Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie výroby kovů 2. Další souvislosti

8. 05. 2018 6:35:09
V této části je tabulka historických dat souvisejících s výrobou kovů a s rozvojem techniky vůbec. Pak jsou zde bližší údaje o začátcích výroby kovů v Izraeli a ve střední Evropě.

Důležité události ve vývoji techniky, především ve výrobě a zpracování kovů jsou uvedeny chronologicky v následující tabulce

událost

místo

čas

prvé kovové výrobky (z přírodní mědi)

v blízkosti nalezišť ryzí mědi

8000 př.K.

začátek redukce, lití a tepání kovů

dnešní Arménie

6000 př.K.

tkalcovství

5000 př.K.

prvé bronzové nástroje

stř. Východ

4000 př. K.

Eismann – prvá měděná sekera

Alpy

min. 4000 př. Kr.

prvé zpracované železo (meteoritické)

Stř. Východ, Egypt

4000 př.K.

prvý vůz (náprava pevně spojená s koly)

Indie

2985 př. Kr.

dvounápravové vozy

Sumer

2920 př. Kr.

prvé zrcadlo (leštěný měděný plech)

Egypt

2920 př.K.

železný předmět

pyramida Kefron

2800 př. Kr.

prvá dýka – královský hrob v Ur

Mezopotamie

2750 př. Kr.

pozlacené šperky pomocí lístkového zlata

Egypt

2600 př. Kr

výroba drátů z neželezných kovů

Čína

2200 př. Kr.

hrnčířský kruh

Kréta

2100 př. Kr.

výroba drátů z neželezných kovů

Assýrie a Babylónie

1700 př. Kr.

první meč

minojská kultura

1650 př. Kr.

nezávislé tavení Cu a Sn a jejich slévání

Stř. Východ

1600 př. Kr.

začátek výroby železa

Babylonie

1660 př. Kr.

rozvoj výroby Fe v Indii (příchod Árijců)

1500 př. Kr.

rozvoj výroby železa v Chetitiské říši

1500 př. Kr.

použití žulových razidel pro výrobu šperků

Mykeny

1500 př. Kr.

hrobka Tutanchamon – dýka

Egypt

1350 př. Kr.

prvé kovové zámky

Egypt

1200 př. Kr

pružinové nůžky

Stř. východ

1000 př. Kr.

Gaukos objevil letování

Řecko

692 př. Kr.

kování koňů (podkovy)

Keltové nebo Galové

500 př. Kr.

šroub (u vinařského lisu)

Řecko

350 př. Kr.

prvý řetězový most

Čína

67 po Kr.

mlýn s vodním pohonem (Mithirades)

80 př. Kr.

prvá zmínka o olověných trubkách

Řím

97 po Kr.

biskup Paulinus nechává odlévat zvony pro kostel

Řecko

409 po Kr.

železné nýtované zvony, chrám sv. Cecílie

Kolín nad Rýnem

575 po Kr.

Jednotliví autoři se v některých údajích liší, musel jsem vybírat.

Podívejme se z tohoto hlediska na dějiny Izraelců. Poměrně spolehlivě víme, že Izraelci přišli do zaslíbené země kolem r. 1200, tedy v době, kdy se už zde vyrábělo železo, avšak v Egyptě, odkud přišli, se železo nevyrábělo. Výroba železa byla zpočátku omezena pouze na Chetitskou říši, obchodníci rozváželi polotovary či hotové nástroje do sousedních i vzdálenějších zemí. Chetité si přísně střežili tajemství výroby železa, kováři (hutnící) se nesměli stěhovat do zahraničí. Přesto tajemství neuhlídali, od r. 1250 př. Kr. začala výroba železa u sousedních tzv. Mořských národů, především Pelištejců a Kanaanců. Nepoměr výzbroje Izraelců vůči Kananejcům musel být velký, svědčí o tom některá místa v Písmu, např.:

Josefovci namítali: „Pohoří nám nepostačí. A všichni Kanaanci, kteří sídlí v dolině, mají železné vozy. (Joz. 17,16)

Hospodin byl s Judou. Podrobil si pohoří, avšak nebyl sto podrobit si obyvatele doliny, protože měli železné vozy. (Sd 4,3)

Vozy byly jistě dřevěné a okované, snad bychom mohli říci i pancéřované. Bašanský král Óga asi sídlil v pancéřované pevnosti, těžko si lze jinak vysvětlit slova:

Hle jeho lože, lože železné, je v Rabě Amonovců. Je dlouhé 9 loket a široké 4 lokte. (Dt 3,11)

Přesto se Izraelcům podařilo většinu země rychle obsadit. Vojenská převaha Pelištejců daná jejich náskokem ve zvládnutí výroby železa však trvala dlouhou dobu, jak o tom svědčí různá místa v Písmu, např.:

Jabín měl 900 železných vozů a po dvacet let Izraelce krutě utlačoval. (Sd 4,3)

Pelištějci se chovali k Izraelcům stejně, jako se dříve chovali Chetité k Pelištějcům:

V celé Izraelské zemi nebylo možno najít kováře. Pelištejci totiž říkali: "Jen ať Hebrejové nevyrábějí meče ani kopí.“ Když kdokoli z Izraele chtěl dát naostřit rádlo, motyku, širočinu či radlici, musel sestoupit k Pelištejcům. Naostření rádla, motyky, trojzubce a širočiny a zakalení ostnu stálo jeden pím. V čase boje bylo tomu tak, že lid, který byl se Saulem a Jonatanem, neměl po ruce meč ani kopí; měl je pouze Saul a jeho syn Jonatan. ( 1Saul 13,19nn)

Třetí meč později získal David, byla to trofej po zabití Goliáše. Ta trofej sice nepatřila jemu, ale:

Kněz řekl: „Je tu meč Pelištejce Goliáše, kterého jsi zabil v dolině Posvátného stromu. Je zavinutý do pláště za efódem. Chceš-li si jej vzít, vezmi. Kromě něho tu žádný jiný není.“ David odvětil: „Není nad něj, dej mi jej.“ (1Saul 21,10)

To, že s výzbrojí pouhých dvou mečů uhájili Izraelci svoji existenci je lidsky nevysvětlitelné. Náskok sousedních národů ve zpracování kovů dohnali Izraelci až když se David stal králem a a další rozvoj nastal za jeho nástupce Šalomouna.

David také připravil mnoho železa na čepy pro křídla bran a na skoby a tak mnoho mědi, že se to nedalo zvážit. (1Pa 22,3)

V novozákonní době už byly železné předměty levnější a dostupnější. Z Ježíšových slov

Prodej plášť a kup si meč! (L22,36)

bychom však neměli usuzovat, že cena meče byla stejná jako cena pláště. Za plášť by se dal pořídit snad jen ten nejlevnější meč. Následující slova

Oni(apoštolé) řekli: „Pane, tu jsou dva meče.“ Na to jim řekl: „To stačí“

která říká Ježíš v době, kdy jeho pobyt na zemi se chýlí ke konci a apoštolové budou muset začít působit samostatně, však lze chápat jako paralelu k tomu, že Izraelci měli v době, kdy hájili své postavení v zaslíbené zemi, taky jen dva meče.

Pokud jde o střední Evropu, pak doba bronzová zde začala asi 1900 př. Kr, doba železná zde začala asi 700 př. Kr., tedy v době halštatské.

Autor: Ladislav Jílek | úterý 8.5.2018 6:35 | karma článku: 18.39 | přečteno: 400x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 604 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 265 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 283 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.