Jilm
Pracoval sice na jiném oddělení, oba jsme však pocházeli z vesnice (on ze Slovácka, já z Vysočiny) a chodili jsme zpívat do stejného chrámového sboru. Byli jsme přátelé. Václav měl básnického ducha, byl velmi citlivý a každý silnější podnět převtěloval do básně, které přepisoval se šesti průklepy na psacím stroji (je tomu více jak 40 let, počítače nebyly) a rozesílal je kamarádům. Občas mu nějaká básnička vyšla v závodním časopise, nevím, že by mu něco otiskli i jinde.
Náhle Václava zasáhla rána: jeho žena vážně onemocněla. Přišla k lékaři pozdě, nádor sice vyoperovali, ale její stav se zhoršoval. Trvalo to několik měsíců a pak konec. To Václava srazilo do kolen. „Lkal jsem jak holubice,“ stálo v jedné básni, kterou tehdy napsal. V této situaci jsme se dohodli, že ho zavezu na návštěvu k jeho přátelům na Českomoravské vysočině. Václav totiž neřídil auto. Jeli jsme k mým rodičům, kde jsme se ubytovali. Další den jsme navštívili Starou Říši u Jihlavy, kde žilo několik potomků Josefa Floriána, překladatele a vydavatele, který zemřel v roce 1941. Většina jeho dětí se věnovala malování. Maloval i Floriánova dcera Marie. Ta byla provdaná za Ottu Stritzka, který taky maloval. Přítomna byla i jejich dcera Juliána, provdaná za básníka Ivana JIrouse zvaného Magor, který však byl zrovna ve vězení. Václav předal Juliáně hrst papírů se svými básněmi. Ta je hned přečetla a pochválila. Navštívili jsme ještě Jana, Metoděje a Gabriela Floriánovi. Jan a Metoděj malovali, Gabriel byl dělník a zajímal se o astronomii a další vědy. Druhý den jsme jeli do Petrkova u Havlíčkova Brodu, kde jsme navštívili syny básníka Bohumila Reynka Jiřího a Daniela. Všichni věděli, jak těžké období Václav prožívá a všichni se snažili v něm probudit chuť do dalšího života.
Když jsme byli u mých rodičů, Václav si s nimi popovídal, patrně mu připomínali jeho zesnulé rodiče. Pak se prošel po zahradě a zaujal ho strom. „Co to je?“ ptal se, - „Jilm,“ odpověděl jsem. Václav pocházel z vinařské oblasti na Slovácku, tam jilmy nerostou a neznal je. Jilm obcházel a prohlížel zprava i zleva. Po návratu napsal báseň o mém otci a přirovnal ho k tomu jilmu. Pevně stál a v bouřích a vichřici chránil rodnou usedlost, tak nějak to v ní stálo. Mne na tom udivila jedna věc: Otcův otec, tedy můj dědeček, ten jilm zasadil, když se narodil můj otec.
Uplynulo více jak deset let. Jilm začal schnout a otcovi taky ubývaly síly. Další rok jilm uschnul, poněvadž se rozšířila nemoc zvaná grafióza a na ni zahynuly všechny jilmy v širokém okolí. A také tatínek v tom roce zemřel. Bratr strom skácel a nechal z něho vyrobit nábytek do kuchyně a jídelny. Strom to byl mohutný, byly z něho skříňky i velký stůl, protože bratr měl hodně dětí. Vždy, když tam přijedu, tak si my čtyři sourozenci, kteří ještě žijeme, spolu s dalšími potomky, sedneme kolem toho stolu, popovídáme si a já si vždy na tu báseň (kterou jsem při stěhování ztratil) vzpomenu.
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část III – Revoluce
Když jsem studoval za minulého režimu, říkali nám ve škole, že revoluce jsou lokomotivami dějin. I mnoho nekomunistických historiků vyzvedá revoluce. Oprávněně?
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část II - Kolonie
Vzpomínám si, že v padesátých letech minulého století mnoho lidí na argument, že ve Francii, Velká Británii či jiné západoevropské zemi mají vysokou životní úroveň, odpovídal: „Díky koloniím mají vysokou životní úroveň.“
Ladislav Jílek
Všem bylo jasné, že to musí fungovat – a ono nic, část I - Války
Již mnohokrát se stalo, že někdo přišel s novou myšlenkou, která chytla. Všem lidem bylo jasné, že to je ono, nadchli se pro ni, realizovali ji – a nakonec se ukázalo, že to nefunguje.
Ladislav Jílek
Poznámky k eutanazii
Vím, že většina lidí má vyhraněný názor na dobrovolné ukončení života. Pokud někdo na toto téma ještě chce vést úvahy, doporučuji zvážit níže uvedená fakta.
Ladislav Jílek
Něco k huti Liberty
My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
ANO chce odložit korespondenční volbu na dobu po volbách v příštím roce
Poslanci se přeli o zavedení korespondenční volby pro české občany v zahraničí. Sněmovnu ve čtvrtek...
ANALÝZA: Putin zase budí přízrak atomovek. Co tím sleduje právě teď
Premium Kreml s výslovným odvoláním na nedávné komentáře západních vůdců týkající se války na Ukrajině...
Operace Vrbětice: divné náhody a záhady. Jakou roli hrál majitel firmy
Premium Třetí díl seriálu MF DNES popisuje podivné jednání šéfa firmy Imex Group, Petra Bernatíka, která...
Zavřené školy, letiště i banky. Argentinu zasáhla generální stávka
Odbory v Argentině organizují generální stávku. Protestují proti úsporným opatřením a dalším...
- Počet článků 422
- Celková karma 18,27
- Průměrná čtenost 520x