Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

11. 05. 2018 16:34:17
Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

Teprve kolem roku 1000 př. Kr. se začaly ve větší míře vyrábět z kovů nástroje a zbraně. Prvými zpracovávanými kovy byla měď, stříbro a zlato, později bronz. Svým vzhledem tyto kovy lákají dělat z nich ozdoby. Toto platí jak pro oblast Blízkého a Středního Východu, tak i pro říši Aztéků či říši Inků v Americe. Španělští dobyvatelé nám zanechali zprávy, ve kterých se podivují, že indiáni z kovů dělají hlavně sošky a šperky a téměř nepoužívají kovové nástroje. Je třeba podotknout, že všechny tyto šperky byly vyrobeny s velkým vkusem a řemeslnickým mistrovstvím.

Když se později rozšiřuje výroba nástrojů: nožů, seker, vidlic pro lov ryb ...atd., mají mnohé nástroje umělecké zpracování.

Mnohé praktické výrobky z kovů, například poháry, mísy, džbány a mnohé další, byly velmi dovedně zdobeny různými technikami.

Výrobky z kovů se staly předmětem obchodu. V jednom muzeu v Sýrii je například uchovávána destička, na které klínovým písmem král Šamši-Adad objednává 10 000 bronzových jehel. O obchodních aktivitách přineslo důkazy zkoumání výrobků obsahujících olovo. Olovo má totiž 4 izotopy 204Pb, 206Pb, 207Pb a 208Pb, přičemž každé ložisko má trochu odlišný poměr těchto izotopů. Jestliže na výrobku obsahujícím olovu zjistíme poměr těchto izotopů, víme, kde byla vytěžena příslušná ruda. Ukázalo se, že mnohé výrobky kupci převáželi i několik set kilometrů daleko. Některé výrobky nepřenášeli kupci ale nájezdníci. Kovové výrobky byly žádoucí trofej.

Po dlouhou dobu se z kovů vyráběla i zrcadla. Byly to vyleštěné měděné či bronzové destičky s držadlem, případně i ozdobou.

Nejstarší zrcadlo bylo nalezeno v jedné hrobce v Egyptě a je datováno do roku 2920 př. Kr. Bylo vyrobeno z mědi. Zrcadla si nesly i izraelské ženy při putování z Egypta, jak o tom svědčí verš:

Zhotovil bronzovou nádrž...ze zrcadel žen (Ex 38,8)

Měď a bronz jsou ovšem velmi špatně leštitelné, takováto zrcadla dávala jen matný obraz, jak o tom svědčí i verš

Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance (1K 13,12)

Kvalitní zrcadla lze vyrobit např. chromováním, to však v biblických dobách ještě neovládali. Vysoce leštitelná je δ-bronz, což je slitina 67 % mědi a 33 % cínu. Takováto zrcadla se vyráběla pouze v Indii. Patrně je viděl Marco Polo, který ve svém cestopise píše, že v městě Cobina, což je dnešní Kúh-Banán v Kirmánu, se vyrábějí vysoce kvalitní ocelová zrcadla. Asi však šlo o zrcadla z δ-bronzu. Běžnou ocel nelze vyleštit na zrcadlový lesk, pouze specielním způsobem přetavenou ocel lze takto vyleštit, což však tehdy ještě nemohli ovládat. Archeologové v Indii nalezli takokováto zrcadla ve velmi dobrém stavu.

Kovy se záhy staly velmi vhodným platidlem. Nejčastěji se používalo stříbro. Zprvu se však odměřovalo vážením, ilustruje to i verš:

Abrahám...odvážil Efrónovi stříbro. (Gn 23,16)

Jako jednotka se tehdy běžně používal šekel, který ovšem v různých dobách a různých místech nebyl jednotný, měl 7-11 g. Později se z kusu stříbra vykoval pásek, který se rozdělil na čtverečky či obdélníčky, které měly hmotnost 1 šekel. Můžeme tedy říci, že prvé mince měly tvar čtverečku a neměly vyražený reliéf. Když Josefa prodávali jeho bratři otrokářům za 20 šekelů (Gn 37,28), pak buďto tento obnos odvažovali nebo mohlo jít o peníze ve tvaru čtverečků. Prvé mince se totiž začaly razit až v 7. století př. Kr. Podle Herodota se tak stalo v Lydii. Tyto mince už měly kruhový tvar, občas byly i oválné, reliéf však byl vyražen jen na jedné ploše. Od 5. stol. př. Kr. se razily mince s reliéfem na obou stranách. K ražení se nejdříve používaly matrice vyrobené z žuly, vyražený reliéf proto nebyl příliš kvalitní. Teprve později se začaly používat kovové raznice, vzhled mince byl pak lepší. Mince však dlouho neměly tvarovaný obvod. S vroubkování okrajů se začalo až v 17. stol po Kr. Prvé mince tedy razili zlatníci a objevovalo se na nich zobrazení zvířat, rostlin a bohů.

Podle některých badatelů se však původně v Lýdii nezačaly razit mince ale amulety či obětní dary, které se postupně začaly uplatňovat jako platidlo. Je to velmi pravděpodobné. V Číně vznikly peníze podobně. Prvně se tam jako platidlo používaly sekery. Lidé šli na trh a nesli sekery bez násad navlečené na provázku. Sekera tenkrát měla velkou hodnotu, proto kováři začali dělat i malé sekery, které sloužily pouze jako drobné platidlo. Později místo seker začali používat stříbrné plíšky, na kterých bylo vyraženo, že mají hodnotu jedné sekery. Tyto plíšky měly proražený otvor, taky se navlékaly na provázek.

Na Velké Moravě se jako platidlo používaly kovové tyčky zvané hřivny. Soudíme tak podle toho, že byly nalzeny v mnoha domech, ve kterých nesídli žádný řemeslník. Historici usoudili, že kováři tam pracovali takto: Na jaře kovář sbalil nářadí a naložil ho na koně. Vzal sebou pomocníka a možná i rodinu. Odjel do podhůří Bílých Karpat nebo do podhůří Vysočiny, kde byly lesy. Udělal milíř a vyrobil dřevěné uhlí. Nakopal rudu, udělal pec a vyredukoval železo. Z něho vykoval tyče tří velikostí. Na podzim se vrátil a za vykované tyče nakoupil zásoby na zimu. Největší množství takovýchto hřiven našli archeologové v Krakově na Wawelu. V Praze se jako platidlo používaly šátky, jak napsal Ibrahim Ibn Jakub. Ale už kníže Václav razil groše. Ve středověku razila mince i mnohá naše města.

Již ve starověku si panovníci uvědomovali význam ražení mincí a postupně prosazovali svoje výlučné právo. Když Ježíš diskutoval s farizeji o placení daní (Matouš kap. 22), už byly na penězích portréty císaře. Dlouho však vedle panovníka razili peníze i jiné osoby či instituce. V Ježíšově době se kromě římských mincí používaly i chrámové peníze a u chrámu byly směnárníci. Trvalo velmi dlouhou dobu, než panovníci prosadili, že pouze oni mohou nechávat razit mince. Poslední osobou, která u nás s panovníkovým souhlasem nechávala razit mince, byl olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, který razil dukáty někdy kolem r. 1830.

Autor: Ladislav Jílek | pátek 11.5.2018 16:34 | karma článku: 14.62 | přečteno: 178x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

12.5.2018 v 21:12 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 239 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 604 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 265 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 283 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.