Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Starověké železo skoro bez záhad

30. 04. 2018 16:33:52
Dne 28. 4. 2018 zde zveřejnil Libor Čermák blog „Záhadné dávnověké železo“. Celý život jsem pracoval a ještě trochu pracuji v oblasti hutnictví a historie výroby kovů je mým koníčkem.

Prvně trocha historie. Někdy okolo roku 1500 př. Kr. přišli do oblasti Anatólie (dnešní Turecko) Chetité. Jejich jazyk patřil do skupiny indoevropských jazyků, uměli vyrobit železo a vykovat meč. Rychle vybudovali velkou říši a jejich kupci vyváželi železné výrobky do okolních zemí, hlavně do Egypta. Kováře si Chetité pečlivě hlídali, aby se tajemství výroby železa nevyneslo mimo říši. V egyptských hrobkách se železné předměty objevují někdy od r. 1400 př. Kr. Nejstarší nález jsou železné korálky. Soudí se, že tyto kapky železa vznikly náhodně při výrobě bronzu. Další železný předmět byla dýka nalezená v hrobce Tutanchamona (zemřel 1323 př. Kr.). Soudí se, že byla vykována z polotovaru dovezeného Chetity. Ve starém Egyptě se železo nevyrábělo.

Do Indie přinesli výrobu železa Árijci. Přišli tam někdy okolo roku 1500 př. Kr., mluvili indoevropským jazykem a uměli vykovat meč. Postup výroby železa používali stejný jako Chetité. Někteří tvrdí, že výrobu železa byla objevena v dnešní Arménii. Je to možné. Výroba mědi začala v údolí řek Kura a Araxes 6000 př. Kr. a tisíc let probíhala jenom v této oblasti. Nejstarší datovaný nález železa je dýka z hrobu sumerského krále, který zemřel 2850 př. Kr. Nálezy železných předmětů jsou však velmi vzácné. Počátek doby železné se proto klade teprve do období 1250 až 1000 př. Kr., kdy Chtitská říše zanikla a výroba železa se rozšířila v oblasti Blízkého a Středního východu. Někteří se domnívají, že prvně okolní národy jako Pelištejci a Mořské národy získali tajemství výroby železa a mečů a pak vyvrátily Chetitskou říši. Je to možné.

Prvé železo se vyrábělo v podobných píckách jako bronz. Ukazuje to názorně následující obrázek.

Tento i následující obrázek pochází z knihy LIETZMANN, K. D., SCHLEGEL, J., HENSEL, A.: Metallformung, Geschichte - Kunst – Technik. VEB Deutsche Verlag für Grundstoffindustrie, Lipsko, 1987

Vpravo dole je pícka ve tvaru komolého kužele uplácaná z hlíny a vysušená. Do ní se dala měděná ruda a dřevěné uhlí. Vzduch se dmychal ústy přes prut z rákosu, který měl na konci trubičku z hlíny. Dmychači se střídali. Tavba trvá dlouho a dmychání je únavné. Vlevo dole kováři zpracovávají vyrobenou bronz. Majjí kladiva bez násady. Vlevo nahoře pokladník přijímá hotový výrobek. Že jde o člověka stojícího hierarchicky výše, vyjadřuje velikost postavy. Skříň vlevo nahoře je pokladna.

Je vidět, že u pece je na pravé straně měch s pákou pro dmychání vzduchu. Kovář má kleště, ve starém Egyptě držel kovář kovaný kus pomocí dvou dřívek. Kladiva mají násady.

V dnešní době ho lze spatřit starověkou výrobu železa při různých příležitostech jako atrakci.

Pec mají vyrobenou ze současného žáruvzdorného materiálu, vydrží více taveb. Když praskla, obtáhli ji drátem a je to dobré. Vlevo je pořádný měch. Když se však všichni unaví, místo měchu přiojí vysavač a tavba pokračuje. Doba redukce závisí na druhu rudy. Nejkratší je u aglomerátu, i tak však trvá několik hodin.

Je třeba podotknout, že redukce v těchto starých pecích probíhá při teplotě pod teplotou tavení železa (1539 °C). Výsledkem je slepenec železa a strusky.

Jde o železo vyredukované dnes starověkým postupem v Japonsku. Používá se pro výrobu katany (samurajského meče). Nejprve se vytluče struska, pak se vykuje meč.

Takto bylo vyrobeno železo na sloupy v Indii. Při jedné tavbě se vyrobilo asi 25 kg železa. Pro výrobu se použila ruda s vyšším obsahem fosforu. Takováto ruda se nachází na mnoha místech. Železo obsahující fosfor nerezaví. Dnes se to však využívá zcela výjimečně. Struny ke klavíru se vyrábějí z oceli se zvýšeným obsahem fosforu. Pak se fosfor nebo síra přidávají do oceli na šrapnely. Fosfor a síra totiž způsobují křehkost oceli. U všech ostatních ocelí se snažíme, aby obsah P a S byl co nejnižší. Všechny nerez oceli se dnes vyrábějí legováním chromem, kterého musí být nejméně 12 %.

U těch sloupů v Indii je nevyjasněná jediná věc: jak je vykovali. Ve staré Indii neznali vodní kolo, to je naučili používat až Portugalci v 16. století.

Toto je napsáno co nejstručněji. Kdyby byl náhodou zájem, mohu napsat více.

Autor: Ladislav Jílek | pondělí 30.4.2018 16:33 | karma článku: 31.77 | přečteno: 1017x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 607 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 266 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 329 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.