Výročí dvou bitev
V květnu 1645 přitáhlo k Brnu švédské vojsko pod vedením generála Torstensona. Švédský velitel věděl, že v Brně je jen malá posádky a navíc má nedostatek střelného prachu, nabídl proto Brnu čestnou kapitulaci. Byl překvapen odmítnutím. Začal tedy město dobývat a byl opět překvapen houževnatostí obrany. Když se mu podařilo 17. července rozstřílet bašty na Špilberku, přišla průtrž mračen a rychlá povodeň zatopila švédské zákopy. Generální útok zahájili Švédové 15. srpna. Podle pověsti generál slíbil vojákům, jejichž bojová morálka nebyly moc dobrá (mnozí švédští vojáci dezertovali), že pokud hradby nepadnou do poledne, útok skončí. Skutečně se na několika místech dařilo Švédům dostat se na hradby. Obránci v 11 hodin viděli, že je bitva prohraná. V tom začalo zvonit na Petrově poledne a švédští vojáci to zabalili. Podle jedné verze zvoník, který viděl, že bitva je prohraná, si chtěl naposledy zazvonit, proto zvonil poledne již v 11 hodin. Podle jiné verze někteří Brňané věděli, co slíbil velitel vojákům. A to, že zvonili poledne v 11 hodin, byla válečná lest. Podle historiků se podařilo vojáky, kteří se dostali přes hradby zabít a bojovalo se až do večera. Večer Torstenson požádal o vydání těl mrtvých švédských vojáků. Ráno mu je dali. Všichni mrtví vojáci byli umyti, byli oblečeni do pohřebních rubášů a uloženi v dobrých rakvích. Z toho Torstenson usoudil, že obránci města jsou v dobré kondici a odtáhl. Ve skutečnosti byli obránci se zásobami i se silami na nule. Na paměť této události se 15. srpna na Petrově zvoní poledne v 11 hodin.
K bitvě u Varšavy došlo poté, co se Rudé armádě podařilo porazit „bílé“ a v roce 1920 pokračovala směrem na Varšavu s cílem podnítit socialistickou revoluci v Evropě. Konkrétně počítali se silným levicovými silami v Maďarsku, Německu a Francii. V létě 1920 stanula Rudá armáda pod velením Tuchačevského před Varšavou. Polská armáda byla několikanásobně slabší a navíc byla špatně vyzbrojená. Československo se jí snažilo dodat zbraně, vlaky však byly v Ostravě zastaveny. Mezi nádražáky převládalo levicové smýšlení, proto vlaky nepustili dál. Pouze prošla vojenská pomoc z Maďarska, kterou převezly vlaky přes Slovensko. Některé polské jednotky tehdy neměly pušky, vojáci dostali kosy. Jak za husitů. Z Varšavy odešli všichni diplomaté. Zůstal tam pouze britský vyslanec a papežský nuncius.
Rudoarmějci zahájili útok 12. srpna a postupovali ve všech směrech. Dne 14. srpna jednotka složená ze skautů a gymnazistů vyrazila pod Ossovem k protiútoku. V jejím čele běžel kněz Skorunka. Neměl zbraň, v ruce držel zvednutý kříž. Rudí se dali na útěk, ačkoliv měli přesilu. V noci na 15. srpna mezi vesnicemi Wólka Radzymińska a Móstki Wólczańskie zaútočila jednotka pod vedením poručíka Stefana Pogonowského. I zde se rudí dali na zběsilý úprk. Toho dne skončil taky boj o město Nasielsk. Podařilo se ho ubránit, i když bylo celé zničené. A do třetice se dne 15. srpna podařilo vytlačit rudé z města Radziminu. Tím se karta obrátila a střední Evropa byla prozatím uchráněna od experimentu s komunizmem. Tato bitva s nečekaným výsledkem, je často označovaná jako „Zázrak na Visle“. Je možné očekávat i „zázrak na Dněpru“?
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část II - Kolonie
Vzpomínám si, že v padesátých letech minulého století mnoho lidí na argument, že ve Francii, Velká Británii či jiné západoevropské zemi mají vysokou životní úroveň, odpovídal: „Díky koloniím mají vysokou životní úroveň.“
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část I - Války
Již mnohokrát se stalo, že někdo přišel s novou myšlenkou, která chytla. Všem lidem bylo jasné, že to je ono, nadchli se pro ni, realizovali ji – a nakonec se ukázalo, že to nefunguje.
Ladislav Jílek
Poznámky k eutanazii
Vím, že většina lidí má vyhraněný názor na dobrovolné ukončení života. Pokud někdo na toto téma ještě chce vést úvahy, doporučuji zvážit níže uvedená fakta.
Ladislav Jílek
Něco k huti Liberty
My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.
Ladislav Jílek
I já se vyjadřuji k Benešovi
Několik blogerů v souvislosti s datem 15. března se vyjádřilo k prezidentovi Edvardu Benešovi. Většinou ho hodnotili spíše negativně. Přidám svůj pohled.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Prodej chaty, Mezihoří
Blatno - Mezihoří, okres Chomutov
3 200 000 Kč
- Počet článků 421
- Celková karma 18,38
- Průměrná čtenost 521x