Pondělí 25. května 2020, svátek má Viola
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 25. května 2020 Viola

Vzpomínky na válku – partyzáni

18. 05. 2020 16:00:10
V lesích na Vysočině se ukrývali partyzáni. Jeden oddíl byl v lesích za naší vesnicí. My jsme bydleli ve skupině domů stranou vesnice, kousek od toho lesa.

Partyzáni se občas u nás objevili. Přišli večer po setmění v čele se svým ruským velitelem. Jeden zůstal hlídat venku, ostatní šli dovnitř, sedli si ke stolu a řekli mamince, ať jim dá jídlo. Někdy si po jídle dali hlavy na stůl a prospali se. Pak odešli nazpět do lesa.

Samozřejmě Němci o partyzánech v lese věděli, poučili obyvatele, jak se mají chovat. Ke strýcovi, k tomu, který na konci války ukrýval tři cizince, pověsili na strom kus kolejnice a kladivo, aby se tam vyhlásil alarm, kdyby se objevili partyzáni. V noci občas kolem nás projela hlídka, což byla skupina Vlasovců a velitelem byl sudetský Němec, který uměl trochu česky. Jednou viděli, že se u nás svítí, kolem zatemnění na oknech probleskovalo světlo. Neváhali a vtrhli k nám. Zjistili, že se nám telí kráva.

Asi půl kilometru od nás bydlela tatínkova sestřenice, která byla asi o 15 let starší. Její muž J. G. byl za první světové války zajat na ruské frontě. Rusi si s českými zajatci nedělali problém, věděli, že neutečou. Dali ho tedy k jednomu statkářovi, aby u něho pracoval na polích. Po nějaké době, když zjistili, že umí číst a psát a že se už domluví rusky, dali mu i nějakou funkci, ale již přesně nevím jakou. Sám si přibral ještě jednu funkci: Žil s nějakou Ruskou a měl s ní syna Alexandra. Později J. G. vstoupil do našich legií a vrátil se domů. Zde se řádně oženil s tou otcovou starší sestřenicí. Jednoho dne už za 2. Světové války k nim přišli dva partyzáni, byli to bratři L. z vesnice vzdálené asi 5 km. Řekli, že přišli zastřelit J. G. Jeho žena a děti začali plakat a prosit. Partyzáni se nechali uprosit a odešli. V zápětí se však vrátili, že by to velitel bral jako nesplnění rozkazu. Vyvedli J. G. na dvůr a tam ho zastřelili. Důvod, čím se měl J. G. provinit, mu neřekli. Lidé nacházeli různé možné důvody: J. G. byl upovídaný. V hospodě vykládal, že v lese za nimi jsou partyzáni a rád zveličoval. Druhým důvodem mohli být jeho antikomunistické postoje, které byly u legionářů časté. Dalším důvodem mohlo být i pouhé členství v legiích, legionáři bojovali přeci proti bolševikům. Někteří říkali, že ten velitel mohl být syn J. G., kterého zplodil při svém pobytu v Rusku. Ten velitel se totiž taky jmenoval Alexandr. Toto jméno je však v Rusku velmi rozšířené, musela by to být moc veliká náhoda.

Na počátku 50. let byli někdejší partyzáni bratři L. velmi nespokojeni s vývojem u nás. Zakládali další partyzánský oddíl, který měl bojovat proti komunistům. Byli však dopadeni dříve, než začali. Jednoho z těch dvou bratrů chytli po krátké přestřelce v sousední vesnici myslím v roce 1952. Jejich další osud neznám.

Zpět do doby války. Partyzáni podminovali trať asi 5 km od naší vesnice. Věděli, kdy bude projíždět nákladní vlak převážející dodávku pro armádu. Ovšem lokomotiva tenkrát před sebou tlačila prázdný vagón. Tak byl zničen tento vagón. Ve vlaku byl ozbrojený doprovod. Okamžitě začali střílet po lidech, které viděli v okolí hlavně na polích. Několik jich zabili. Mezi nimi i jednoho udavače, který tam náhodou byl.

Po této akci se partyzáni rozhodli přemístit. Odpoledne přišel hajný za mým strýcem a řekl mu, že večer má vzít koně a vůz a přijet na udané místo v lese. Hajný byl ve styku s těmi partyzány. Strýce zvolil proto, že strýc s tetou ještě neměli děti, ty se jim narodily až po válce. Strýc převezl partyzánům vybavení o 10-12 km dál a ráno se šťastně vrátil domů. Strýc říkal, že v životě neměl více strachu, jak při této akci. O akci kromě hajného však nikdo nevěděl, tak byla šance, že to vyjde. Němci měli informátora asi v každé vesnici.

V naší vesnici byl informátorem místní řezník. Získali ho tak, že ho zadrželi, poněvadž dělal sedlákům černé porážky. Tenkrát se musela všechna prasata dávat na jatka. Domácí porážka vyžadovala složité povolení. Obcházelo se to tak, že se prase zabilo tajně v noci. A tomu řezníkovi dali na gestapu na výběr: Jít do koncentráku nebo dělat donašeče. Nechtěl bych stát před takovou volbou. Po válce tento řezník vstoupil do revolučních gard a účastnil se odsunu sudetských Němců. Nevím, jestli při divoké fázi nebo při organizované fázi zabil v Poličce dva německé kluky. Tento případ jsem viděl před nějakou dobou popsaný v jednom časopise. Roky se nemluvilo o aktech msty při odsunu Němců, dnes se to dohání.

Tím jsem se vypsal ze všech vzpomínek na válku, které jsem v mládí slyšel především od svých rodičů.

Autor: Ladislav Jílek | pondělí 18.5.2020 16:00 | karma článku: 23.70 | přečteno: 750x

Další články blogera

Ladislav Jílek

Vážně hrozí komunálním politikům takové nebezpečí?

Mně se to nezdá. Nejde přeci o tak závažnou věc. Trest smrti, pokud se uděluje, tak až po řádném zvážení.

20.5.2020 v 17:56 | Karma článku: 19.23 | Přečteno: 414 | Diskuse

Ladislav Jílek

Četl jsem jeden zajímavý příběh z války

Tento příběh se odehrál na východě Polska a byl zveřejněn dlouho po skončení války. Vyprávěla ho jedna řeholnice a přetiskly ho nějaké polské časopisy.

19.5.2020 v 14:43 | Karma článku: 31.00 | Přečteno: 939 | Diskuse

Ladislav Jílek

Ještě jeden pravdivý příběh

Vzpomínky na konec války, které jsem tady zveřejnil, byly příznivě přijaté. Přidám tedy ještě jeden příběh, se kterým jsem měl možnost se seznámit.

14.5.2020 v 22:30 | Karma článku: 30.93 | Přečteno: 943 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vít Olmer

Pro blázny není kam plivnout

Ukázkové jarní slunečné ráno, na balkonu jsem se posadil na rotoped. Těšil jsem se, jak při důstojném šlapání, úměrném věku, si budu přemítat o životě, bilancovat. Na zábradlí seděla straka a s ironií mě pozorovala.

23.5.2020 v 12:21 | Karma článku: 27.05 | Přečteno: 1014 | Diskuse

František Matějka

Rezignuji na post předsedy strany. Je čas udělat další krok na cestě

Vážení čtenáři, přátelé, mnozí z vás mě podporují a spolupracují se mnou už dlouhé roky. Je čas seznámit vás s novou etapou mé cesty. Rozhodl jsem se udělat další krok, který je logickým vyústěním dosavadní práce.

23.5.2020 v 10:52 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 416 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Šťastný člověk

Štěstí si každý můžeme představovat jinak. Pro někoho je štěstí, když najde na chodníku stovku. Jiný za štěstí považuje výhru ve Sportce. Další... Každý máme svou představu.

22.5.2020 v 19:10 | Karma článku: 17.24 | Přečteno: 189 | Diskuse

Barbora Turazová

Deník zhrzené ženy

5 fází smutku a 50 odstínů šílenství ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​ ​

21.5.2020 v 11:57 | Karma článku: 38.76 | Přečteno: 11109 | Diskuse

Eliška Anna Kubičková

Tajemný balíček

Poněkud opožděně jsem zaregistrovala, že mi přišla na telefon zpráva od populárního odesílatele jménem Zásilkovna.

20.5.2020 v 20:17 | Karma článku: 10.34 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 241 Celková karma 21.62 Průměrná čtenost 549
Žiji v Ostravě, povoláním hutník, narozen 1943, katolík - dost důvodu pro to, abyste mne nečetli.

Najdete na iDNES.cz