K výročí vzniku našeho státu – Těšínsko a Hlučínsko

9. 11. 2018 20:54:48
Při vzniku našeho státu před 100 lety bylo více nejasností ohledně hranic. Největší spornou částí byla hranice s Maďarskem. Významný byl také spor s nově vzniklým Polskem o Těšínsko.

V Těšínském knížectví vládla těšínská větev Piastovců, která vymřela v r. 1653 a toto knížectví připadlo jako odúmrť českému králi. O to se opírala česká strana, když si nárokovala toto území.. Polská strana poukazovala na to, že většinu obyvatel Těšínska tvoří Poláci. K české národnosti se tam hlásila větší či menší část městského obyvatelstva, obyvatelé vesnic se většinou považovali za Poláky. Příslušníci obou národnosti přitom mluvili stejným nářečím, které je prý nářečím polštiny, ale dosti vzdáleným. Často o sobě říkali, že jsou Šlonzoci (Slezané). Problém je v tom, že neexistuje spisovná slezština, každá oblast Slezska má své nářečí a směrem na západ převládala němčina. Německá menšina byla významná i na Těšínsku. Těšínsko obsadilo po 1,SV polské vojsko. Bylo dohodnuto, že situace se bude řešit na mezinárodní úrovni, do té doby se obě strany zdrží jakýchkoliv akcí. Polská strana se chystala provést na tomto území volby, což česká strana brala jako porušení dohody a poslala na Těšínsko vojsko. Jednotky tvořené ostřílenými legionáři rychle postupovaly, účastníci konference jednající o poválečném uspořádání přikázali akci ukončit. Během těchto třenic byli i mrtví. Čechy pochovávali na hřbitově v Orlové, je jich tam 53, padlé Poláky pochovávali ve Stonavě, napočítal jsem na pomníku 36 jmen. Pamětníci mi za mého mládí říkali, že většinu mrtvých mají na svědomí nepravidelné bojůvky. Nakonec situaci řešila konference ministrů zahraničí ve Spa v Belgii. Její jednání prý ovlivnil Beneš tak, že se setkal se všemi poradci jednajících ministrů a těm vysvětlil, že uplatnění národnostního principu by bylo nerozumné, poněvadž by to vedlo k přerušení Košicko-Bohumínské dráhy, která je dopravní páteří republiky. Skutečně pak bylo Těšínsko rozděleno tak, že ona předmětná trať připadla ČSR.

Z Těšínska pocházeli i některé známé osobnosti. Například svatý Jan Sarkander pocházel ze Skočova a vynálezce Josef Božek se narodil v Běrech. My je bereme jako Čechy, Poláci je berou jako Poláky. Přímo v Těšíně se narodil svatý Melichar Grodecký umučený r. 1619 v Košicích. Profesor ČVUT Franišek Drastík, jehož učebnice se používali dlouho, pocházel z Grodziece. Pocházel z Čechů, kteří se stanovení hranice z měst v Polsku se odstěhovali do ČSR.

Polská strana pochopitelně těžce nesla ztrátu území s převahou polského obyvatelstva. Příležitost se naskytla v době mnichovské krize, kdy polské vojsko obsadilo Těšínsko.

Hlučínsko je oblast mezi Ostravou a Opavou po levé straně řeky Opavy. V roce 1742 ho musela Marie Terezie po prohrané válce přenechat spolu se známějším Kladskem Prusku. V této oblasti převažovali Češi, oni si však říkali Moravci. Většinou však uměli i německy, aspoň trochu, a další události způsobily, že to s jejich národností bylo nejasné. Hlučínsko bylo k našemu státu přičleněno v roce 1920, kupodivu proti vůli většiny obyvatel. Prý v Prusku žádný útisk necítili a řemeslníci tam vydělali více peněz. Většina obyvatel tam tehdy více nebo méně ovládala oba jazyky. Po Mnichovu byl ze Sudet vytvořen Sudetengau, Hlučínsko však bylo přičleněno v Říši a muži museli na frontu. Výsledek vidíte na následující fotce. Byla pořízena na hřbitově v Ludgeřovicích.

Možná přečtete, že většina padlých měla česká jména. Hlučínských občanů s českými jmény padlých v uniformě Wermachtu byly tisíce. Pak přišel odsun Němců. Na Hlučínsku byli Němci většinou ponecháni, prý proto, že Ostrava nutně potřebovala pracovní síly.

Abych skončil trochu veseleji, tak přidám, co mi vyprávěl jeden pamětník. Více jak před 50 lety pomáhal vyplňovat nějaké starší paní z Hlučínska formulář. Došli ke kolonce „národnost“. Paní mu řekla: „Napště si tam co chcetě, bo ja už 4 razy vekslovala.“ Taky mohu dodat, že se tam vyskytuje příjmení Neuschl. Slyšel jsem o jednom nositeli tohoto jména, který se prý podle politické situace četl Ne-uschl nebo Nojšl. Taky se vyprávělo o „průvodci“ na zámku v Kravařích, kde byla expozice věnovaná Ostravské operaci, což byla největší bitva 2SV svedená na našem území. Za minulého režimu tam prý musel za kvalifikovaného průvodce zaskočit místní pamětník a ve výkladu řekl: „Tu na mapě je postaveni vojsk před bitvú. To modre sú naši, to červené sú Ruši.“

Jen bych podotkl, že na okraji mnohých zemí je situace specifická, dosti odlišná od vnitrozemí. Proč by tak tomu nemělo být i u nás.

Autor: Ladislav Jílek | pátek 9.11.2018 20:54 | karma článku: 24.36 | přečteno: 541x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Příběh manželčina pradědečka

Jako poznámku ke vzniku našeho státu jsem zveřejnil blog o Těšínsku. Tak trochu s tím souvisí i příběh manželčina pradědečka.

11.11.2018 v 11:32 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 320 | Diskuse

Ladislav Jílek

K výročí vzniku našeho státu – Litoval Masaryk rozbití Rakouska?

Informaci, že Masaryk na konci života prohlásil před přáteli, že lituje toho, že rozbil Rakousko, jsem četl či slyšel již několikrát. Jelikož to nenapsal, je těžké to vyvracet či dokazovat.

6.11.2018 v 20:02 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 406 | Diskuse

Ladislav Jílek

K výročí vzniku našeho státu – Jaké bylo Rakousko?

Jsem starší ročník, pocházím z venkova a můj dědeček často vzpomínal na své mládí za Rakousko-Uherska a na 1.SV, kterou celou prožil na ruské frontě a poslední rok v nemocnicích, kde mu léčili zranění.

3.11.2018 v 19:50 | Karma článku: 28.45 | Přečteno: 712 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Michal Okrouhlík

Opět ta kauza

Opravdu je kauza čapího hnízda v době elektronické tak nečitelná? Proč to českou společnost stále zajímá a rozděluje?

13.11.2018 v 15:52 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 227 | Diskuse

Ivo Hnilica

41 let socialismu v Československu. Právě tolik dnů stačilo k jeho konci!

Všechno má svůj čas a ten k nám dorazil právě 17. listopadu 1989. Měníme zpětnou trasu od památníku na Vítkově. Jde se na Václavák! Organizátoři pochodu studentů zvolili správně jenom tam se dala zažehnout jiskra, burcující k činů

13.11.2018 v 15:17 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 144 | Diskuse

Jan Bartoň

Opozice chce hlasovat o nedůvěře aneb když SPD nevadí

Po odvysílání relace Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka o únosu Babiše mladšího na Krym se sešli lídři šesti opozičních stran a vyzvali premiéra Babiše k rezignaci. Požadují hlasování o nedůvěře vládě.

13.11.2018 v 14:32 | Karma článku: 32.98 | Přečteno: 1600 | Diskuse

Petr Štrompf

Jak moc je marod mladý Babiš?

Zmiňovat výbušnost vypátrání Babiše juniora dvěma investigativci je patrně zbytečné, protože petardy kritik všeho druhu už explodují napříč sociálními sítěmi.

13.11.2018 v 12:25 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Cui bono, zatím údajný únos Andreje Babiše jr. …?

Prý vybuchla bomba. Nevím, já to zatím vidím tak, že nějaký anonymní ohlašovatel oznámil údajné umístění bomby, která se zatím teprve hledá, aby se potvrdilo, případně vyvrátilo, že bomba vůbec existuje...

13.11.2018 v 11:37 | Karma článku: 44.31 | Přečteno: 4107 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 16.78 Průměrná čtenost 490
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.

Najdete na iDNES.cz