Problémy s kalendářem

Již v antické době věděli, že rok trvá 365,25 dne. Julius Caesar proto od roku 45 před Kr. zavedl Juliánský kalendář, podle kterého měl rok 365 dnů a každý čtvrtý rok měl 366 dnů, byl přestupný.

Zhruba o 1500 let později astronomové věděli, že rok má délku nikoliv 365,25 ale „jen“ 365,2422 dne, Těch 0,2422 je trochu méně než jedna čtvrtina. Vypočetli, že každých 128 let by neměl být přestupný rok, i když je letopočet dělitelný čtyřmi.

V roce 1575 předložil italský lékař a astronom Luigi Giglio papeži Řehořovi XIII. návrh reformy kalendáře. Poukazoval na to, že od zavedení kalendáře se následkem chyby v délce roku posunulo datům velikonoc, které původně měly být vždy po prvém jarním úplňku. Tak to bylo stanoveno na prvém Nicejském koncilu roku 325. Teď už zdaleka nejsou hned po prvém jarním úplňku, protože od zavedení kalendáře byl desetkrát přestupný rok, když být neměl. Navrhl proto kalendář posunout o deset dnů dopředu a pro budoucnost navrhl algoritmus pro určování, kdy má být přestupný rok a kdy ne. Papež návrh nechal přezkoumat dalším odborníkům a po jejich kladném vyjádření vydal bulu, která nařizovala, že po 4. říjnu 1582 bude následovat 15. říjen.

Zde malá odbočka: Terezie z Avily, velká španělská reformátorka, zemřela právě 4. října 1582 a pohřeb měla následující den 15. října.

Úpravu přijaly katolické země. V protestantských zemích se proti přijetí mnozí postavili, říkali, že papež je Antikrist a takto chce přimět lidi, aby se modlili v nesprávné době. Nakonec protestantské země úpravu po čase přijaly, prý však na nátlak obchodníků, kteří měli potíže s dohadováním termínů dodávek zboží z Bavorska, které bylo katolické.

Pravoslavné země úpravu odmítly. Rusko ji přijalo až po revoluci. Ovšem pravoslavná církev nový kalendář odmítla, protože pochází od papeže. V pravoslavných zemích je u vchodu do kostela program bohoslužeb podle církevního a podle občanského kalendáře.

Teď to vypadá nadějně: Cařihradský patriarcha Bartolomeo (hlava všech pravoslavných) je nakloněn dohodě ohledně přijetí kalendáře. Ovšem je otázka, zda svůj postoj prosadí, protože pravoslavnou církev dnes rozděluje postoj k válce na Ukrajině. Patriarcha Bartolomeo se odvážil kritizovat moskevského patriarchu Kirila za výrok, že ruští vojáci, kteří na Ukrajině padnou, půjdou přímo do nebe.

Postoj patriarchy Batolomea ukazuje úryvek z tohoto rozhovoru:

Vaše Svatosti, co nám můžete říci o tomto společném závazku?

Ekumenický koncil (nicejský - pozn. red.) byl velmi důležitý pro stanovení obsahu naší křesťanské víry, ale také pro stanovení data Velikonoc, způsobu a doby jejich slavení. Bohužel jsme je společně neslavili již mnoho let, mnoho století. V souvislosti s tímto výročím je tedy cílem našeho společného úsilí s papežem najít řešení. Možná teď není čas na podrobnosti, ale chci zdůraznit, že na pravoslavné i katolické straně existuje dobrý úmysl konečně stanovit společné datum oslavy Kristova zmrtvýchvstání. Doufejme, že tentokrát dosáhneme dobrého výsledku.

Jak vidíte naději na mír tváří v tvář ničivé válce na Ukrajině?

Tuto válku nelze nijak ospravedlnit. Nedávno jsem o tom mluvil, když jsem byl v Anglii. Mluvil jsem tvrdě, ale musel jsem tak učinit ve jménu naší křesťanské víry i mimo ni. Zdá se mi, že všichni lidé, kteří mají spravedlivý pohled na věc, nemohou tuto válku neodsoudit. Sám papež chce celý svět přimět k míru. V jednom ze svých poselství ke Světovému dni míru před několika lety papež řekl, že nelze nastolit mír bez spravedlnosti. To platí vždy a ve svých homiliích opakuji tato poselství papeže Františka a všech dalších papežů, jejichž obsah je velmi moudrý. odkaz zde

Kyjevský patriarcha Epifanij šel ještě dál: nechal na vůli jednotlivých popů, aby letošní vánoce slavili buďto 25. prosince nebo 6. ledna. Ukrajinská vláda dokonce 25. prosinec vyhlásila za státní svátek. Na Ukrajině je nezanedbatelný počet řeckých katolíků, kteří vánoce slaví podle gregoriánského kalendáře.

Ptal jsem se jedné Ukrajinky, která žije u nás, kdy bude slavit vánoce. Řekla mi, že 6. ledna a podala vysvětlení:

„Dárky nakoupím ve výprodeji.“

Ti astronomové, kteří před více jak pěti sty roky vypočetli délku roku a navrhli úpravu kalendáře, by se divili, jaké překážky se staví do cesty všeobecnému přijetí jejich návrhu.