřel. Přednášku zahájil slovy: „Dostal jsem zprávu, že zemřel náš syn. Měli jsme ho velmi rádi a vytvářeli mu pěkný domov. Vím však, že u Boha mu je lépe. A teď přistoupím k ohlášené přednášce.“ A zvládl to.
Vím, že Pavel Fischer nemá velké šance na zvolení. Do druhého kola zřejmě postoupí Jiří Drahoš a Miloš Zeman. Ve druhém kole dám hlas Drahošovi. Tedy pokud to půjde podle očekávání a nedojde k nějakému překvapení. Svět je malý a o překvapení v něm není nouze. Ve volbách se lze nadít i podrazu.
Podle sázkových kanceláří bude zvolen Zeman. Myslím je to jediný kandidát, který o sobě říká, že je tolerantní ateista. Taky o sobě říkal, že objímá stromy. Důvod této činnost neuvedl. Stromy může objímat člověk, který má problém udržet se na nohou. V případě Zemana šlo možná o představu, že mu stromy dodávají energii. Pokud je tomu tak, pak jde o nejprimitivnější projevy náboženství. Všiml jsem si, že i mnozí další ateisté chodí k různým léčitelům a podobným šamanům, hlásí se tak k primitivním formám náboženství, možná nevědomky.
Ať však bude zvolen kdokoliv, budu ho považovat za svého prezidenta, poněvadž byl zvolen většinou z těch, kdo přišli k volbám.
