Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínka na hodiny marx-leninizmu

6. 03. 2018 13:52:53
V roce 1961 jsem začal studovat na vysoké škole. Povinnou součástí výuky byly hodiny marx-leninizmu. Brzy jsme se dověděli, jaké byly společenské systém a vyvrcholením že bude komunizmus.

K přednášce pak byl seminář, kde jsem si dovolil vyjádřit pochybnost o možnosti vybodování komunizmu a to s ohledem na to, že mnoho lidí se rádo vyhne práci, a když je něco zadarmo, tak si toho naberou. Pedagog mi odpověděl, že lidé přeci budou pracovat, proč by se nudili doma, a nikdo si nebude brát více, než potřebuje. Z jeho tónu jsem však měl pocit, že sám tomu moc nevěří. Další spolužák řekl úvahu, že prvobytně pospolná společnost trvala mnoho tisíc let, otrokářský řád trval asi 3000 let, feudální něco přes tisíc a kapitalizmus dvě stě let. Z toho že mu vychází, že socializmu a komunizmus by měly trvat jen desítky let. Tvarůžka, tak se ten vyučující jmenoval, mu řekl, že je to nesmysl a že klidně může trvat tisíce let. Čas ukázal, že to nesmysl nebyl. Pak někdo řekl, že v komunizmu se bude muset vyrábět jen jeden typ aut, protože kdyby bylo více značek, každý by si bral tu nejlepší. A Tvarůžka tuto diskuzi ukončil slovy: „Nelze takto fantazírovat! Nikita Chruščov předložil seriozní vizi, tu si všichni povinně prostudujete!“

Dávno už upadlo v zapomenutí, že Chruščov během svého politického vyvrcholení měl projev, jehož hlavní sdělením bylo, že ještě dnešní generace sovětských lidí bude žít v komunizmu. V něm řekl, že Sovětský svaz do deseti let předstihne USA v produkcii na dušu naselenija (ve výrobě na jednoho obyvatele) ve všech ukazatelích a během dalších deseti let bude zaveden komunizmus. Tak jsme se to museli učit, i když většina z nás tomu nevěřila. Asi o 10 let později jsem musel vyslechnout přednášku, teď už docenta Tvarůžka, o plánovitém řízení. V ní řekl, že plánovat se musí vědecky, ne takové chiméry, jako říkal Chruščov. „Vždyť to bylo směšný, soudruzi“, řekl doslova. Tak jsem se za něho styděl.

Tady jedna odbočka. Když jsem později nastoupil do práce, měl jsem staršího spolupracovníka, který měl sešit, který měl nadepsané stránky 1960, 1961, 1962... A vždy, když se objevil článek popisující, co je jak naplánováno, tak si ho vystřihl a k uvedenému roku nalepil. K roku 1966 tam měl nalepená slova písně, která obsahoval text: „Snad v roce šedesátém šestém, až bude v celém světě mír...“. K roku 1970 tam měl báseň, v níž se několikrát opakoval verš: „...to bude jednou po létech, snad v pětiletce páté...“ (Básně i písně byly tenkrát povinně optimistické). Na Silvestra vždy sešit vzal a přečetl, co se v uplynulém roce mělo dosáhnout a co bylo naplánováno na příští rok. Vždy tyto chiméry vzbudily smích. Teď zpět k marxistům.

Učitelé marx-len s oblibou říkali: „Faráři jen oblbují lidi, sami tomu nevěří.“ V době mého mládí bydlel ve vedlejším vchodu Dr. Segeťa, řádový kněz, který učil na filozofické fakultě olomoucké univerzity. Po roce 1948 byl spolu s ostatními kněžími, kteří na této univerzitě vyučovali, internován a bylo jim nabídnuto, za jakých podmínek mohou dále učit. Všichni zvolili druhou variantu, internaci, která se rovnala vězení bez soudu, později byli propuštěni a dostali práci na stavbách či v těžkém průmyslu. Pak přišel rok 1989. Na všech vysokých školách byla výuka marx-len zrušena. Vyučující nebyli hned propuštěni, ještě několik měsíců chodili do práce a nevykazovali žádnou činnost. Pak byly založeny v okolí různé nové univerzity a snad všichni na ně přešli učit. Klidně zahodili legitimace strany a učí pravý opak toho, co učili dříve.

Napadá mě jedna souvislost. Mnozí generálové Wermachtu po válce napsali paměti či s nimi byly udělány rozhovory. Několik generálů sdělilo, že po bitvě u Stalingradu přestali věřit ve vítězství Německa. Další uvedli, že ve vítězství přestali věřit po bitvě u Kurska. Po vylodění spojenců v Normandi už ve vítězství přestávali věřit i obyčejní důstojníci. Když spojenci začali pronikat do Německa, odešla Eva Braunová z alpského sídla do Berlína. Počátkem dubna 1945 napsala v bunkru pod říšským kancléřstvím kamarádce dopis, ve kterém vyjadřuje víru, že Německo vyhraje. V dubnu 1945 tuto víru ještě sdílelo mnoho prostých Němců. Poskočím dále. Četl jsem paměti mnohých našich lidí. Někteří napsali, že v komunizmus přestali věřit po procesu se Slánským či po dalších procesech. Mnozí další ztratili víru v komunismus po srpnu 1968. A jsou někteří, kteří si ji uchovávají do dneška.

Autor: Ladislav Jílek | úterý 6.3.2018 13:52 | karma článku: 29.76 | přečteno: 1121x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Dvě poznámky k nové vládě

První poznámka se týká toho, že novou vládu vede premiér vyšetřovaný kvůli dotačnímu podvodu a zhruba polovině lidí to nevadí. Druhá poznámka se týká toho, že za její podporu budou komunisté něco chtít.

13.7.2018 v 19:49 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 398 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 13. Vliv na politiku – Napoleon

O Napoleonovi byly napsány stohy publikací. Jedny se zaměřují na jeho politické úspěchy, druzí rozebírají roli Napoleona jako vojevůdce, třetí pitvají jeho milostné avantýry a nedávno tady byl blog popisující jeho nemoci.

9.7.2018 v 22:03 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 221 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 12. Vliv na politiku – antika

Tímto málo srozumitelným názvem chci říci, že pokračuji v historii zpracování kovů a pokusím se poukázat, že výroba kovů měla i politické dopady, což chci v toto pokračování dokumentovat příklady z antiky.

8.7.2018 v 20:12 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 224 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 11. Hudební nástroje

Probral jsem všechny běžné výrobky, které se v historii dělaly z kovů. Zbývá poslední skupina výrobků, které se výjimečně též dělaly z kovů a to jsou hudební nástroje.

28.6.2018 v 17:18 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 197 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Vlastimil Dorotík

Kdo a kdy konečně přizná pravdu a řekne ji nahlas?

Migrace jednotlivců je přirozená. Migrace jako exodus - stěhování národů zjevně normální není. Co a kdo za vším stojí? Protože pro nezasvěcené to logiku nemá, nechápou její účel a smysl?

18.7.2018 v 17:44 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 97 | Diskuse

Jiří Plíva

K tomu plagiátorství

Podle mého názoru jsou paní Malá a pan Krčál jsou jen špičkou obrovského ledovce, který se občas vynoří nad hladinu.

18.7.2018 v 16:43 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 319 | Diskuse

Petr Burian

Šel jsem se projít do lesa a tam jsem omdlel

Tak přesně tuto výmluvu použil za socialismu jeden rotmistr ČSLA, který svévolně nenastoupil do služby pomocníka dozorčího útvaru a místo toho si jel na víkend užívat se svou holkou. A kupodivu mu to prošlo. Nevídané! Opravdu?

18.7.2018 v 15:52 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 624 | Diskuse

Dušan Póč

Už je to tady aneb vsetínské lidovecké předvolební kupčení

To, o čem cvrlikají vrabci na střechách domů několik týdnů, a co jsem naznačoval v nejednom svém předchozím blogu, se ukázalo být pravdou. Hejtman Jiří Čunek myslí na zadní vrátka a hodlá kandidovat do vsetínského zastupitelstva.

18.7.2018 v 15:31 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 329 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Zachraňme vojína Krejčíře

Z cely v Jihoafrické republice zaznělo úpěnlivé volání českého vojáka. Má malou celu, studenou stravu a nemožnost přístupu ke Skype.

18.7.2018 v 12:32 | Karma článku: 40.01 | Přečteno: 1906 | Diskuse
Počet článků 141 Celková karma 17.23 Průměrná čtenost 487
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz