Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie zpracování kovů 6. Nástroje

12. 05. 2018 21:12:43
Jak jsem již uvedl, kolem r. 1000 př. Kr. se značně rozšířilo používání kovových nástrojů. Šlo jednak o nástroje potřebné k obdělávání zemědělské půdy a jednak se objevovaly nástroje přizpůsobené potřebám různých řemeslníků.

Nejrozšířenějším nástrojem bylo kladívko. Vyrábělo se a stále se vyrábí v různých velikostech a tvarech. Používali ho kováři, kameníci, truhláři a členové mnohých dalších profesí až po soudce, kteří si ještě dnes kladívkem zjednávají ticho v sále. Zajímavé je, že kladívko si udrželo pozici nejrozšířenějšího nástroje až do konce 20. století, tedy po dobu 3000 let. Pak ho počítače odsunuly na druhé místo.

Dalším rozšířeným nástrojem je sekera. Všimněme si vývoje výroby tohoto nástroje. Prvé sekery vznikly zřejmě tak, že na dřevěný hák, který používali první zemědělci ke kypření půdy, připevnili čepel tak, že ji omotali lýkem nebo jinými vlákny.

Později v horní části sekery udělali dutinu, upevnění k násadě tvaru háku bylo snadnější.

Tyto sekery se vyráběly jednoduchým postupem ohýbání plochého předkovku, je to vidět na sekeře zcela vlevo..

Teprve později se objevily sekery s objímkou pro jednoduchou násadu, které se postupně zdokonalovaly a pak zcela převládly. Kovaly se většinou s využitím kovářského svařování. Postup kování kvalitní sekery je níže.

Sekyry podobného typu se nejvíce uplatnily při kácení lesů při osidlování Ameriky, proto se jim říká americké. Ostří se během použití samy, měkčí ocel na bočním povrchu se rychleji odírá. Před léty mně jeden kovář vykoval stejně kvalitní sekeru tak, že vrstvu z tvrdé oceli na počátku kování navařil do místa budoucího ostří obloukem.

Ještě se podívejme na historii výroby vidlí.

Pocházejí z 1. stol. př. Kr. a byly nalezeny v blízkost Lince v Rakousku. Při jejich výrobě byla použita technologie spojování vrstev z ocelí různé tvrdosti, tedy stejný postup, který požívali při kování kvalitních mečů. Takto vykovali dva díly a spojili je nýtem. Šlo o velmi kvalitní vidle. Mnohem později se vidle začaly kovat takto:

Kvalita se dosáhne tak, že se použije ocel s 0,6% uhlíku (ta se používá na většinu nástrojů) a tepelně se zpracovává tak, aby vidle měly bainitickou strukturu. Pak se neohnou ani nezlomí, i když je přejede traktor. Dneska v železářství dostanete také vidle vyrobené svařováním. Jejich výroba je produktivnější, ale musí se použít ocel s nižším obsahem uhlíku, aby bylo možné jednotlivé díly svařit. Takové vidle se mohou ohnout a mají nižší životnost.

Ještě před sto léty se v některých odlehlých oblastech používaly i dřevěné vidle.

Největší koncentrace kovářů vyrábějících nástroje, o které jsem kdy slyšel, byl Medzev na východní straně slovenského Rudohoří. Už ve 13. století tam uherský král přivedl německé řemeslníky, kteří tuto výrobu zavedli. Údolím protéká řeka Bodva, na ní postupně vzniklo 109 hamrů poháněných vodními koly. U nich bylo celkem 198 výhní. Říkalo se tehdy, že je to nejdelší kovárna na světě. Ty hamry byly podél řeky v délce větší než 10 km. Výroba tam prý ještě běžela v 60. letech minulého století. Jen pro srovnání: Za První republiky, kdy ještě kováři pracující ve velkých podnicích používali výhně, v automobilce Tatra v Kopřivnici měli v provozu 16 výhní. V tom Medzevu si ekonomiku vylepšovali tak, že pro výrobu nástrojů používali vyřazené kolejnice. Kolejnice se dělají rovněž z oceli obsahující 0,6%, čím vyšší obsah uhlíku, tím lepší otěruvzdornost. Nad 0,6 % se už nemůže jít, hrozil by lom. (U některých nástrojů, například nůžek, jehel či některých nožů se používají oceli s vyšším obsahem uhlíku, tyto nástroje se však nenamáhají na ohyb.)

Když už jsem se dostal do současnosti, pak dodám, že dnes na světě pracují stovky výzkumníků na zvýšení životnosti jedné skupiny nástrojů. A to jsou nástroje, na kterých se za studena lisují díly pro auta nebo nástroje, na kterých se za tepla kovou součástky podvozků, ojnice, klikové hřídele, polotovary ozubených kol, kulové čepy a mnohé další. Když jsem začínal, udělali na jedné soupravě nástrojů s bídou 3000 kusů a nástroje byly opotřebené. Dneska stihnou udělat několikanásobek a stále nejsou spokojeni. Představitelé amerických automobilek před několika lety neskromně prohlásili, že by chtěli nástroje, na kterých udělají půl milionů kusů.

Autor: Ladislav Jílek | sobota 12.5.2018 21:12 | karma článku: 17.49 | přečteno: 239x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 7. Zbraně

Velmi záhy se kovy začaly používat pro výrobu zbraní. Prvně to byly hroty šípů a kopí, šlo tedy nejdříve o náhradu kamenných částí zbraní. Kovové hroty bylo možné tvarově uzpůsobit a snadněji připojovaly k dřevěné násadě.

14.5.2018 v 15:14 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 5. Umělecké výrobky z kovů a mince

Lidé začali používat kovy někdy před 8 tisíci roky. Prvých 5 tisíc roků z kovů vyráběly především šperky, sošky a podobné umělecké předměty. Ty sošky byly možná používány jako amulety. Nástroje z kovů se vyráběly velmi málo.

11.5.2018 v 16:34 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 178 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 4. Speciální technologie a pověry

Již starověcí hutníci vyřešili řadu problémů, například zvládli zpracování polymetalických rud, tedy rud obsahujících více kovů.

10.5.2018 v 21:47 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 444 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 605 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 265 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 328 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jana Klenorová

Dáma s duší Ďábla

Je objektem snů mnohých. Je to Dáma každým coulem. Chodí celá v černé a to bez výjimky. Vždy perfektně upravená a načesaná. Černá kontrastuje s jejím pohledem, který je vždy smyslný. Ďábel by se za něj nemusel stydět.

25.5.2018 v 21:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 20.18 Průměrná čtenost 488
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.