Mě by ty Čermákoviny tak nevadili, kdyby je necpal do rubriky Věda. To mě vytáčí. Toho se týká jediná výtka tohoto blogu - proč není v rubrice Věda? Kdo to má hledat mezi marasmem ostatních většinou nesmyslných až lživých blogů?

Také se divím, že tento článek není v rubrice věda, a považuji to za škodu.

Myslím si, že původně tam byl, ale až dodatečně byl přesunut do rubriky ostatní. V tomto se však mohu mýlit. Matně si však pamatuji, že původně byl v rubrice věda.

Máte karmu a kdybych mohla, dostanete dvě. Tu druhou za to, že jste uvedl jednu Čermákovinu na pravou míru.

Velmi zajímavý článek pane J9lku - děkuji za doplnění vědomostí!

Kdo umi umi, a kdo neumi pise bez otevreni diskuse. Dnes opravdu neni problem dohedat pravdu na netu. A te se se nekteri boji.

Zajímavé..

Někde jsem četl, že Egypťané vyráběli dýky a pod. z meteorického železa. K všelijakému pohonu se používal žentour, poháněný nějakým zvířetem. Co tam zapřahali v Indii, nevím. Krávu asi sotva.

Ano, v pyramidách byly nalezeny i předměty z meteoritického železa. Meteoritické železo se však pozná: obsahuje hodně niklu a trochu kobaltu. Jestli v Indii používali žentoury, to nevím.

Díky za zajímavý a fundovaně napsaný článek.

Ještě jedna "záhada": Někde jsem kdysi četl, že když Španělé přišli do Jižní Ameriky, tak je nějaký národ či kmen překvapil tím, že měli bronzové zbraně, které byly tak tvrdé, že jimi Španělům odolávali. Těmi bronzovými zbraněmi, asi meči, sekerkami atd., jim prý napáchali mnoho škod. Dle toho zdroje to pro Španěly byla záhada a nepřišli ani později na to, jak ten kmen či národ tyto zbraně vyráběl. Pak se prý umění dělat takovou bronz vytratilo. Četl jsem o tom již dávno (v 80. letech minulého století), už si to nepamatuji přesně ani si nepamatuji zdroj. Nebyl to však žádný vědecký ani technický zdroj. Takže se možná jedná jen o jakousi nafouklou příhodu ne-li o smyšlenku.

Byl bych moc rád, kdybyste mi odpověděl, zda o tom něco víte a co si o tom myslíte. Nejsem odborník na hutnictví a stačí mi jen stručná odpověď.

Aztékové v dnešním Mexiku a Inkové v Peru vyráběli bronz. Nejčastějšími výrobky byly u nich šperky, sošky a podobně. Nástroje a zbraně vyráběli v malém množství. Mnohé technologie, které znali se shodovaly se postupy používanými ve starém světě. Například vyráběly zvonky metodou výtavného modelu, tedy tak, že zvonek prvně udělali z vosku, zasypali pískem a při ohřevu se vosk vytavil a do vzniklé dutiny se nalil roztavený bronz. Některé kmeny žijící v oblasti velkých jezer uměli vyrobit měď, nikoliv však bronz. O tvdém bronzu vyráběném Indiány jsem však nic nečetl.

Vedou se diskuze, zda v Číně sami objevili výrobu kovů, nebo zda se tam tyto znalosti dostali z Blízkého a Středního východu. V Číně začali vyrábět měď a bronzu cca 2000 let př. n. l., na Středním východě mnohem dříve. Podobně v Indii, archeologové si tam nejsou jisti, kdy přesně tam začala výroba kovů, ale bylo to později. Někteří poukazují na to, že Indiáni to objevili sami, že to mohli objevit i Číňané a Indové.

Karma a díky, pane Jílku. On pan Čermák páše blogy v zásadě jen o tom, o čem neví nic,ale domněnek, těch vykydne mnoho. A za chvíli přijde a pochválí vás za reklamu jeho blogu. Víc neumí.

Jo, a je rychlej jak fretka, ale nediskutujte s ním, je to ztráta času a sil.

Děkuji za připomenutí mého článku i za zajímavé názory, a to včetně na upozornění na další zajímavou záhadu

"U těch sloupů v Indii je nevyjasněná jediná věc: jak je vykovali. Ve staré Indii neznali vodní kolo, to je naučili používat až Portugalci v 16. století"

Ale sloup v Dílí nemá žádný vysoký obsah fosforu, ale jen pouhých 0,114 procenta. Uhlíku je tam 0,080 procent, křemíku 0,046 a síry 0,006 procenta. Z 99,72 procent je to čisté železo.

Proc neotevrete diskusi, aby se dalo diskutovat pod vasim clankem? To se bojite, ze byste nebyl schopen vase myslenky ubranit?