Tenkrát na Sibiři

11. 08. 2019 20:45:47
Dnes jsem si na Internetu přečetl článek o tom, jak ve 30. letech přivezla loď na Sibiř 8000 lidí a po několika měsících z nich bylo naživu jen 700. Vybavil se mi jiný příběh.

Zapsala ho dcera jednoho carského důstojníka, který se jmenoval Durov a po revoluci utekl s rodinou do Francie. Tam jeho jméno psali Durow nebo Duroff, tím už si nejsem jist. Jeho dcera tam vystudovala a působila v 70. letech jako kulturní atašé na francouzkém velvyslanectví v Moskvě. O svých zážitcích napsala knihu, ve které je mimo jiného i následující příběh.

Ve 30. letech sebrali jeptišky z jednoho kláštera. Nepředstavujme si náš klášter s hrstkou sester. V takovém ruském monastýru běžně žilo několik set sester, někdy i více než tisíc. I zde platí „Nas mnogo“. Toto množství odvezli vlakem na Sibiř a několik dnů pochodovali sestry se strážnými pěšky do tajgy. Tam je jednoho podzimního dne odpoledne nechali na pasece, strážní odjeli na koních a pochechtávali se: „Zimu tady nepřežijete.“ Sestry nanosily dřevo, pak se setmělo. Zapálily oheň a začaly se modlit. Po nějake době se ze tmy vynořilo několik mužů: „Jsme geologové, tábor máme několik kilometrů dále.“ vysvětlili. Když geologové vyslechli, jak se ty sestry tam dostaly, měli radu: „20 kilometrů dále je opuštěná vesnice. Přečkejte noc u ohně, ráno vás tam zavedem.“ To také splnili.

Vesnici lidé opustili asi před několika měsíci, na polích byla nesklizená úroda. Sestry se daly do úpravy domků, sklidily úrodu a zabydlely se.

Roky ubíhaly, sestry stárnuly a odcházely. Až se po létech objevili v blízkosti vesnice dřevorubci, kteří pokračovali v těžbě dřeva do hloubky tajgy. Byli překvapeni, že narazili na osídlenou vesnici. Sestry se od nich dověděly novinky. Například že zuřila 2. Světová válka, která naštěstí již před 10 roky skončila.

Dřevorubci si zprávu nenechali pro sebe a brzy se tam objevila milice. Asi o tom podali zprávu výše, protože tam přišli úřednici, kteří se měli postarat o placení daní objeveným kolchozem. Byli však lidští a sestrám řekli, že Stalin již nežije, že by se mohly pokusit o návrat do města, ze kterého byly vyhnány. Nejmladší sestra se tedy vypravila do Evropské části, kde žádala o povolení k návratu. Trvalo to dlouho, ale nakonec se jí to podařilo. Po několika týdnech se vrátila s povolením, že se mohou vrátit. A to rozdělilo sestry na dvě přibližně stejné části: Jedna se chtěla vráti, druhá ne. Ty sestry, které se nechtěly vráti k tomu měly důvod, který se jmenoval Míša. Míša byl medvěd, kterého našly v lese jako mládě, sestry se o něho postaraly a už u nich zůstal. Konal jim dobrou službu: Když šly do lesa na dřevo nebo na sběr lesních plodů, Míša šel s nimi a vlci se k nim neodvažovali. Sestry tvrdily, že Míša je už starý a nemocný a bylo by necitlivé ho opustit. Problém vyřešil Míša sám: Do rána pošel. Druhý den se sestry vydaly na cestu.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 11.8.2019 20:45 | karma článku: 27.85 | přečteno: 713x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Potíže se jmény

Vynikající blogerka Zdeňka Ortová tady nedávno zveřejnila radu, aby ten, kdo má příjmení Malý nedával synovi jméno Tomáš. To mi připomnělo podobné trable se jmény.

18.8.2019 v 20:39 | Karma článku: 19.44 | Přečteno: 557 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů – ještě ke kolejnicím

Ještě přidávám dodatek k mému nedávnému blogu z historie železnice. Po roce 1830, kdy Stephenson uvedl do provozu prvou železnici, začaly se budovat železnice i v dalších zemích.

17.8.2019 v 11:00 | Karma článku: 19.59 | Přečteno: 401 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů – železnice

Již slovo železnice ukazuje na souvislost s železem. Skutečně, rozvoj kolejové dopravy šel ruku v ruce s rozvojem zpracování kovů.

10.8.2019 v 18:58 | Karma článku: 22.76 | Přečteno: 365 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Vargulič

Čas, jenž děsí nás..

Bojíte se stárnutí, znepokojuje vás neúprosné plynutí času? Odstěhujte se na ostrov Sommaroy v severním Norsku, kde chtějí zrušit měření času a vyhlásit první bezčasovou zónu na světě. Hodinky s sebou neberte, zahoďte je do moře..

19.8.2019 v 8:15 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 91 | Diskuse

Patrik Juda

Hvězdná pěchota na iDNES aneb Svět se řítí do záhuby a to do dvanácti let!

Prožívají ekologický žal a organizují stávky. Je jim na nic a úzko z té klimatické krize, protože Svět se prý řítí do záhuby. Nemáme čas! Za vše má vinu Evropa! Gréta má smysl a musíme stávkovat! Nelétají a maturitu ještě nemají..

18.8.2019 v 12:05 | Karma článku: 42.25 | Přečteno: 1700 | Diskuse

Patrik Juda

Súdánec ubodal v Británii mladou ženu. Odmítla s ním sex.

Útoky nožem v Británii! Tolik ho její odmítnutí naštvalo, že se rozhodl jí dát lekci. Po patnácti bodnutích, což byla ta lekce zbyly z nože tři kusy. Vím, že umírám stihla ještě říci. Jedinou její provokací bylo, že jej odmítla...

18.8.2019 v 11:01 | Karma článku: 40.54 | Přečteno: 1722 | Diskuse

Vladimíra Frančáková

Osamělost?

Deníčku můj, přiznám se, že jsem ti původně chtěla vyprávět o tom, jakým způsobem rozeznávám lidi. Měla jsem totiž pocit, že jsem ten příhodný moment už propásla. Důvod je jasný. Jsem přece nevidomá.

18.8.2019 v 0:00 | Karma článku: 11.37 | Přečteno: 187 | Diskuse

M Korotvička

Kronika osamělého pijana

když Váš život zadupává pijan bez zábran a nikdo Vám nepomůže, jste na konci se silami.Žádáte jeho rodinu, prosíte u sousedů, voláte policie, a nic. Potom začnete psát aby jste vstoupili do jeho vidění života. A hledáte úlevu.

16.8.2019 v 21:34 | Karma článku: 6.91 | Přečteno: 252 | Diskuse
Počet článků 198 Celková karma 21.77 Průměrná čtenost 526
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.

Najdete na iDNES.cz