Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Tenkrát na Sibiři

11. 08. 2019 20:45:47
Dnes jsem si na Internetu přečetl článek o tom, jak ve 30. letech přivezla loď na Sibiř 8000 lidí a po několika měsících z nich bylo naživu jen 700. Vybavil se mi jiný příběh.

Zapsala ho dcera jednoho carského důstojníka, který se jmenoval Durov a po revoluci utekl s rodinou do Francie. Tam jeho jméno psali Durow nebo Duroff, tím už si nejsem jist. Jeho dcera tam vystudovala a působila v 70. letech jako kulturní atašé na francouzkém velvyslanectví v Moskvě. O svých zážitcích napsala knihu, ve které je mimo jiného i následující příběh.

Ve 30. letech sebrali jeptišky z jednoho kláštera. Nepředstavujme si náš klášter s hrstkou sester. V takovém ruském monastýru běžně žilo několik set sester, někdy i více než tisíc. I zde platí „Nas mnogo“. Toto množství odvezli vlakem na Sibiř a několik dnů pochodovali sestry se strážnými pěšky do tajgy. Tam je jednoho podzimního dne odpoledne nechali na pasece, strážní odjeli na koních a pochechtávali se: „Zimu tady nepřežijete.“ Sestry nanosily dřevo, pak se setmělo. Zapálily oheň a začaly se modlit. Po nějake době se ze tmy vynořilo několik mužů: „Jsme geologové, tábor máme několik kilometrů dále.“ vysvětlili. Když geologové vyslechli, jak se ty sestry tam dostaly, měli radu: „20 kilometrů dále je opuštěná vesnice. Přečkejte noc u ohně, ráno vás tam zavedem.“ To také splnili.

Vesnici lidé opustili asi před několika měsíci, na polích byla nesklizená úroda. Sestry se daly do úpravy domků, sklidily úrodu a zabydlely se.

Roky ubíhaly, sestry stárnuly a odcházely. Až se po létech objevili v blízkosti vesnice dřevorubci, kteří pokračovali v těžbě dřeva do hloubky tajgy. Byli překvapeni, že narazili na osídlenou vesnici. Sestry se od nich dověděly novinky. Například že zuřila 2. Světová válka, která naštěstí již před 10 roky skončila.

Dřevorubci si zprávu nenechali pro sebe a brzy se tam objevila milice. Asi o tom podali zprávu výše, protože tam přišli úřednici, kteří se měli postarat o placení daní objeveným kolchozem. Byli však lidští a sestrám řekli, že Stalin již nežije, že by se mohly pokusit o návrat do města, ze kterého byly vyhnány. Nejmladší sestra se tedy vypravila do Evropské části, kde žádala o povolení k návratu. Trvalo to dlouho, ale nakonec se jí to podařilo. Po několika týdnech se vrátila s povolením, že se mohou vrátit. A to rozdělilo sestry na dvě přibližně stejné části: Jedna se chtěla vráti, druhá ne. Ty sestry, které se nechtěly vráti k tomu měly důvod, který se jmenoval Míša. Míša byl medvěd, kterého našly v lese jako mládě, sestry se o něho postaraly a už u nich zůstal. Konal jim dobrou službu: Když šly do lesa na dřevo nebo na sběr lesních plodů, Míša šel s nimi a vlci se k nim neodvažovali. Sestry tvrdily, že Míša je už starý a nemocný a bylo by necitlivé ho opustit. Problém vyřešil Míša sám: Do rána pošel. Druhý den se sestry vydaly na cestu.

Autor: Ladislav Jílek | neděle 11.8.2019 20:45 | karma článku: 27.98 | přečteno: 747x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Lískové oříšky

Letos byla slušná úroda lískových oříšků. Udělal jsem si tedy výpravu na kraj města, kde není problém najít lískové keře.

8.12.2019 v 21:28 | Karma článku: 20.71 | Přečteno: 405 | Diskuse

Ladislav Jílek

Zklamaní

Překvapivě mnoho našich spoluobčanů říká, že je zklamáno vývojem situace u nás. Kompetentní lidé se nevyjadřují, pokusím se tedy nad tím zamyslet sám.

19.11.2019 v 17:19 | Karma článku: 22.68 | Přečteno: 620 | Diskuse

Ladislav Jílek

Projít se po červeném koberci

Po tom touží mnoho lidí a málo komu se to podaří. Já jsem se rohodl jít na to od lesa. Ovšem ne od jehličnatého. V jehličnatém kůrovcem napadeném lese mám smíšené pocity. V listnaném nebo smíšeném lese smíšené pocity nemám.

27.10.2019 v 21:18 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 129 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 614 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Tichý(Bnj)

Jasné přesvědčení, žádné pochybnosti

Člověk je omezen nejen svými smysly, ale i svou myslí. Mysl dokáže neuvěřitelné věci. Může leccos vymyslet, může se zahltit myšlenkami, a to jak pozitivními, tak negativními.

11.12.2019 v 16:49 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 81 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně

Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.

10.12.2019 v 9:04 | Karma článku: 44.70 | Přečteno: 9181 | Diskuse

Tien Tran Tat

Já a mé první Vánoce

Kdy jsem si uvědomil, že jsem v něčem jiný? Nejspíš ten den o Vánocích, před 22 lety. Je obyčejný večer, hrál jsem si s legem a díval jsem se na pohádky. Pak jsem se šel podívat za okno a viděl jsem jak venku sněží.

10.12.2019 v 8:47 | Karma článku: 29.29 | Přečteno: 852 | Diskuse

Jana Klenorová

Tanec pro Převozníka

„Lásku?“ Převozník se málem polil „a na to jsi přišel jak?“ ... „Láska je přece ve všem, co já dělám!“

9.12.2019 v 18:42 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 189 | Diskuse

Anna Novacek

Nemáš prachy? Oslepneš...

Syn se vrátil od očního lékaře s diagnózou, jejíž název jsem nikdy předtím neslyšela. Obrátila jsem se tedy na Google. To, co jsem našla, mě vůbec nepotěšilo, a další šok mě čekal ve chvíli, kdy jsem klikla na ceník zákroků.

8.12.2019 v 15:16 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 208 Celková karma 18.83 Průměrná čtenost 533
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.

Najdete na iDNES.cz