Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie výroby kovů 1. Počátky

6. 05. 2018 14:22:20
Nedávno jsem napsal blog o historii výroby kovů. Jelikož našel své čtenáře, zveřejním zde trochu podrobnější údaje. Poněvadž se něco málo vyznám v Bibli, přidám k tomu pár citátů, které mají k problematice nějaký vztah.

Prvé kovy, které začali lidé používat, byly měď, stříbro a zlato. Tyto kovy se, sice vzácně, objevují v přírodě v ryzí formě. Zcela výjimečně se objevuje i železo, které často bývá meteorického původu. Prvé takto vyrobené šperky a nástroje se datují do doby 8 000 let př. K. Ze zlata a stříbra se vyráběly šperky, z mědi šperky a nástroje. Nejznámější naleziště ryzí mědi jsou v Jakutsku, na poloostrově Kola nebo na německé straně Krušných Hor, a pokud jde o biblická místa, tak bylo možné nalézt měď nejblíže na Kavkaze nebo na ostrově Kypru. Největší balvany mědi se nacházely v severní Americe v oblasti Velkých jezer.

K objevu procesu redukce kovů z rud došlo podle dnešních poznatků v 6. až 5. tisíciletí př. K. v zemědělských a pastýřských sídlištích v údolí řek Kura a Araxes ve východní části dnešní Arménie. Prvým kovem, který se podařilo vyredukovat, byla měď. Čistá měď je poměrně měkká. Asi 4 tis. let př. Kr. se objevuje prvá slitina – arzénový bronz, což je slitina mědi a arzénu. Teprve ve 3. až 2. tisíciletí př. K. se objevuje bronz jakožto slitina mědi a cínu. Je třeba podotknout, že čistá měď je načervenalá, arzénový bronz je stříbřitý, cínový bronz je zlatavý. Bronzy jsou tvrdší než čistá měď a jsou vhodnější jak pro výroby nástrojů, tak pro odlévání uměleckých předmětů.

V úrodných oblastech kolem velkých řek, kde tehdejší lidé sídlili, se nevyskytuji na povrchu země rudy barevných kovů, jsou překryty mnohametrovými vrstvami naplavenin. Rudy se musely dovážet někdy z dosti vzdálených hor. Obzvlášť rudy cínu se musely dopravovat na velké vzdálenosti. Konkrétně od nejstarších nalezišť bronzových předmětů v dnešní Arménii je nejbližší známé ložisko měděné rudy vzdáleno 70 km a ložisko cínu leží více než 200 km daleko. Naproti tomu jsou rudy obsahující železo nepoměrně častější a vyskytují se i v nížinách jako bahenní ruda, jezerní ruda či říční ruda. Jejich vznik se vysvětluje tím, že voda splachuje v krajině různé materiály a ukládá je selektivně: zvlášť štěrk, zvlášť písek, zvlášť jíl a zvlášť železnou rudu. Tato skutečnost je dokonce zachycena i v knize Job:

Stříbro má své naleziště a zlato místo, kde se čistí, železo se získává z prachu, z rudy se taví měď. (Job 28,12)

Nejstarší stopy výroby železa jsou právě v místech, kde se vyskytuje bahenní ruda. Když ovšem později začali lidé osídlovat hornaté oblasti, začali používat k výrobě železa rudu, které se v takovýchto oblastech nachází a zpravidla je kvalitnější než bahenní ruda, což se odráží ve verši:

...do země, jejíž kamení je železo a z jejíchž hor budeš těžit měď. (Dt 8,9)

Je třeba podotknout, že se tehdy běžně zpracovávaly rudy s obsahem železa i pod 30 %, nenechejme se mýlit tím, že si dnes takovéto rudy nevšímáme a raději dovážíme třeba z Brazílie rudu obsahující více než 60 % železa. Výroba kovů se rozšiřovala jen velmi zvolna. Doba bronzová začíná na středním Východě asi 3500-4000 př. Kr. a velmi zvolna se šíří dále.

Jako příklad z doby bronzové lze uvést nález z města Pylos na poloostrově Peloponés. Jde o seznam 270 zpracovatelů bronzu. Nález byl datován do 13. stol. př. Kr., tedy do období mykénské kultury, která předcházela řecké kultuře.

Po dlouhou dobu se uvádělo, že výroba železa byla objevena asi 1500 let př. Kr. v dnešním Turecku, v té době tam ovšem byla říše Chetitů. Vycházelo se ze zprávy řeckého historika Hérodota, který píše, že se železo začalo vyrábět v Paphlagonii. Jeho zpráva je pravdivá pouze potud, že v této oblasti skutečně byla ve starověku soustředěna výroba železa, prvé doklady o výrobě železa jsou však starší. Již asi o tisíc let dříve se železo vyrábělo v dnešní Arménii. V Uru v Mezopotámii byla nalezena železná dýka pocházející z doby 2750 let př.Kr. Byly ohlášeny nálezy o ještě starší výrobě železa v dnešním Thajsku a jinde, ovšem nejsou dostatečně přesvědčivé. Jsou však doklady o tom, že prvé železné předměty byly dražší než zlaté. Příčina je v obtížné výrobě železa a velké spotřebě dřevěného uhlí, které bylo v oblasti Středního Východu nedostatkové následkem vymýcení lesů v předchozím období. Doba železná však začíná až v období 1250-1000 let př. Kr., kdy se na Blízkém Východě začínají běžněji používat železné nástroje, přesněji řečeno, kdy od Chetitů převzaly výrobu železa sousední národy. V té době se stává železo levnější než zlato, zůstává však dražší než bronz. Do Řecka se dostala výroba železa okolo r. 1000 př. Kr.

Ve starém Egyptě se tavení mědi rozvíjí v období 3. a 4. dynastie (2665 až 2480 př. K.). Ložiska měděné rudy se nacházejí na Sinajském poloostrově. Výroba a zpracování bronzu se zde stává významným až okolo r.1500 př. Kr. S kováním železa se zde začalo v období Nové říše (1527 až 1080 př.K.). V pyramidě Tutanchámona (okolo r. 1350 př.K. ) byla mezi ostatními cennostmi (faraón byl uložen ve zlatém sarkofágu o hmotnosti 225 kg) nalezena ocelová dýka. Železo se zde ovšem nevyrábělo, dováželo se ve formě polotovarů z Chetitské říše.

V Číně začala výroba kovů později, rozvíjela se však rychleji. Podobně tomu bylo i v Indii. Není jednota v tom, zda se sem znalost zpracování kovů dostala ze Středního Východu, nebo zda výroba kovů zde byla objevena nezávisle. Pouze víme, že Árijci, kteří přišli do Indie okolo r. 1500 př. Kr., znali výrobu železa. Některé objevy se vyskytují skoro současně na Středním Východě i v Indii. Například prvé vozy se vyskytly v obou oblastech téměř ve stejnou dobu. To navozuje domněnku, že obchodníci či různí bojovníci přenášeli mezi těmito oblastmi technické znalosti. Naproti tomu se některé vynálezy nepřenesly: na Středním východě bylo známo vodní kolo dávno ve starověku, v Indii ho neznali, zavedli ho až Portugalci v 16. stol. po Kr.

V Americe se začalo s výrobou mědi asi 500 let př. Kristem. K největšímu rozvoji výroby kovů došlo v říši Aztéků a říši Inků. Není vysvětleno, proč se i zde jako prvá slitina objevuje arzénový bronz a po něm cínový bronz. Při příchodu Evropanů byli tedy na počátku doby bronzové. V oblasti Velkých jezer uměli Indiáni vyrábět měď, byli tedy v době měděné.

V Austrálii a Oceánii panovala do příchodu Evropanů doba kamenná.

Grafické znázornění jednotlivých časových etap výroby kovů je na následujícím diagramu.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 6.5.2018 14:22 | karma článku: 23.19 | přečteno: 427x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 607 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 266 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 329 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.