Vzacny pocteni...jakoby prispevek nemel zajem me, ctenari, myslet si to ci ono, ale jen nahlédnout do te doby. Výsledek události jenž je porad s námi.

Díky za moc zajímavé a věcné příběhy.

Dobrý den. Děkuji za zajímavý blog. Sám jsem se narodil nějakých 40 po válce, takže vzpomínky na WWII mám jen přeneseně od své, bohužel již zesnulé babičky. Vzpomínky pamětníků jsou velice důležité zvláště pro mladší generaci. Možná byste mohl zkontaktovat Paměť národa, respektive Post Bellum, kteří se zabývají archivací vzpomínek pamětníků. Každopádně, ještě jednou dík Vám.

Děkuji za milá slova. Post Belum vyžaduje k zachycenému vyprávění přiložit fotografii vyprávěče a aby část vprávění byla nahrána na mg. pásek, tedy aby byl zachycený hlas vyprávějícího a tento poslední požadavek nemohu splnit.

Na jaře 1945 poblíž hradu Bouzov operovala partyzánská skupina složená převážně ze sovětských vojáků. Místní lidé se jich dost báli, protože partyzáni rádi navštěvovali místní lidi a chtěli jídlo a hlavně pití. O jiné jejich činnosti se moc nevědělo. Mezi Bouzovem a Javoříčkem byla hájovna ve které žil německý hajný se ženou a dvěma dětmi. Hrdinní partyzáni hájovnu navštívili když muž nebyl doma, zastřelili ženu i s ročním a tříletým děckem a hájovnu zapálili. zastřelili i jednoho z hasičů, kteří přijeli požár hasit. 5. května obklíčili němečtí vojáci Javoříčko, které zapálili a 38 mužů zastřelil. Po partyzánech ale nebylo ani vidu ani slechu.

Ne partyzani , ale jeden ozraly partizan - pravdou je ze nebyl potrestán....

Zajímavé. A jak to bylo s tím řezníkem dál? Vstoupil do KSČ a stal se okresním tajemníkem? Jeho syn zprivatizoval po roce 1989 nějakou továrnu a jeho vnuk je dnes za vodou?

Ten řezník po válce pracoval na jatkách a nedožil se vysokého věku, myslím, že se nedožil důchodu. Osudy jeho děti neznám, od 18 let žiji v Ostravě.

Já to čtu rád. A odmalička jsem chtěl hodně vědět. Prarodiče ale o válce moc mluvit nechtěli.

Pane JIlku, podle odezvy v diskuzi usuzuji, ze mnohe mlade jiz ty histokry z valky nezajimaji. Skoda, znalost historie nam napomaha vyvarovat se opakovani jejich spatnych stranek.

Pomerne nedavno jsme se pri veceri dostali k rozhovorum o tom, co jsem jako dite zazil behem valky. Prekvapilo mne, s jakym uzasem a pozornosti to vnoucata sledovala. Pak mne jeste pozadala, abych prisel do skoly na hodinu rozhovoru s predky. Se zadostiucinenim konstatuji, ze zaci se velmi zajimali o valecne udalosti, vcetne historickych a zemepisnych udaju, Presentace dvou maminek, jedna o dovolene nekde u more a druha se ctenim jakehosi pribehu z knihy, byly ponekud opominuty.

Odezvu to má docela slušnou, já osobně to čtu velice rád.

Není to ale žádné kontraverzní téma, jež by vyvolávalo hádky.Jen střípky vzpomínek.

Dobrý den,

díky za všechny díly vzpomínek, bylo to dobré vyprávění...