Historie zpracování kovů 6. Nástroje

12. 05. 2018 21:12:43
Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

Nejrozšířenějším nástrojem bylo kladívko. Vyrábělo se a stále se vyrábí v různých velikostech a tvarech. Používali ho kováři, kameníci, truhláři a členové mnohých dalších profesí až po soudce, kteří si ještě dnes kladívkem zjednávají ticho v sále. Zajímavé je, že kladívko si udrželo pozici nejrozšířenějšího nástroje až do konce 20. století, tedy po dobu 3000 let. Pak ho počítače odsunuly na druhé místo.

Dalším rozšířeným nástrojem je sekera. Všimněme si vývoje výroby tohoto nástroje. Prvé sekery vznikly zřejmě tak, že na dřevěný hák, který používali první zemědělci ke kypření půdy, připevnili čepel tak, že ji omotali lýkem nebo jinými vlákny.

Později v horní části sekery udělali dutinu, upevnění k násadě tvaru háku bylo snadnější.

Tyto sekery se vyráběly jednoduchým postupem ohýbání plochého předkovku, je to vidět na sekeře zcela vlevo..

Teprve později se objevily sekery s objímkou pro jednoduchou násadu, které se postupně zdokonalovaly a pak zcela převládly. Kovaly se většinou s využitím kovářského svařování. Postup kování kvalitní sekery je níže.

Sekyry podobného typu se nejvíce uplatnily při kácení lesů při osidlování Ameriky, proto se jim říká americké. Ostří se během použití samy, měkčí ocel na bočním povrchu se rychleji odírá. Před léty mně jeden kovář vykoval stejně kvalitní sekeru tak, že vrstvu z tvrdé oceli na počátku kování navařil do místa budoucího ostří obloukem.

Ještě se podívejme na historii výroby vidlí.

Pocházejí z 1. stol. př. Kr. a byly nalezeny v blízkost Lince v Rakousku. Při jejich výrobě byla použita technologie spojování vrstev z ocelí různé tvrdosti, tedy stejný postup, který požívali při kování kvalitních mečů. Takto vykovali dva díly a spojili je nýtem. Šlo o velmi kvalitní vidle. Mnohem později se vidle začaly kovat takto:

Kvalita se dosáhne tak, že se použije ocel s 0,6% uhlíku (ta se používá na většinu nástrojů) a tepelně se zpracovává tak, aby vidle měly bainitickou strukturu. Pak se neohnou ani nezlomí, i když je přejede traktor. Dneska v železářství dostanete také vidle vyrobené svařováním. Jejich výroba je produktivnější, ale musí se použít ocel s nižším obsahem uhlíku, aby bylo možné jednotlivé díly svařit. Takové vidle se mohou ohnout a mají nižší životnost.

Ještě před sto léty se v některých odlehlých oblastech používaly i dřevěné vidle.

Největší koncentrace kovářů vyrábějících nástroje, o které jsem kdy slyšel, byl Medzev na východní straně slovenského Rudohoří. Už ve 13. století tam uherský král přivedl německé řemeslníky, kteří tuto výrobu zavedli. Údolím protéká řeka Bodva, na ní postupně vzniklo 109 hamrů poháněných vodními koly. U nich bylo celkem 198 výhní. Říkalo se tehdy, že je to nejdelší kovárna na světě. Ty hamry byly podél řeky v délce větší než 10 km. Výroba tam prý ještě běžela v 60. letech minulého století. Jen pro srovnání: Za První republiky, kdy ještě kováři pracující ve velkých podnicích používali výhně, v automobilce Tatra v Kopřivnici měli v provozu 16 výhní. V tom Medzevu si ekonomiku vylepšovali tak, že pro výrobu nástrojů používali vyřazené kolejnice. Kolejnice se dělají rovněž z oceli obsahující 0,6%, čím vyšší obsah uhlíku, tím lepší otěruvzdornost. Nad 0,6 % se už nemůže jít, hrozil by lom. (U některých nástrojů, například nůžek, jehel či některých nožů se používají oceli s vyšším obsahem uhlíku, tyto nástroje se však nenamáhají na ohyb.)

Když už jsem se dostal do současnosti, pak dodám, že dnes na světě pracují stovky výzkumníků na zvýšení životnosti jedné skupiny nástrojů. A to jsou nástroje, na kterých se za studena lisují díly pro auta nebo nástroje, na kterých se za tepla kovou součástky podvozků, ojnice, klikové hřídele, polotovary ozubených kol, kulové čepy a mnohé další. Když jsem začínal, udělali na jedné soupravě nástrojů s bídou 3000 kusů a nástroje byly opotřebené. Dneska stihnou udělat několikanásobek a stále nejsou spokojeni. Představitelé amerických automobilek před několika lety neskromně prohlásili, že by chtěli nástroje, na kterých udělají půl milionů kusů.

Autor: Ladislav Jílek | sobota 12.5.2018 21:12 | karma článku: 19.82 | přečteno: 336x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Ještě k návštěvě papeže ve Spojených arabských emirátech (SAE)

Počátkem února navštívil papež František SAE a při té příležitosti podepsal s Ahmedem at-Tajíbem, vrchním imámem káhirské univerzity al-Azhar, dokument o lidském bratrství.

21.2.2019 v 10:05 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 143 | Diskuse

Ladislav Jílek

Za mého mládí se dožívali vyššího věku

V mládí jsem si dal závazek, že až budu starý, nebudu říkat, že za mého mládí byla tráva zelenější a voda mokřejší. Teď poprvé ho musím porušit, poněvadž se tenkrát fakt dožívali vyššího věku.

17.2.2019 v 20:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 884 | Diskuse

Ladislav Jílek

Ještě ke zneužívání dětí

Občas se v mediích objeví zpráva o zneužívání dětí, z níž vyplývá, že šlo o více dětí a trvalo to delší dobu. To je velmi znepokojivé.

10.2.2019 v 15:23 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 419 | Diskuse

Ladislav Jílek

Poznámky k Janu Palachovi

O činu Jana Palacha bylo napsáno velmi mnoho – a přece mi ještě mnohé chybí. Jeho čin nebudu hodnotit, to udělali jiní a většinou lépe než bych to dokázal já.

24.1.2019 v 20:13 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 463 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

René Melichar

Obyčejný den aneb Majestas moje žena

Za důkaz, že je ráno a že ještě nejsem ve svém pokročilém středním věku po smrti, i když si naše dcera drze myslí něco úplně jiného (stejně jako já jsem v jejích sedmnácti letech uvažoval o pětačtyřicátnících),

21.2.2019 v 9:05 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 171 | Diskuse

Helena Vlachová

Třetí pohlaví

Tak se mi nějak zdá, že ten okolní svět hloupne čím dál tím víc. Vždy jsem si totiž myslela, že existují pohlaví dvě. Mužské a ženské. Jenže někomu toto nestačí a chce nám tu podsouvat jakési třetí.

21.2.2019 v 8:49 | Karma článku: 21.03 | Přečteno: 399 | Diskuse

Martin Faltýn

Kontemplace po japonsky

Pokud nevíte o co jde, vězte, že je to nejvyšší forma modlitby a přímého nazírání na Boha. Buddhisté by řekli prostěji: meditace na Buddhu.

21.2.2019 v 8:08 | Karma článku: 4.22 | Přečteno: 107 | Diskuse

Pavla Kolářová

Blízká setkání nečekaného druhu

Občas se mi stane i šest nemožností už před snídaní: omylem vstanu o hodinu dříve, uvařím si kafe, i když normálně piju po ránu čaj, polohlasně si prozpěvuju, usmívám se, jdu vzbudit ostatní, aby nezaspali a pak zjistím, že je...

21.2.2019 v 7:47 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 130 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Žiju, zatím jo!

Dieta je fakt věc smrtelná. Kdybych ji nedržela, tak si dojdu na plněné knedlíky s bílým zelím, protože jsem na ně měla velkou chuť. Ale to já ne, to já tedy hubnu, tak ji dodržím. Vůbec se nechovám jako Řekyně, která se má ráda.

21.2.2019 v 6:25 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 173 Celková karma 18.44 Průměrná čtenost 498
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.

Najdete na iDNES.cz