Díky pražskému povstání a díky tomu, jak to se postupně vyvinulo (barikády, eliminace německých bombardérů, jednání ČNR s Němci a Američany) zůstala Praha ušetřená masivního bombardování a zachovala se nám v podobě, jak ji známe dnes. Též byla Praha ušetřena mnohonásobku civilních obětí, u kterých by jinak Němci neváhali, ba asi i gustem by si tím zchladili žáhu nad nepřízní vlastního osudu ve srovnání s náhle lepšími vyhlídkami nevděčných slovanských podlidí.

Skoro se obávám, že Stalin potřeboval ve svém politickém plánu zničenou Prahu, desítky až stovky tisíc mrtvých Pražanů a proto i navěky vybuchlou nenávist Čechů vůči Němcům (rozděluj a panuj) a Američany poslušně stojící u Rokycan - a mrzelo, ho, že té jeho alternativě ti zpovykaní a nedočkaví Pražané v čele s ČNR zabránili. Však se jim pak všem jednotlivě mstil...

Vážně 5. května ještě toto všechno chtěli Němci podniknout?

1) Nacisti uvažovali, že učiní Prahu a Čechy a Rakousko centrem dalšího odporu.

2) Protihitlerovká koalice se rozpadala, hrozilo vypuknutí třetí světové.

3) Není jisté, že wehrmacht v Česku usiloval jenom pouze o přechod k Amíkům, Hitlerův příkaz zněl, pomoci Berlínu,

A tomu všemu zabránilo květnové povstání českého lidu. Ten rozhodl, jak bude vypadat poválečný svět.

Občas se s vámi dá i souhlasit!