Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie zpracování kovů 3. Základní technologie

9. 05. 2018 21:37:36
Archeologické nálezy a některé kusé písemné zprávy nám dovolují utvořit si představu o výrobních postupech používaných v nejstarších dobách.

Prvá redukce se asi prováděla na obyčejném ohništi, přičemž výška obložení z kamenů okolo ohniště se postupně zvyšovala a tak se pozvolna vyvinuly pece. Méně často se pec zvětšovala tak, že prohlubovala. Vznikala tak podzemní pec. Většinou se však používaly nadzemní pece, které měly vzhled válce vytvořeného buďto z hlíny a slámy nebo byly postaveny z kamení a vymazány hlínou. Pece z hlíny a slámy sloužily pouze pro jednu tavbu, kamenné pece se znovu vymazaly a použily pro další tavbu. Do pecí se foukal vzduch většinou pomocí měchů. V místech, kde vane trvalý vítr, jako např. na mořském pobřeží, byly nalezeny i jakési velké trychtýře, které sloužily k zachycení větru a dmychání do pece. Tak tomu bylo i v huti na výrobu mědi v Aziongaber patřící králi Šalomounovi. Objem pecí byl malý, hmotnost jedné tavby zpravidla nepřesahovala několik desítek kilogramů kovu.

Z r. asi 1700 př. Kr. máme zachovaný dopis babylonského krále Chamurabího (známého vydáním zákoníku), ve kterém sousednímu králi píše, že mu půjčí hutníky, kteří mu vytaví bronz a odlijí z něho předměty. V dopise stojí:

„...Budete potřebovat asi 7200 kusů dřeva, každé o velikosti od 1/3 do 1 sila které naštípáte z větví dlouhých 1 až 2 míry. Nesmíte použít suchých větví, ale větví zelených...“

Dopis svědčí o několika skutečnostech: K tavení se používalo dřevěné uhlí, které se vyrábělo asi v milířích. Zmínka o tom, že musí mít připravené syrové dřevo určitých rozměrů, tomu nasvědčuje, suché dřevo nelze v milířích zpracovávat na dřevěné uhlí. Hutníci pracovali na dvorech panovníků a nejbohatších velmožů podobně jako umělci či hvězdopravci. Panovníci si je navzájem zapůjčovali. To je zachyceno i v Písmu:

Král Šalomoun poslal pro Chírama z Týru. Byl to syn jedné vdovy z pokolení Neftalíova; jeho otec byl Týřan, řemeslník obrábějící měď. Byl naplněn moudrostí, rozumností a poznáním, takže se vyznal v každé práci s mědí. Přišel ke králi Šalomounovi a konal všechnu svěřenou práci. (1Kr 7,13n)

Často však byly kovy předmětem mezinárodního obchodu, jak dokazuje verš:

Tyrský král Chíram podporoval Šalomouna cedrovým a cypřišovým dřevem a zlatem podle každého jeho přání, tehdy dal král Šalomoun Chíramovi 20 měst v zemi Galilejské. (1Kr 9,11)

Při tavbě v peci tvaru jámy zůstalo na dně mnoho nevyredukované rudy, mnoho kovu také zůstávalo ve strusce. Vyredukovaný kov obsahoval mnoho nečistot a několikrát se přetavoval (čistil). Asi takovéto pece a postupy měl na mysli prorok Ezechiel, když napsal:

Jako se shromažďuje stříbro a měď, železo, olovo a cín dovnitř tavící pece a kolem ní se rozdmýchává oheň k tavbě, tak vás shromáždím ve svém hněvu a rozhořčení, vložím do pece a roztavím. (Ez 22,20)

Na obrázku nalezeném v hrobce Rechmeré západně od Théb asi z r. 1450 př. Kr., je vidět vojáky vyzbrojené dýkami a šípy. Vlevo dole je také vidět slévače, kteří zřejmě pomocí dřev drží pánev s roztaveným bronzem a odlévají nějaký plochý odlitek. Možná bránu paláce. Dvě odlitá křídla brány jsou vidět vpravo nad nimi. Nahoře vpravo od středu je kovář, který ve výhni ohřívá kus bronzu a dmýchá do ohně trubičkou, vpravo má kovadlinu. Jsou zde i kovotepci, kteří za studena vyrábějí nádoby. Je třeba podotknout, že již tehdy zpracovatelé kovů věděli, že pro tepání za studena jsou vhodné bronzy s obsahem cínu do 6 %. Tyto bronzy mají sice vyšší bod tání a horší slévárenské vlastnosti, avšak nepraskají při tepáni. Bronzy s vyšším obsahem cínu lze kovat při teplotách 500 až 600 °C a při pomalém ochlazení získají dobrou tvrdost, což se také využívalo. Bronzové brány byly u paláců časté, mluví se o nich na více místech, např.:

Rozrazil bronzová vrata, železné závory zlomil. (Ž 107,16)

Největší předměty se tehdy stejně jako dnes odlévaly do forem vytvořených v jámách v zemi. O bronzových sloupech pro Šalomounův chrám je psáno:

Král je dal odlévat v jordánském okrsku mezi Sukótem a Saremanem do forem v zemi. (1Kr 7,46)

Výroba železa a oceli je technicky značně náročnější než výroba mědi a bronzu, poněvadž teplota tání čistého železa je 1539 °C. To nebylo možné v primitivních pecích dosáhnout. Redukce železné rudy však probíhá i při podstatně nižších teplotách, ovšem velmi pomalu. Jedna vsázka se redukuje mnoho hodin, závisí na charakteru rudy. Výsledkem je slitek poněkud podobný škváře, který obsahuje mnoho strusky, tu je nutné vytlouci kováním, pórovitý slitek se přitom svaří. Toto železo se nazývá svářkové.

Roztavení železa zvládli nejdříve Číňané asi v 5. až 3. stol. př. Kr., v Evropě se to podařilo až ve 14. století po Kr. Takto se vyráběla litina, kujné železo se stále vyrábělo jako svářkové s použitím dřevěného uhlí. V Evropě se pro redukce železné rudy začal používat koks v době průmyslové revoluce v Anglii, dosahovala se vyší teplota, při níž se železo tavilo a nauhličovalo. Pak zkujňovalo nejdříve pudlování, později dalšími postupy. Takto vyrobené železo se nazývá svářkové. Ve střední Evropě se začal používat při výrobě železa koks okolo r. 1830 a brzy tento postup převládl.

O kalení oceli píši Homér v Odysseji (800 let př. Kr.), i v Bibli je zmínka o kalení nástrojů v 1. knize Saulově, což by dokonce odpovídalo r. 1040, avšak nástroje z té doby nemají ještě typickou zákalnou strukturu. Nástroje byly zakalené buď jen na povrchu, nebo vůbec ne, snad byla nízká teplota ohřevu nebo tento výraz tehdy označoval jiný postup, možná ostření. Archeologické nálezy svědčí o tom, že kalení, které dává oceli martenzitickou nebo bainitickou strukturu, se začalo praktikovat v Řecku v 5. stol př. Kr. Ve stejné době nebo snad dříve bylo zavedeno i v Indii.

Autor: Ladislav Jílek | středa 9.5.2018 21:37 | karma článku: 19.69 | přečteno: 458x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 605 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 265 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 328 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.