Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie zpracování kovů 8. Použití kovů ve stavebnictví

27. 05. 2018 19:46:04
Můj počítač musel do opravny. Přehříval se a tepelná pojistka ho vypínala. Po týdnu tedy pokračuji. Kovy se uplatňovaly i ve stavebnictví, ovšem jen v omezené míře.

Již ve starém Egyptě se dveře paláců dělaly z bronzu, jak je to vidět i na obrázku ve třetím pokračování tohoto seriálu. Později se dělaly ze železa, když bylo dostupnější. Nesehnal jsem obrázek žádné starověké brány. Jelikož se brány až do dnešních dnů dělají převážně ze železa, nabízím ty, které je možné vidět dnes. Vstupní brána je prvá věc, kterou návštěvník uvidí, nejeden majitel proto na ní ukazuje své bohatství a svůj vkus.

Co brána, to tvůrčí invence. Ke každé bráně a vratům patří panty a zámek. I u těch se dbalo a i dnes mnohdy dbá, kromě funkčnosti, na estetický vzhled.

Tady si dovolím vsuvku: Všechny kovové výrobky zhotovené před rokem 1850 jsou více či méně originály, sériová výroba byla zahájena až po tomto roce. I takové věci jako pušky, kterými byla vyzbrojena nějaká armáda, byly originály. Nějaká součást z jedné pušky nepasovala na druhou. Puškař vyráběl například závěr tak, že každou součást připasovával ke druhé součástce. Neměl výkresy s přesnými kótami. Rovněž lokomotivy vyrobené před rokem 1850 byly originály, až po tomto roce se začaly dělat lokomotivy v malých sériích a začaly se používat výkresy. Ještě po tomto datu strojní zámečník zhotovil mnohý stroj bez výkresů. Zpět do historie. Obyčejné domy měly jednoduché zámky ze dřeva, jen klíč byl kovový. Takovýchto klíčů bylo například ve vykopávkách z doby Velkomoravské říše nalezeno mnoho.

Běžnou součástí staveb byly mříže a zábradlí, podívejme se na některé. Mnohé z nich jsou práce učňů.

Prvý případ použití kovu pro nosné prvky staveb jsem našel u Prvého jeruzalémského chrámu, který zbudoval král Šalomoun (970-931 př. Kr.). Byly v něm dva bronzové sloupy a mnoho dalších ozdobných předmětů:

Král Šalomoun poslal pro Chírama z Týru. Byl to syn jedné vdovy z pokolení Neftalíova; jeho otec byl Týřan, řemeslník obrábějící měď. Byl naplněn moudrostí, rozumností a poznáním, takže se vyznal v každé práci s mědí. Přišel ke králi Šalomounovi a konal všechnu svěřenou práci. Vytvořil dva bronzové sloupy; jeden sloup byl vysoký osmnáct loket a dal se obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou; stejně tak sloup druhý. Udělal též dvě hlavice, odlité z bronzu, a nasadil je na vrchol sloupů; jedna i druhá hlavice byly vysoké pět loket. Na hlavicích, které byly na vrcholu sloupů, bylo proplétané mřížování s řetízkovými ozdobami. Sedm jich bylo na jedné i na druhé hlavici. Ke sloupům udělal dvě řady granátových jablek kolem každého mřížování přikrývajícího hlavici na vrcholu sloupu; stejně to udělal s druhou hlavicí. Hlavice na vrcholu sloupů u chrámové předsíně byly zakončeny lilií čtyři lokte vysokou . Na obou sloupech bylo nahoře kolem vydutí hlavic připevněno k mřížování dvě stě granátových jablek v řadách, u obou hlavic. Sloupy postavil u předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a dal mu jméno Jakín. Pak postavil levý sloup a dal mu jméno Bóaz. Sloupy byly na vrcholku zakončeny lilií. Tak byla dohotovena práce na sloupech. Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket. Pod jeho okrajem je dokola vroubilo věncoví, deset ozdob na jeden loket; lemovaly moře dokola. Věncoví bylo odlito ve dvou řadách spolu s ním. Moře spočívalo na dvanácti býcích; tři byli obráceni na sever, tři na západ, tři na jih a tři na východ. Na nich bylo moře položeno a zadky všech byly obráceny dovnitř. Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru nebo rozkvetlé lilie. Pojalo dva tisíce batů. Udělal také deset bronzových stojanů; každý stojan byl čtyři lokte dlouhý, čtyři lokte široký a tři lokte vysoký. Stojany byly udělány tak, že jejich kostru tvořily lišty spojované příčkami. Na lištách mezi příčkami byli znázorněni lvi, býci a cherubové a nad příčkami pod lvy a býky se vinuly věnce. Každý stojan měl čtyři bronzová kola s bronzovými osami. Jeho čtyři rohové sloupky vybíhaly v ramena. Ramena byla odlita vždy proti věncům a nesla nádrž. Okraj nádrže vyčníval nad prstenec stojanu o jeden loket. Byl kruhový, přiměřeně udělaný, široký jeden a půl lokte, a také na něm byla odlita výzdoba. Lišty stojanů však tvořily čtyřúhelníky, nikoli kruhy. Pod lištami byla čtyři kola s osami vsazenými do stojanu a každé kolo bylo vysoké jeden a půl lokte. Kola byla stejná jako u válečného vozu; jejich osy, loukotě, paprsky a náboje byly celé lité. Na čtyřech rozích každého stojanu byla čtyři ramena; ramena vycházela ze stojanu. Nahoře měl stojan dokola obrubu půl lokte vysokou a držadla spojená s lištami. Na plochy držadel a lišt vyryl cheruby, lvy a palmy na každé volné místo a věnce kolem. Všech deset stojanů udělal týmž způsobem: všechny byly jednotně odlity, měly jednotnou míru a jednotný tvar. Udělal také deset bronzových nádrží. Každá nádrž měla obsah čtyřicet batů a v průměru měla čtyři lokte. Na každém z deseti stojanů byla jedna nádrž. Pět stojanů postavil při pravé straně domu a pět při levé; moře postavil po pravé straně domu k jihovýchodu. Chíram také udělal kotlíky, lopaty a kropenky. Tak dokončil Chíram veškerou práci, kterou dělal králi Šalomounovi pro Hospodinův dům. (1Kr 7,13-40)

Sloupy se tenkrát běžně dělaly z kamene, kovy byly považovány za něco dražšího. Kovy byly drahé a bylo jich málo, proto byly ty sloupy jen dva. Tento chrám zničili Babyloňané, když r. 586 př. Kr. dobyli Jeruzalém. Všechny bronzové předměty si odvezli jako trofej.

Použití kovu na vodorovné nosné prvky je zaznamenáno v Indii, kde jsou v několika chrámech železné nosníky. Mají ovšem jednoduchý obdélníkový průřez, kováním tehdy nebylo možné zhotovit jiný profil. I tak tyto kovové nosníky vzbuzují úctu, uvážíme-li, že je pravděpodobně kovali staří kováři ručně svařováním slitků vážících asi 25 kg. Nejznámější je Černá pagoda v městě Konakra v Bengálsku. Byla postavena okolo r. 1250 po Kr. Při konstrukci stropu byly použity železné nosníky průřezu 300 x 300 mm o délce 7 až 10 metrů.

Kovovou armaturou se zpevňovalo zdivo středověkých katedrál. Gotické chrámy měly většinou tenké a vysoké stěny z tesaných kvádrů.

Na staveništi katedrály tehdy pracovali nejen kameníci, ale i kováři. Stále však bylo použití kovů ve stavebnictví velmi omezené. Teprve v 19. století se začaly válcovat pruty do betonu, úhelníky, traverzy a další výrobky, které umožnily výstavbu mrakodrapů, průmyslových hal, krytých stadionů, mostů o velkém rozpětí...atd. Ty mosty mají většinou i estetickou hodnotu, tak se u nich zastavím. V době výstavby železnic se často používaly příhradové mosty. Při větším rozpětí to byly obloukové mosty. Občas se stavějí visuté mosty, hlavně tedy spíše lávky. Dnes jsou časté zavěšené mosty.

Někdy v 70. letech minulého století se objevila ocel atmofix. To je ocel, která obsahuje 0,2 až 0,5% mědi. U této oceli vzniká na povrchu vrstvu oxidů, která však pevně drží, neodlupuje se. Tím do značné míry brání postupu koroze do hloubky. Dnes se často používá při stavbě mostů. Občas se používá i při stavbě domů. Tento dům jsem zachytil na Ocelářské ulici v Praze, nedaleko arény O2.

Nemohu však říci, že mne něčím nadchl.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 27.5.2018 19:46 | karma článku: 14.81 | přečteno: 211x


Další články blogera

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů - 10. Sochy

Již jsem uvedl, že od počátku se kovy využívaly k výrobě různých artefaktů. Ve starověku se z nich dělaly i velké sochy. Nejznámější je kolos na ostrově Rhodos. Byl to jeden z osmi divů starého světa.

15.6.2018 v 14:16 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 180 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů 9. Řetězy a zámky

Zámky a řetězy se používaly hluboko ve starověku. Nejdříve se vyráběly z bronzu, který byl tehdy levnější. Svědčí o tom mnohá místa v Bibli.

1.6.2018 v 19:55 | Karma článku: 16.23 | Přečteno: 330 | Diskuse

Ladislav Jílek

Co by, kdyby…?

Události kolem uvedení sporné hry „Naše násilí a vaše násilí“ mne přivedly k úvaze, co by se asi stalo, kdyby nějaký dramatik napsal divadelní hru s následujícím obsahem:

28.5.2018 v 11:04 | Karma článku: 24.92 | Přečteno: 563 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Klenorová

Zase vedle!

Dámy budou znát ten šimravej, vzrušující pocit vysoko na stehně. Ten pocit, kterej napovídá, že to špatně dopadne.

22.6.2018 v 19:31 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 427 | Diskuse

Libuse Palkova

Pozor-imigrant vám sní i poslední sušenku

Na italských sociálních sítích jsem nedávno našla obrázek, jak u stolu sedí italský politik, italský volič a imigrant. Před nimi je na stole talíř s dvanácti sušenkami. Politik shrábne jedenáct sušenek a strčí si je do kapsy.

22.6.2018 v 18:07 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 1272 | Diskuse

Jarka Jarvis

Šéfe, končím

Mnozí z vás tenhle fenomén možná znají. Člověk chodí do práce, dřepí v kanceláři od osmi do pěti, od pondělka do pátku, a najednou ho to přestane bavit. A tak zvedne zadek ze židle, a vykročí do neznáma.

22.6.2018 v 2:15 | Karma článku: 25.72 | Přečteno: 1338 | Diskuse

Frantisek Sklenar

No Point to Worry about... 2018.06.22.

Blog o veciach, ktorými nemá zmyslel sa trápiť... ak sa Vám páči, čo vidíte, prosím zdieľajte. Ak nie...

22.6.2018 v 1:00 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jana Majová

Maturant

K ústním maturitám odcházel ve středu. Jak se má. V obleku. Když jsem v úterý tu košili žehlila, v mysli se mi rozběhl "sestřih" předchozích let.

21.6.2018 v 21:41 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 620 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 19.06 Průměrná čtenost 487
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.




Najdete na iDNES.cz